9. kapitola

496 37 0
                                    

Z pohledu Nell

Po zbytek večera jsme s Louisem jen tak leželi vedle sebe, vyprávěl mi veselé historky, ve kterých většinou figuroval Niall s nějakým jídlem nebo Zayn s jeho posedlostí dokonalým účesem. Občas jsme se políbili.

Probudila jsem se vedle někoho na zemi, promnula jsem si oči a spatřila Louise, jak se na mě usmívá. „Koukáš na mě dlouho?“ zašklebila jsem se. „Nikdy to nebude dlouho,“ usmál se Louis a svá slova potvrdil polibkem, prohrábla jsem mu už tak dost rozcuchané vlasy. „Nechci být nezdvořilá, ale asi bys měl odjet, než se vrátí máma, takhle po ránu není moc dobrá doba na seznamování,“ řekla jsem a vstávala ze země.

„Takže přijedeš večer k nám,“ ujišťoval se Louis mezi dveřmi, „připravím něco dobrého k jídlu.“ „Dobře tak v sedm,“ kývla jsem a pošťuchovala ho směrem k východu. Ještě na verandě se otočil a políbil mě, bohužel za pečlivého dohledu naší zvědavé sousedky.

Poté, co Louis odjel, stihla jsem ještě před máminým návratem trošku v domě poklidit. Věděla jsem, že jí tím udělám radost. Mamka s návratem očividně nechvátala, přijela v rozjařené náladě až někdy kolem poledního a vesele mi vyprávěla, jak se s Mary báječně bavila, zaslechla jsem i něco o společné letní dovolené ve Španělsku. V půlce svého barvitého monologu si mamča všimla, že ji vůbec nevnímám. „Nell, jsi jako vyměněná,“ podotkla a zadívala se na mě tím svým zkoumavým pohledem. „Jsem v pohodě, jsem ráda, že sis tu návštěvu užila.“ „Stejně vypadáš divně,“ stála si za svým, „díky, to je opravdu to, co potřebuje 21letá holka slyšet, jo a večer nebudu doma,“ zašklebila jsem se a šla do svého pokoje.

Z pohledu Louise

Když jsem dorazil domů, akorát jsem zastihl kluky u snídaně. „Čau borče, tak jaká byla noc, vášnivá?“ optal se s nehraným zájmem Harry. „Gentleman se o takových věcech nebaví,“ řekl jsem a snažil se, aby mi necukaly koutky. „Tak to je jasný,“ mávl rukou Harry „nedala mu.“ Niall v tu chvíli vyprskl veškeré jídlo, které měl v puse na zem. „To si ale jako uklidíš,“ začal vyšilovat Liam a hystericky ukazoval na podlahu. „To počká,“ nevzrušoval se Niall a dál pokračoval v konzumaci. „S vámi se prostě nedá vést normální rozhovor, ale abyste věděli, byla to nejlepší noc v mém životě, a to i přesto,“ významně jsem se podíval na Harryho, „že mi jak ty říkáš, nedala.“ Ukradl jsem Zaynovi kousek párku a šel jsem se vysprchovat.

Přemýšlel jsem, co asi tak uvařím k večeři, nepatřil jsem mezi kuchařské umělce a většinu jídel obstarával Liam. Div jsem si nezavařil mozek, ale nic kloudného mě stejně nenapadlo, musel jsem se smířit s tím, že budu neoriginální a uvařím těstoviny se sýrovou omáčkou. Po obědě jsem velmi pobavil kluky, když jsem se snažil trošku poklidit v obýváku a v kuchyni. „Člověče, uklidni se, za chvíli se přetransformuješ v Liama,“ smál se Zayna a zálibně se prohlížel v umyté pánvi. „Prosím tě, dej to sem, máš to nádobí utírat ne se ho ptát, kdo je nejkrásnější na zemi,“ rozčílil jsem se a vytrhl Zanovi pánev z ruky. „Hele fakt, nebuď nervózní Louisi, všechno dobře dopadne,“ poplácal mě Liam po zádech. „Ještě štěstí, že jdete večer pryč,“ vydechl jsem už méně nervózně. Kluci měli už dlouho dopředu naplánované kino, sice jsem si říkal, že z toho asi zase budou drby, když tam půjdou beze mě, ale mávnul jsem nad tím rukou.

On, já a univerzita/CZ - Louis Tomlinson storyKde žijí příběhy. Začni objevovat