Deadly bet [Baxdyn]

Kapitola 2 - Hysterická královna

Pavel ;

Pondělí. Zase po víkendu do tý školy. Jako vždy v pondělí, s totální kocovinou, jsem se nějak dostal před školu, kde jsem se potkal s kamarádem Radkem.

,,Nazdar Pavle!"

Vykřikl na mě.

,,Můžeš přestat řvát?"

Zavrčel jsem na něj nepříjemně.

,,Ajéje..my včera trošičku bumbali, co?"

Zasmál se a praštil mě do zad. Protočil jsem oči. Vydali jsme se dovnitř do školy, kde jsme se střetli se zbytkem naší party.

,,Hej, Pavle? Slyšel jsi o tom, že dneska přijde do naší třídy novej kluk?"

Zeptal se Radek.

,,Ježiš to zase bude nějakej auťák."

Nemám rád nový lidi. V téhle třídě jsem si už vybudoval respekt a nechci, aby mi to nějakej týpek překazil.

,,Hej! To je on!"

Zašeptal Radek a ukázal na kluka v růžovém tričku, který seděl na lavičce. Všichni jsme na něj otočili. Podíval jsem se na ostatní z party a všichni se tvářili zhnuseně. Pak se otočili zpátky a začali si šuškat různé teorie, proč asi přestoupil na naší školu. Já se na něj zadíval. Byl zvláštní. Spíš divnej.

,,Demente, kam furt čumíš?"

Zasmál se Radek a praštil mě do ramene.

,,Myslím, že bude teplej."

Řekl jsem a taky se zasmál. Koukali jsme na toho nového. On najednou vstal. Šel kolem nás. Měl sklopenou hlavu a ruce zkřížené na hrudi. Chtěl jsem si ho prohlídnout z blízka. Doufal jsem, že ho jednou větou donutím zvednout hlavu.

,,Jenom jdi, buzničko."

Zdálo se mi, že se trochu pozastavil. Ale hlavu nezvedl. Rozešel se rychleji dál směrem k naší třídě. Kluci se smáli tomu, co jsem řekl. Chvíli jsme ještě stáli na chodbě a pak zazvonilo.

Vlezli jsme do třídy a já viděl tu růžovou věc na mém místě.

,,Tady sedím já, buzno."

Překřížil jsem si ruce na hrudi. Koukal jsem mu přímo do očí. Myslím, že mi z nich šlehaly plameny, protože on se zatvářil zděšeně.

,,Ehm, jo pro-miň."

Řekl. Popadl své věci a odšoupal se na místo za mnou. Protočil jsem oči a sedl si. Místo po něm bylo nepříjemně vyhřáté.

Učitelka mlela nějaký bláboly. Jako vždy. Nikdy jí neposlouchám. Jednu větu jsem však pochytil.

,,Ale, ale tady máme vlastně nového žáka, takže ty jsiii Štěpán Buchta?"

Řekla. Celá třída se otočila na toho kluka. Já taky.

,,Pff, Buchta? Spíš Buzna."

Vypadlo ze mě skoro samo. Všichni se začali smát. No jo, jsem prostě skvělej.

,,Pane Mikeši, byla bych ráda kdybyste si své narážky nechal pro sebe."

Řekla ta stará rašple naštvaně. No bože. Tady člověk už ani promluvit nemůže.

,,Vždyť cooo sedí to na něj."

Řekl jsem podrážděně.

,,Tak a dost, víte co, sedněte si spolu."

Řekla naštvaně a rozhodně. No to se snad zbláznila. Vždyť vedle něj shořím jak je teplej!

,,K němu jako? Tohle ne."

Řekl jsem a nezakrýval znechucení.

,,Mikeši, okamžitě."

,,Jo dobře klid už jdu."

Znovu jsem protočil oči. Tohle je fakt zlej sen. Podíval jsem se mu do očí. Teď z nich šlehaly blesky. Sedl jsem si na místo vedle něj, takže jsem byl blíž uličce. Otočil jsem se k němu zády.

,,Opovaž se mě dotknout, buzno."

Řekl jsem. Kdyby se mě někdo jako on dotknul, asi bych se pozvracel. Cítil jsem, jak se za mnou vrtí. Měl jsem chuť na něj zařvat, ať přestane. Ale ovládl jsem se. Konečně poslední zvonění. Můžu jít od toho stvoření pryč.

Odsunul jsem se od stolu a protáhl se. Ten Štefan, nebo jak že se to jmenuje, vstal. Nandal si batoh na záda a odkašlal si. Znuděně jsem se na něj podíval.

"Mohl bys...Chtěl, chtěl bych projít."

Zakoktal. Nahlas jsem vydechl a zasunul se zpátky.

"Díky."

Zašeptal a vyběhl ze třídy. Koukal jsem na dveře, kterýma vyšel. Je divnej. Fakt divnej. Vstal jsem a hodil si batoh na záda. Vyšel jsem před třídu a tam už stáli kluci.

,,To máš teda pech, že tě ta stařena posadila k tomu růžovýmu teploušovi."

Začal se mi Radek smát.

,,Haha. Ty vtipe."

Řekl jsem podrážděně.

,,Bože, to byl fór, ty hysterická královno."

,,To jak si přišel na tak debilní přezdívku?"

"Sedí mi k tobě."

Někdy má ten kluk fakt dementní kecy.

,,Hele, jdu. Mějte se."

Řekl jsem a odešel. Domů se mi nechtělo. Měl jsem namířeno jinam. Na místo, kde jsem byl mnohem častěji, než je zdrávo. Na místo, kde jsem se už tolikrát málem otrávil alkoholem. Do mého milovaného baru.

***

-Kokiii♡