Avengers Oneshorts

Vánoční Speciál 2018 (15+) ✔

Frostiron

Právě jsou vánoce a tak jsem dneska s Avengers pořádal, jen pro nás takovou menší párty, ale netrvala moc dlouho... Bylo to spíš jen takové přátelské posezení. Ostatní se celkem opili což mě dost mě překvapilo, protože já ne. Dokonce i Steva jsme opili, ale to jen díky tomu Thorovu alkoholu z Asgardu, nebo odkud to je. Ale to je jedno, podstatou toho všeho je to, že jsem pořád střízlivý, i po párty. Bylo tam opravdu hodně alkoholu a hrálo se hodně her kde se hodně pije ale i přes to jsem střízlivý, předpokládám že jsem vypil sotva tři drinky...huh.

Ovšem,víc mě trápí něco jiného. Už je to nějako dobu po útoku na Zemi a já stále myslím na toho boha... na Lokiho.

Nechápu to. Proč? To jsem se nemohl na první pohled zabouchnout do Natashy a nebo, co já vím, do Steva? Ti jsou aspoň tady, hned nad mým patrem, jelikož jsou v obýváku a koukají na nějaký vánoční film. Zatím co já stojím u okna v obivaku opírám se o zábradlí a dívám se na jednu jeho povedenou fotku, kterou jsem získal ze záznamů z kamer, je celkem výhoda mít nejmodernější techniku téhle doby.

Ty ostře řezané rysy, ta postava, ten sametový hlas...

I-když mě prohodil oknem, tak je mi to celkem fuk, přežil jsem, ne snad?

Líbí se mi... Ty vole fakt že jo, líbí se mi.. to jsem to dopracoval fakt daleko. Nejsem přeci gay ne? Spal jsem už s tolika holkama, ale z hecu i s pár klukama.. možná jsem bisexuál... a i přes to se zabouchnu do toho magora.

...krásnýho magora...

Nevím co to do mě vjelo, ale začal jsem myslet snad na všechno, co by jsme spolu mohli podniknout. Chtěl bych, aby tu byl. I-kdyby mě štval... aspoň bych mu byl nablízku.

Najednou jsem slyšel tiché kroky... ale nebyly takové... no prostě, takhle nechodil nikdo, kdo by teď mohl být ve Stark Tower. Ano, i přes to co si myslí i říkají ostatní, jsem hodně všímavý člověk, i-když hodně důležitých věcí zapomínám dokážu si zapamatovat hodně maličkostí, jako je třeba tohle. Nenápadně jsem v kapse nahmatal naramky k obleku a otočil jsem se, ale to na co se mi naskytl pohled z hlavy jen tak nedostanu a bude se mi to vybavovat hodně dlouho...

Stál tam Loki. Byl prakticky nahý, měl pouzr krátké nejspíš spací kalhoty.

...a to tělo, ty svaly...

Díval se přímo na mě a na tváři mu hrál milý úsměv... to bylo zvláštní, ale co, nechal jsem to být a otočil se zpátky, jinak bych měl menší problém tam dole..uhm nejspíš toho alkoholu tak málo nebylo jinak bych se dokázal ovládat podstatně líp.

,,Ahoj Anthony..." Prolomil to ticho a začal se ke mně přibližovat.

Bylo zvláštní slyšet, že se pohybuje tak opatrně, snad se nebál, že mu něco udělám... no to "něco" bych mu klidně udělal, ale v posteli a v trošku lepší atmosféře.

Pohled jsem ztočil zpět na oblohu a nenápadně schoval jeho fotku, snad di ji nevšiml.

Najednou mě zezadu objaly dvě štíhle, ale pevné, paže. Srdce se mi rozbušilo takovou rychlostí, že jsem si myslel, že mi vyletí z hrudi. Loki si položil hlavu na moje levé rameno, a tak mu měsíční svit ozařoval tvář. Podíval jsem se na něj a zatajil se mi dech... vypadal nádherně..

Vypadá dokonale, bože, je jako princ temnot...

Heh, nad tím jsem se jen v duchu pousmál, ale navenek jsem nedal nic znát, nechtěl jsem tuto krásnou chvilku ničit, a přesto jsem to musel říct.