Ticho v křiku

55 6 0
                                    

"Já....já." Koktal Colin. Nevěděl co říct. Nečekal že ho Theo chytne.

"Ano?" Čekal Theo na jeho odpověď. Bylo na něm vidět, jak si užívá Colinovo trápení.

"Ale nic." Řekl nakonec Colin a s smutkem v obličeji se na patě otočil.

"Počkej." Zastavila ho Theova ruka na rameni. Colin se zastavil, ale stále se díval na chodbu.

"Opravdu mi nechceš něco říct?" Zeptal se ho Theo s medovým hlasem. Colinovi vyskočila husí kůže. "O...Opravdu ne." Zakoktal se Colin. 

Vysmekl se od Thea a s klidem šel pryč.

Došel až ven na pláž. Díval se na nekonečný oceán. Na to jak v něm svět mizí. Na to, že se na veřejnosti projevoval jako arogantní, sarkastický a mírně flegmatický hulvát, pravda byla úplně jiná. Uvnitř to byl opravdu citlivý kluk, ale... to už nikdo neviděl.

Colinův pohled

"Ne. Není to prvda. Já přece... ne. Nemůžu být gay. To přece... co si Mary beze mě počne?" Přehrávalo se mi v myšlenkách. Neměl jsem ani páru o tom, kdo vlastně jsem. 

Něco jo. Někdo taky, ale kdo? Přemýšlel jsem o tom jak si to uvědomit. Možná kdybych mu to řekl. Přiznávám... Theo se mi líbí, ale... přece mám Mary, tohle bych jí nemohl udělat.

Bloumám bezcílně po pláži a nevím, co dělat. Myslím na to, jestli se Mary trápí, jestli jí chybím.

Náhle do něčeho vrazím. "Kurva." Zakleju když dopadnu přímo na lokty a zadek. Slunce mi svítí do očí, tudíž nevidím, do čeho jsem to vzaril. 

Byla to Thozo. Natáhla ke mně ruku a pomohla mi zvednout. "Potřebuju s tebou mluvit." Řekla mi zvláštním tónem. Slyšel jsem v jejím hlase starostlivost. 

Postavil jsem se a zeptal se jí. "Ano?" Ona mě chytla za ruku. Najednou jsem viděl před očima černo, které se pomalu měnilo v... můj byt?

Viděl jsem do ložnice v mém bytě. Byla tam Mary a nějaký kluk. Poté jsem zase viděl normálně.

"Proč si to udělala?" Zeptal jsem se a snažil jsem se vypadat smutně, ale doopravdy mi to bylo srdečně jedno. Ani nevím jak to. Prostě... jako bych k ní nic necítil.

Opět do normálu

Colin a Thozo stále stáli na pláži. Oba mlčeli. Thozo dala Colinovi ruku na rameno a s soucitem se na něj podívala.

Colin však nevypadal ani trochu smutně. Ba naopak. Na tváři měl mírný úsměv. 

"Mrzí mě to Coline." Řekla Thozo po asi minutě ticha.

"Nemá tě co mrzet." Uchechtl se Colin. "Kdo chce kam, pomozme mu tam." Řekl a na jeho tváři se objevil úsměv. 

Thozo protočila očima a odešla.

Colin šel blíže k vodě a jen tak si sedl do horkého písku. Díval se na moře přemýšlejíc nad tím, co se v posledních dnech událo. Někdo ho však z jeho rozjímání vyrušil. 

"Smím si přisednout?" Zeptal se Theo. Colin jen kývl a raději se dále díval na moře.

"Co tak sám?" Zeptal se Theo, který se taktéž posadil do písku a díval se na moře.

"Bloumám v myšlenkách." Odpověděl Colin a otočil hlavu na blonďatého zelenookého kluka, jež seděl v písku vedle něj.

"Nad jakými?" Zeptal se Theo medovým hlasem. 

Colina to donutilo k úsměvu. "Nad tím, jaká potvora mě v tomhle mém šíleném životě zabije." Zasmál se. I když se toho opravdu trochu bál.

"Víš, vše tady není zas tak nebezpečné." Řekl Theo a dal ruku do písku. Nabral si hrst písku do ruky, kterou zvedal a sypal z ní sníh. Pod padajícím pískem z jeho hrsti se začal tvořit hrad z písku.

Colin na to s mírně pootevřenou pusou koukal. Dokonce mu z ní uniklo tiché "Páni". 

Theo se nad tím usmál.

"Ale co ty vraždící stvůry, které jsme potkávali na cestě sem?" Zeptal se Colin. V jeho hlase bylo slyšet, že má strach z toho, co už potkali. Ještě větší strach měl ale z toho, co ještě nestihl potkat.

"Všichna démonata nejsou taková." Usmál se Theo a postavil se. Poté natáhl ruku k Colinovi.

Colin se na něj nechápavě podíval. "Chyť mě za ruku." Řekl Theo a usmál se.

Kdyby Colin stál, vlivem jeho úsměvu by asi spadl na zadek. Váhavě mu podal ruku. Nejdřív se za jeho pomocí postavil a poté čekal, co se bude dít dál. Stále se drželi za ruce.

Theo s ním pomalu šel do vody. Colin byl trochu vyděšený, ale snažil se to potlačit. 

Když byli asi po pás ve vodě, okolo nich se shromažďovala stvoření podobná delfínům, avšak jejich kůže doslova odrážela sluneční paprsky jež prostupovaly pod hladinu.

Colinovi se jeden otřel o nohu a ten se leknutím přivinul k Theovi. Pak si však uvědomil, kde se vlastně nachází. Je v Theově objetí.

Dívali se jeden druhému z příma do očí a ona démonata podobná delfínům okolo nich vyfukovali vodu, což zapříčinilo, že přímo u dvou chlapců byla duha.

Colinovi hlavou běžela jen jedna věc. Co teď?

Ahojky lidi, tady Vajda. Omlouvám se, že kapitola tak trvala, ale nebyl čas. Každopádně opět čekám na Vás, aby jste rozhodli, jak bude příběh pokračovat. Co Colin udělá? Políbí Thea? Nebo se odtáhne?
Juj

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Mar 05, 2019 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

UčedníciKde žijí příběhy. Začni objevovat