Dirty Games || Harry Styles (CZ)

1. DÍL

"Co kdyby nám šel tento příklad někdo vypočítat k tabuli? Třeba slečna Rogersová," řekne učitelka a při zaslechnutí svého jména sebou trhnu. Vůbec netuším, o čem učitelka celou hodinu mluvila, a tak ani nevím, co s příkladem dělat. Ale i přes to se zvednu a dojdu s umučeným výrazem k tabuli. Jen tak tam stojím s křídou v ruce.

Po chvilce se otočím na třídu, nahodím zoufalý pohled a čekám, jestli mi někdo poradí. Moje spolusedící a zároveň nejlepší kamarádka Molly sedí s pokrčenými rameny a na tabuli hází otrávený výraz. Ta mi nepomůže. A tak se podívám na kámoše Brada, ale ten má hlavu položenou na lavici a pravděpodobně je úplně mimo. Když prolétnu ostatní žáky třídy, nikdo nevypadá na to, že by mi pomohl. Super. Vzdám to a otočím se zpět k tabuli.

"No, tak se zase posaďte. Ale dávejte větší pozor. Příště už vás jen tak od tabule nepustím," řekne učitelka a já jdu zpět na svoje místo.

"Jasně, asi tak jako to udělala minule a předminule," šeptnu Molly a společně se uchechtneme. Do konce hodiny už nedávám pozor. Už jenom čekám, až zazvoní zvonek, který oznámí, že už je konečně konec vyučování a já si budu moct pořádně užít pátek.

"Co dneska podnikneme?" zeptá se potichu Molly. Já jen pokrčím rameny a dál hypnotizuju hodiny nad tabulí.

"Co kdybychom zašli do toho nového klubu, který otevřeli minulý týden? Brad nám prý sehnal vstupenky, abychom se tam dostali," navrhne Molly a podívá se na mě.

"Jo, to zní fajn," usměju se.

Konečně zazvoní a já si radostně oddechnu. Začnu si balit sešit a učebnici do tašky.

"Dáme si sraz u kavárny v 19:00, nepřijď pozdě, jo? Řeknu o tom Bradovi," oznámí mi. Potom na mě jen mávne a zmizí ze třídy. Super. To bylo velice milé. Posbírám si své věci a vydám se ke skříňce. Školní chodby jsou už skoro prázdné a tak se nemusím mezi nikým prodírat. Když dorazím ke své skříňce, zadám svůj kód a otevřu ji. Chvilku se v ní přehrabuju a potom si z tašky vytáhnu nějaké sešity a schovám je do skříňky.

"A hele kdopak tu je. Můžeš laskavě uhnout, abych se taky dostal do skříňky?" ozval se někdo za mnou. Nemusela jsem se ani otáčet. Věděla jsem, kdo přesně to je. Protočila jsem jen očima a dál něco hledala ve skříňce.

"Jsi hluchá?" ozvalo se znovu za mnou.

"Ne, nejsem. Jenom tě zrovna nechci poslouchat," řekla jsem a konečně jsem našla svůj mobil a otočila se čelem k tomu pruďasovi a jeho malé partičce. Dala jsem si jednu ruku v bok.

"Trochu drzá, nemyslíš? A teď laskavě uhni. Rád bych se dostal ke své skříňce," řekne a zvedne jeden koutek do drzého úsměvu. Už mi lezl krkem.

"Hele, Stylesi, jestli si myslíš, že tě zrovna já budu poslouchat, kdykoliv řekneš, tak se pleteš," odsekla jsem a přes rameno jsem si přehodila tašku a ze skříňky vytáhla mikinu, kterou jsem si neoblékala.

"Ty máš dneska ale nějaký ostrý jazýček." Řekne a všichni tři se uchechtnou. Teď na ně nemám fakt nervy. Protočím očima, zavřu skříňku a jdu od nich pryč.

"Takovou dračici bychom potřebovali do té naší hry." Slyším ještě říkat Zayna. Nechápu to, ale nějak to neřeším. Své dlouhé blonďaté vlasy si přehodím na jedno rameno a vyjdu konečně ze školy.

Okolo páté si dám sprchu a umyju si vlasy. V županu a s ručníkem na hlavě pobíhám po pokoji a vybírám, co si vezmu na sebe. Když už jsem oblečená a mám i vysušené vlasy, zbývá mi ještě dost času. Namaluju se, do kabelky si hodím mobil, peněženku, klíče a další drobnosti. Na sobě mám krátké černé šaty s tenkými ramínky a balerínky, které nemají skoro žádný podpatek. Hodím na sebe černý kabátek, kabelku a pomalu vyrážím na místo, kde mám sraz s Molly a Bradem.

"Jennifer Rogers, zase jdeš pozdě," houkne na mě Molly hned, jakmile dojdu před kavárnu. Já se jen zasměju a protočím očima.

"Vždyť se zas tak nestalo. Je to jen pár minut. A jsi jediná, komu to vadí," řeknu.

"Co kdybyste se přestaly dohadovat. Zajdeme dovnitř?" zeptá se Brad a ukáže na kavárnu. Obě s Molly přikývneme a vydáme se všichni tři do kavárny. Posadíme se na naše obvyklé místo v rohu kavárny a objednáme si. Já si dám vanilkové latté a poslouchám Brada, jak nám vypráví o tom novém klubu.

Když už máme dopito, zaplatíme a vydáme se do klubu. Zkontroluji mobil a podívám se na hodiny. Je skoro půl deváté. Když dojdeme před klub, už se tam začíná tvořit fronta a tak se zařadíme.

"Brade, měl jsi to zařídit bez fronty," rýpne si Molly.

"Buď ráda, že ti dám vůbec lístek. Dávej bacha, abych si to ještě nerozmyslel," pohrozí Brad a rukou si pročísne své krátké hnědé vlasy. Já se jen nad jejich popichováním zasměju.

Z fronty za námi uslyším nějaký známý hlas. Snažím se ho k někomu přiřadit, ale nedaří se mi to. Začnu nahlížet do pokračující fronty za sebou, až zahlédnu toho, koho bych tady nejraději vůbec neviděla. Zayn. A pokud je tady on, musí tady někde být i Harry. Bingo. Zrovna k němu přichází. Můj večer je definitivně zkažený. Otočím se zpátky ke kamarádům, ale můj výraz je více než zhnusený.

"Jenn, stalo se něco?" zeptá se Molly. Jen zakroutím hlavou. Když už jsme na řadě, Brad podá ochrance lístky a ta dá každému z nás na ruku růžový náramek a poté nás pustí dovnitř. Uvnitř už všichni tancují a popíjejí. S Molly a Bradem se jdeme posadit na první volnou sedačku, kterou zahlédneme. Je kousek od baru a hned vedle tanečního parketu. Molly je tak nadšená, že odtancuje k baru a zpátky přitancuje s nějakým pitím.

"Co je to?" křiknu, abych překřičela hudbu.

"Nějaký koktejl. S vodkou," oznámí a podá jednu sklenku mě, druhou Bradovi a třetí si vezme do ruky a posadí se vedle mě.

"Tak co, Jenn, vybereš si dneska někoho?" zeptá se a ukáže na taneční parket. Vzdychnu si a zakroutím hlavou.

"Tebe asi nemá cenu se ptát, co?" podívám se na ni a Molly skenuje taneční parket a hledá svou "kořist". Usrknu si koktejlu, který mi celkem zachutná. Najednou mě Molly zatahá za ruku a ukáže směrem ke vchodu. Zahlédnu tam Harryho a jeho partu. Mávnu nad tím rukou. Nechci ho teď řešit. Místo toho vezmu Molly za ruku a vytáhnu na taneční parket.