Ráno, ještě než otevřu oči, ucítím v hlavě příšernou bolest. Potichu zamručím. Pomalu začnu otevírat oči. Díky zataženým závěsům je v pokoji hezky přítmí. Chvilku mi trvá, než mi dojde, kde jsem. Nervózně si skousnu spodní ret a pomalu se otočím na druhý bok, abych se ujistila, jestli tam opravdu je. A opravdu tam leží. Oči má zavřené a tiše oddychuje. Leží blíž ke mně než večer, ale ne tak blízko aby se mě dotýkal.
Posadím se a chytnu se za hlavu. Proč jsem musela být tak blbá?
Ještě jednou se podívám na Harryho. Vypadá tak nevinně, když spí. Vstanu z pohovky a jdu rovnou do koupelny. Jelikož s sebou nemám kartáček tak si aspoň trochu za pomoci pasty a svého prstu zuby vyčistím. Potom si obléknu oblečení, ve kterém jsem včera přišla a pomocí hřebenu, který najdu, si učešu vlasy.
Vyjdu potichu z koupelny. Když dojdu do obýváku, abych si posbírala i zbytek svých věcí, Harry už neleží na pohovce. Nikde ho nevidím a tak vezmu svou kabelku, mobil a vydám se ke dveřím.
„Už jsi na odchodu?“ uslyším za sebou. Ztuhnu a pomalu se otočím. Harry tam stojí bez trička jen v kraťasech. Cítím, jak rudnu.
„Ehm, jo. Už bych měla být dávno doma,“ vysvětlím a Harry přijde blíž ke mně.
„Můžeme si promluvit? O včerejšku a tak?“ zeptá se a já na něj jen koukám.
„Nemůžeme si promluvit jindy? Teď už fakt musím jít,“ začnu se z toho vykrucovat. Opravdu teď nechci probírat to, co se včera v noci stalo. Nechci na to ani myslet. Harry jen přikývne a odprovodí mě ke dveřím.
„Nechceš odvézt domů?“ zeptá se zdvořile.
„Ne, díky. Potřebuju se projít,“ odpovím a pousměju se.
---------------------------------------
Jakmile jsem doma, okamžitě se vydám do svého pokoje. Dám si dlouhou sprchu a sním něco k obědu. Potom si lehnu na postel a pustím si televizi. Mobil mi oznámí příchozí SMS. Zpráva je od Molly.
Za 10 minut jsem u tebe. Máš co vysvětlovat slečinko!
Sakra! Nemám z toho zrovna dobrý pocit. Něco ví. Určitě. Nebo aspoň tuší. Jsem v háji!
Do deseti minut seděla Molly na posteli u mě v pokoji.
„Co se děje?“ zeptám se opatrně.
„Co se děje?! To bych se měla zeptat já tebe! Kde a s kým jsi byla včera večer a v noci?“ zeptá se narovinu Molly. Vytřeštím na ní oči.
„K-kde bych byla? Nikde,“ snažím se lhát, i když nerada.
„Sakra Jenn, nehraj to na mě! Tvoje mamka mi včera volala, protože tobě se dovolat nemohla. A hádej co? Údajně jsi měla být u mě. Ale pokud vím, nikde jsem tě ve svém pokoji neviděla,“ řekne naštvaně. Nasucho polknu. Takže mamka ví, že jsem nebyla u Molly? Proč teda dneska nic neřekla?
„A co jsi jí řekla?“ zeptám se pomalu.
„Buď v klidu. Řekla jsem, že jsi v koupelně. Nenapráskala bych tě,“ uklidní mě. Ale je stále naštvaná.
„Promiň Molly, já prostě nevím co říct,“ odmlčím se.
„Zkus třeba říct pravdu. Protože už mě to unavuje. A přestaň mi konečně lhát,“ řekne dotčeně.
„Nikdy jsem neměla v úmyslu ti lhát. Ale prostě toho bylo tolik. A já měla strach, co si budeš o mě myslet,“ projedu si rukou vlasy.
„O tobě si nebudu myslet nikdy nic špatného. To přece víš. Jsme nejlepší kámošky, pamatuješ?“ uchechtne se, „ale teď mi řekni, kde jsi byla celou noc.“
ČTEŠ
Dirty Games || Harry Styles (CZ)
AcakJak asi dopadnou tyto špinavé hry, do kterých se Jennifer zaplete?