Čtrnáctá kapitola bude rozdělena do dvou částí aby to bylo více zajímaví.
Děkuji moc za pochopení 😊,,Dobré ráno, princezno," usmál se Martin, když Anička otevřela oči. Skláněl se nad ní a hladil ji po ruce.
,,Taky, kolik je hodin?" Zeptala se Anička a Kauly zkontroloval hodinky.
,,Půl 10, prošvihla si snídani." Řekl Kauly a dal jí pusu.
,,Ale já mám hlad." Zaskučila Anička.
,,Koupil jsem nějaké pečivo a dole si vydupal míchané vajíčka. Speciálně pro tebe" Usmál se a podal ji talíř se snidaní.
,,Děkuji moc," naznala a s chutí se pustila do snídaně. Vychutnávala si každý sousto, protože byli opravdu vynikající, ale i tak se dokázala rozdělit s Kaulym. ,,Bylo to vynikající Kauly, děkuji ti moc." Řekla dívka, zvedla se a zaplula do koupelny. Udělala si rychlou hygienu a poté zase vylezla.
,,Takže plány na dnešek" Usmál se Kauly a podíval se do papíru. ,,Za půl hodiny nás vyzvedne Šalda a pojedeme na stadion. Tam budeme až do večera, ale oběd je zajištěnej. Večer v 19:00 nás tu vyhodí a máme objednanou saunu. Pak si uděláme krásný zbytek, tedy jestli nebudeme vyčerpaný." Usmál se.
,,Máš to vymyšlený do detailů, ale myslíš, že zvládnu celý den jen tak sedět na stadionu v té zimě?"
,,A kdo řekl, že budeš sedět?"
,,Jak to myslíš?" Zeptala se dívka.
,,Nech se překvapit princezno." Usmál se a zatáhl dívku k sobě do postele. ,,Dneska to bude nádherný den, pro nás oba" Zašeptal a dlouze ji políbil. Poté se oba připravili a pomalu vyrazili na recepci.
,,No konečně." Zařval přes celou recepci usmívají Šalda, tak že se k němu všichni otočili.
,,Je přesně půl" řekl Kauly, když zkontroloval své hodinky.
,,No tak fajn, jdeme" Zavelel a všichni hromadně vyšli z hotelu. Šli procházkou parkem směr stadión a Anička si užívala každý krok o berli. Po 10-ti minutách konečně spatřili Hradecký stadión.
Šalda zazvonil na zvonek, který byl u hlavniho vchodu a po chvilce se už se u nich objevil hlídač celého objektu. Odemkl jim dveře, pustil je dovnitř a zase zamkl.
Kauly se Šaldou zelezli do šatny a Denča mezitím odvedla Aničku na střídačku kde už seděli dvě usmívající se dívky.,,Co vy tu?" Zeptala se s nadšením Anička, jen co je spatřila.
,,Tak Neči si sem jel zatrénocat, tak jsem taky dorazila." Zareagovala hned Terka.
,,A Záďa to samé" odpověděla s úsměvem Eliška.
,,Kdo tu ještě je?" Zeptala se Anička a otočila se na Denču.
,,Dorazil snad ještě Chýťa a Ostap, ale lhala bych." Usmála se Denča a posadila se vedle holek, které už znala z minulosti.
Když první chlapec dorazil na led, přijel hned ke střídačce.
,,No to si kluci nabrnkli, krásné kočičky." Usmál se.
,,Víš co? Hleď si svého Osty" Zařvala Denča s úsměvem na tváři.
,,Nech toho a pojď mě obejmout." Naznal a Denča se hned vrhla do jeho náruče.
,,Taky tě ráda vidím po tak dlouhé době." Usmál se, dal ji lehkou pusu na tvář a pustil ji. ,,Která z vás je Anička?" Zeptal se a dívka s berlema se zvedla.
,,Asi já" Naznala a pomalu doskákala k němu.
,,Tak já jsem Ostap, hrozně rád tě poznávám," naznal a potřásl si s ní rukou.
,,Já tebe taky." Usmála se a on si ji přitáhl do objetí.
,,No tak co je to tady, to chceš dostat od Kaulyho přes hubu?" Zeptal se Záďa se smíchem, když se taky z ničeho nic objevil.
,,Ne to ne, jenom jsme se seznamovali." Zasmál se Ostap a chytil šátek, který po něm Záďa hodil. Začali se tam navzájem škádlit a holky mezi tím hodily řeč. Jako další dorazil Neči, který se taky objal se všema dívkama a sáhl po šátku.
,,Ty se otoč zády ke mně a zavři oči." Řekl Neči a dívka se na něj podívala.
,,A to jako proč"
,,Víš, že ani nevím? Prostě ti máme zavázat oči" Usmál se Martin a otočil si ji zády k sobě. Anička přestala protestovat. Zatímco Anička měla zavázané oči a povídala si s ostatníma tak Kauly se Šaldou a malou pomocí Denči, nanosili vše potřebné na ledovou plochu.
Pokračování příště...
ČTEŠ
Po tvém boku
Fanfic,,Můžeš mi slíbit, že na mě nezapomeneš?" Zeptala se dívka a po tvářích ji začali téct slzy. Chlapec ji zvedl hlavu a slzy ji pomalu palcem utíral. ,,Na tebe?" Usmál se a vtáhl si dívku do objetí. ,,Nikdy princezno." Naznal a své rty přitiskl na je...