Love of agents? No! but... ✔

1.2K 35 7
                                    

Clintasha

Šel jsem do tělocvičny... a u toho jsem myslel na jedinou ženu, kterou jsem kdy doopravdy miloval, Natashu.

Ona si vždy hrála na tvrdou holku bez citů, protože city by jí mohly v některých situacích ohrozit.. ale tak to není, když jsem tenkrát dostal onu misi.. Měl jsem jí zabít, ale já to nedokázal, když jsem jí říkal, že může zkusit utéct nebo zemřít složila se mi do náruče, nedokázal jsem jí zabít musel jsem jí pomoct, bylo očividné že to čím je být nechtěla... a tak jsem jí odvedl do Shieldu kde se z ní, po čase stala ta nejlepší agentka co kdy svět měl.

Ona je úžasná, to tělo, vlasy, oči... je celá nádherná, ale jak by mohla milovat někoho jako já?Jsem jen jeden z agentů s podobnou minulostí jako všichni ostatní agenti Shieldu. A navíc vím, že už delší dobu se lísá po Brucovi. On má štěstí, dokonce i Stark si všiml co Nat k Brucovi cítí, ale on jí to přeje zatímco já jen žárlím. Jsem hroznej, než abych jí to přál tak jsem na ní nepříjemný, to jsem to ale kamarád...

Došel jsem do tělocvičny, protáhl jsem se a pak jsem vzal luk a střílel dokud nebyli celí toulec prázdný. Pak jsem vytáhl šípy z terčů, zkontroloval zda jsou všechny ostré a uklidil je do toulce, který jsem potom s lukem odložil na své místo. Chtěl jsem odejít, ale něco mě přinutilo tam ještě zůstat, tak jsem šel k jednomu z boxovacích pytlů a začal boxovat.

Pytli jsem dával ránu za ránou a ani jsem si nevšiml, že zamnou někdo je, ale když jsem si uvědomil že slyším dech i někoho jiného, ihned jsem se prudce otočil a protivníka složil na zem. K mé smůle to byla Natasha, oblečená do sportovního a se smíchem se na mě dívala.

,,No agente Bartone, měl by jste se více hlídat a dávat větší pozor, zlo nikdy nespí." mrkla na mě se smíchem, zasmál jsem se s ní a zvedl se a pomohl Nat na nohy.

,,Budem trénovat spolu?" zeptal jsem se po chvilce trapného ticha a Natasha jen přikývla a došla k žíněnkám, pochopil jsem a šel za ní. Postavily jsme se do bojových pozic a začali bojovat.

Takhle jsme se tam prali hodinu, pak už jsem byl tak unavený, že jsem sebou plácnul na žíněnku a koukal do stropu. Natasha si lehla vedle mě a chvilku jsme se jen tak dívaly a odpočívali.

,,Nechceš jít ven?" zeptal jsem se jí a snažil jsem se skrýt nervozitu, ale měl jsem pocit, že Natasha můj hlavní záměr poznala a usmála se.

,,Pokud je to pozvání na rande..."

Začala větu, ale nedořekla jí. Kruci, uhádla co jsem měl v plánu, ale i tak jsem doufal, že by jít mohla... Sedl jsem si a chtěl jsem se zvednout, ale její ruka mě zastavila, podíval jsme se na ní a než jsem stačil nějak zareagovat tak jsem ležel opět na zemi, Natasha si na mě obkročmo sedla a ruce dala okolo mé hlavy. Dívala se mi hluboko do očí a já jí ten pohled opětoval, i-když mě to stálo velké úsilí.

Pomalu se začala naklánět ke mě a sem tam jí oči sklouzly k mým rtům, v duchu jsem se usmál, i moje oči sem tam sklouzly k těm jejím krásným plným rtům, které přímo sváděli k polibku. Pomalu se otřela svými rty o ty mé a já věděl, že až tohle skončí, už nebude ani jeden z nás sám...

Ej! Další kapitolka je na světě👏🏿, i-když na mě poměrně krátká krátká😅, jak se líbila @MonikaBlack07 ?? Snad splnila tvé očekávání😁

Budu ráda za jakékoliv komentáře i volte, díky😊😊

ooOoo Lea ooOoo

Avengers OneshortsKde žijí příběhy. Začni objevovat