Po tvém boku

,,16"

O měsíc později..

,,Ahoj tati" Řekl chlapec, když zvedl svůj zvonící telefon.

,,Ahoj Marťas, jak se daří? Za týden tě čeká draft tak doufám, že nepolevuješ" Řekl otec s úsměvem.

,,Neboj, nepolevuju." Usmál se Kauly. ,,Co kdybych vás pozval dnes večer na večeři?"

,,Ty budeš vařit?" Řekl táta se smíchem a s menším zděšením.

,,Já určitě ne, ale někdo ano." Řekl Kauly a z druhé strany bylo ticho.

,,Takže už nám ji po těch měsících konečně představíš?"

,,Uvidíš, ale budete se chovat slušně tati."

,,Neboj, to my vždy."

,,Jo a hlavně nic neříkejte o draftu. Ještě o tom neví." Zamumlal Martin.

,,Jasný takže v 6?"

,,Ano." Naznal Martin a zavěsil. Potichu se vydal zpět do pokoje aby nevzbudil dívku, která ještě spala.

,,Kdo to byl?" Zamumlala a rozlepila své oči.

,,Táta, dneska přijedou na večeři." Usmál se chlapec a pohladil dívku po odhalené noze.

,,Poznám tvé rodiče?"

,,Ano, ale hlavně se toho neboj. Jsou v pohodě a hrozně hodní. Zvládneš to." Povzbudil ji Kauly. ,,Ale budeme muset něco uvařit" Zasmál se a zvedl se z postele.

,,Co třeba kuřecí na kari?" Zeptala se dívka.

,,To není špátný nápad." Zasmál se Kauly.

,,Tak fajn, ale teď si pojď ke mě ještě nachvíli lehnout." Řekla dívka a i s chlapcem si vlezla pod peřinu.

xxx

,,Mám k tomu i něco úpéct? Jako zákusek?" Zeptala se dívka, když vytáhla pytlíčky rýže.

,,Myslím si, že ani ne.. Zajedeme do krámu a koupíme nějaké zmrzliny. Uděláme zmrzlinové poháry." Řekl chlapec až moc vesele. Dívka nad tím jen zakroutila hlavou.

,,Pojď to ochutnat," rozkázala dívka, vzala lžíci, kterou namočila do omáčky a strčila ji chlapcovi do úst.

,,Vynikající" Usmál se a políbil ji.

,,Tak snad bude chutnat i rodičům." Naznala dívka a s obavami se podívala na chlapce.

,,Neboj se Ani, táta sní všechno co před něj dáš a mamča není vybíravá." Řekl chlapec a pohladil ji po tváři.

,,Doufám," zamumlala dívka. ,,Ale teď jdi do toho krámu a já zatím dopeču to kuře." Naznala a ohla se k troubě.

xxx

,,Už jsou tady." Řekla Anička, když roztáhla závěs.

,,Tak já jim jdu otevřít" Naznal Kauly a Anička zmizela v kuchyni. Byla ze setkání dost nervózní, ale hned co se v kuchyni objevila starší černovlasá paní, vše z no spadlo.

,,Tak ty jsi Anička?" Zeptala se a na tváři bylo znát menší překvapení. ,,Jsi opravdu tak krásná, jak Martin vyprávěl. Moc ráda tě konečně poznávám." Vyhrkla a podala Aničce ruku.

,,Ja vás taky, jsem ráda, že konečně poznávám ženu, která pro Martina udělala tak hodně." Zasmála se dívka a pomohla ji s taškama.

,,Vše v pořadku?" Zeptal se Martin, který se objevil ve dveřích do kuchyně.

,,Jo je" Usmála se Anička.

,,Tak už mi ji taky ukaž, když už ji viděla i mamka." Ozvalo se za Kaulym a on kousek uhnul aby jeho otec mohl projít.

,,Je fakt krásná." Naznal a prošel kuchyní až ke sporáku kde se zastavil u hrnce. Vzal si lžíci, namočil ji v omáčce a hned strčil do pusy. ,,A vařit taky umí, tak tý se drž" Zasmál se a vtiskl si dívku do objetí.

Poté se přesunuli ke stolu, kde se za stáleho smíchu historek z dětství smáli. Jediný komu do smíchu nebylo byl Kauly, protože ty historky se většinou týkali jeho.

,,Fakt vtipný" Naznal chlapec a trochu mu cukali koutky.

,,Nech toho, buď trochu rád, že se rodiče baví. Ty toho máš taky hodně po posledni večeři s mím tátou." Usmála se dívka a uždibla ze svého talíře. Když dojedli, dívka sklidila nádobí a dala ho do myčky.

,,Dáme si spolu skleničku?" Zeptala se Aničky Kaulyho mamka.

,,Určitě můžeme" Usmála se dívka a vyndala dvě skleničky z horní sektorky. Do každě nalila trochu vína a pak se společně posadili ke stolu, zatímco hoši byli v obýváku a koukali na hokej.

,,Jsem ráda, že si Martin našel konečně někoho, kdo mu dělá v životě štěstí." Usmála se a upila ze své sklenky.

,,Mám ho hrozně ráda, hrozně moc toho pro mě udělal. Byla jsem invalida, nevím jestli vám to říkal." Řekla dívka a podivala se na ženu naproti sobě.

,,Ano volali jsme si v podtatě 2x do týdne a říkal mi všechny novinky" Usmála se.

,,To, že chodím je jeho zásluha. Byl jediný kdo to semnou nevzdal a i přes všechny ty hádky, mé probrečené noci tu byl semnou." Řekla dívka pomalu.

,,Má tě opravdu moc rád. To už na něm poznám, ale máš ráda ty jeho?" Zeptala se a dívce mírně zaskočilo.

,,Co prosím?" Zeptala se.

,,Ptala jsem se jestli ho máš taky ráda, Aničko" Usmála se.

,,Ani nevíte jak moc. Nikdy jsem si ho nechtěla pustit k tělu, ale nakonec jsem povolila. Bylo to to nejlepší rozhodnutí, které jsem udělala. O mnoho jsem kvůli němu přišla, ale hrozně moc získala. Pravda je, že už ho nemám ráda tak moc jako dřív. Teď ho miluju jako nikdy." Usmála se dívka a Kaulyho mamka taky.

,,Jsem opravdu ráda, že poznal zrovna tebe. Uděláš ho tím nejšťastnějším klukem." Usmála se a Aničce začali téct slzy. ,,A teď půjdeme za nima ať si nemyslí, že je tu pomlouváme." Naznala, zvedla se ze židle a namiřila si to k obýváku.