Po tvém boku

,,19"

Byl tu ten den kdy se dva lidé museli na nějaký čas rozloučit. A vlastně to nebyli jen dva lidé, bylo jich více. Denča se Šaldou, Terka s Nečim, Eliška se Záďou, ale hlavně Kauly s Aničkou. Chvíli čekali před odletovou halou, kde už byli úplně všichni a nakonec vlezli dovnitř. Vsichni se loučili s kamarády, s rodinou a se svímy děvčaty.

,,Tako hoši, rychle se rozloučte a musíme vyrazit." Zařval někdo a všichni vyšli za odbavovací pásku, tedy až na Kaulyho, který měl stále před sebou dívku, kterou tuze miloval.

,,Budeš mi moc chybět Kauly," řekla dívka.

,,Loučíš se semnou jak kdybych šel na vojnu a neměl se vrátit. Česko bude vždy můj domov." Zasmál se Kauly.

,,Takže tohle je sbohem?" Zeptala se dívka.

,,Bohužel." Posmutněl chlapec.

,,No tak pohni Kauly, čeká se jen na tebe." Zařval Chýťa s úsměvem na tváři. Kauly sebral ze země kufr a pomalu šel pryč. Dívka ho ještě zastavila.

,,Můžeš mi slíbit, že na mě nezapomeneš?" Zeptala  se dívka a po tvářích ji začali téct slzy. Chlapec ji zvedl hlavu a slzy ji pomalu palcem utíral.

,,Na tebe?" Usmál se a vtáhl si dívku do objetí. ,,Nikdy princezno." Naznal a své rty přitiskl na její. Poté už, ale opravdu zmizel.

Anička v tu chvíli byla velmi statečná a čekala dokud kluci nebudou dál, než se složila na židli a rozbrečela se. Holky oproti ní byli v klidu a pouze mávali.

,,Přestaň bulet a zvedni se. Jdeme na kafe do naší kavárny a tam tě takhle ubulenou nikdo nebude chtít vidět." Zasmála se Terka.

,,Přesně Aničko," řekla Eliška a objala svou plačící kamarádku.

,,Máš tu nás a všechny jsme na tom stejně spolu to zvladneme," naznala Denča a pomohla Aničce na hohy.

xxx

,,4x jahodový shake." Řekla Terka a společně se posadili k volnému stolu.

,,A 4x medovník k tomu," zařvala Eliška. ,,Musíme si trochu osladit ten život." Naznala a číšník jek kývl a odešel.

,,Holky dost jsem přemýšlela a asi se vrátim zpět k hokeji. Teď když tady Kauly není, budu na to mít více času." Naznala Anička.

,,To je, ale skvělí. Rozhodla jsi se určitě správně." Usmála se Denča.

,,Takže zase potáhneme za jeden tým?" Zeptala se nadšeně Eliška.

,,Vždy jsme táhly za jeden tým holky. Zvládly jste to semnou i když jsem měla to složitější období." Řekla Anička a přisunula před sebe talíř s medovníkem, který zrovna donesli.

,,To kamarádky dělají a moc se omlouváme, že jsme ti o tom draftu neřekli." Naznala Terka.

,,Teď se o tom nebudeme bavit, můžeme být rádi, že to dopadlo tak jak to dopadlo." Usmála se Anička.

,,Máš pravdu," usmály se dívky a pustili se do svých zákusků.

xxx

,,Opravdu tu nechceš zůstat?" Zeptala se Anička blonďaté dívky, když čekali na nádraží.

,,Ne, taky se musim zajet jednou podívat domů na rodiče. Buď jsem byla ve škole a nebo u Radima, složité období." Zasmála se. ,,Ale moc děkuji."

,,Však není zač, kdyby jsi cokoliv potřebovala, tak můžeš přijet ,ráda tě uvidím." Usmála se bruntka.

,,Určitě." Naznala, objala kamarádku a vyrazila k vlaku, který přijel k nástupišti.

Anička čekala dokud vlak neodjel, dala si do uší sluchátka a poté pomalu vyrazila z nádraží pryč.

,,Omlouvám se," ozvalo se, když někdo do dívky omylem vrazil.

,,V pohodě" odpověděla a zvedla pohled, aby se podívala kdo se jí to vlastně omlouvá.

,,Aničko?" Zeptal se hned, co k němu dívka zvedla pohled.

,,Davide?" Hodila po něm zmatený pohled.

,,Jo, rád tě vidím," naznal a objal ji. ,,Bez těch berlí bych tě nepoznal.

,,Jo už jsem se uzdravila." Usmála se dívka.

,,Tak to je super. Hele teď nemám moc času, ale co kdyby jsme zašli příští týden na kafe?" Zeptal se.

,,Hele to asi ne," řekla dívka a otočila se k odchodu.

,,Aničko, ale no tak. Neodpálkuj mě hned. Nech mě alespoň vysvětlit co se stalo," řekl.

,,Poslouchám," otočila se k němu dívka se zájmem.

,,Fajn, dozvíš se to jenom, když semnou půjdeš zítra na kafe," usmál se.

,,Ale to se nedělá," zakroutila dívka nechápavě hlavou.

,,Hele promiň, že jsem ti ublížil, ale byli jsme kamarádi, tak co kdyby jsme v tom pokračovali?" Zeptal se David.

,,Musím si to promyslet."

,,Fajn, jak chceš." Naznal a dal dívce do ruky kousek papírku. ,,Kdyby sis to rozmyslela tak budu příští týden v tento čas na této adrese." Naznal a zase zmizel.

Dívka se za ním chvíli koukala než se otočila a pomalu vyrazila ke svému domu.

Zítra vyjde první kapitola k novému příběhu, který mam v hlavě už hodně dlouho.

Samozřejmě bude s Kaulym, ale trochu z jiného soudku než je hokej.

Budu moc ráda, když si to alespoň přečtete a dáte mi pak nějaký názor.

Díky moc..