O měsíc později..
,,Ahoj tati" Řekl chlapec, když zvedl svůj zvonící telefon.
,,Ahoj Marťas, jak se daří? Za týden tě čeká draft tak doufám, že nepolevuješ" Řekl otec s úsměvem.
,,Neboj, nepolevuju." Usmál se Kauly. ,,Co kdybych vás pozval dnes večer na večeři?"
,,Ty budeš vařit?" Řekl táta se smíchem a s menším zděšením.
,,Já určitě ne, ale někdo ano." Řekl Kauly a z druhé strany bylo ticho.
,,Takže už nám ji po těch měsících konečně představíš?"
,,Uvidíš, ale budete se chovat slušně tati."
,,Neboj, to my vždy."
,,Jo a hlavně nic neříkejte o draftu. Ještě o tom neví." Zamumlal Martin.
,,Jasný takže v 6?"
,,Ano." Naznal Martin a zavěsil. Potichu se vydal zpět do pokoje aby nevzbudil dívku, která ještě spala.
,,Kdo to byl?" Zamumlala a rozlepila své oči.
,,Táta, dneska přijedou na večeři." Usmál se chlapec a pohladil dívku po odhalené noze.
,,Poznám tvé rodiče?"
,,Ano, ale hlavně se toho neboj. Jsou v pohodě a hrozně hodní. Zvládneš to." Povzbudil ji Kauly. ,,Ale budeme muset něco uvařit" Zasmál se a zvedl se z postele.
,,Co třeba kuřecí na kari?" Zeptala se dívka.
,,To není špátný nápad." Zasmál se Kauly.
,,Tak fajn, ale teď si pojď ke mě ještě nachvíli lehnout." Řekla dívka a i s chlapcem si vlezla pod peřinu.
xxx
,,Mám k tomu i něco úpéct? Jako zákusek?" Zeptala se dívka, když vytáhla pytlíčky rýže.
,,Myslím si, že ani ne.. Zajedeme do krámu a koupíme nějaké zmrzliny. Uděláme zmrzlinové poháry." Řekl chlapec až moc vesele. Dívka nad tím jen zakroutila hlavou.
,,Pojď to ochutnat," rozkázala dívka, vzala lžíci, kterou namočila do omáčky a strčila ji chlapcovi do úst.
,,Vynikající" Usmál se a políbil ji.
,,Tak snad bude chutnat i rodičům." Naznala dívka a s obavami se podívala na chlapce.
,,Neboj se Ani, táta sní všechno co před něj dáš a mamča není vybíravá." Řekl chlapec a pohladil ji po tváři.
,,Doufám," zamumlala dívka. ,,Ale teď jdi do toho krámu a já zatím dopeču to kuře." Naznala a ohla se k troubě.
xxx
,,Už jsou tady." Řekla Anička, když roztáhla závěs.
,,Tak já jim jdu otevřít" Naznal Kauly a Anička zmizela v kuchyni. Byla ze setkání dost nervózní, ale hned co se v kuchyni objevila starší černovlasá paní, vše z no spadlo.
,,Tak ty jsi Anička?" Zeptala se a na tváři bylo znát menší překvapení. ,,Jsi opravdu tak krásná, jak Martin vyprávěl. Moc ráda tě konečně poznávám." Vyhrkla a podala Aničce ruku.
,,Ja vás taky, jsem ráda, že konečně poznávám ženu, která pro Martina udělala tak hodně." Zasmála se dívka a pomohla ji s taškama.
,,Vše v pořadku?" Zeptal se Martin, který se objevil ve dveřích do kuchyně.
,,Jo je" Usmála se Anička.
,,Tak už mi ji taky ukaž, když už ji viděla i mamka." Ozvalo se za Kaulym a on kousek uhnul aby jeho otec mohl projít.
,,Je fakt krásná." Naznal a prošel kuchyní až ke sporáku kde se zastavil u hrnce. Vzal si lžíci, namočil ji v omáčce a hned strčil do pusy. ,,A vařit taky umí, tak tý se drž" Zasmál se a vtiskl si dívku do objetí.
Poté se přesunuli ke stolu, kde se za stáleho smíchu historek z dětství smáli. Jediný komu do smíchu nebylo byl Kauly, protože ty historky se většinou týkali jeho.
,,Fakt vtipný" Naznal chlapec a trochu mu cukali koutky.
,,Nech toho, buď trochu rád, že se rodiče baví. Ty toho máš taky hodně po posledni večeři s mím tátou." Usmála se dívka a uždibla ze svého talíře. Když dojedli, dívka sklidila nádobí a dala ho do myčky.
,,Dáme si spolu skleničku?" Zeptala se Aničky Kaulyho mamka.
,,Určitě můžeme" Usmála se dívka a vyndala dvě skleničky z horní sektorky. Do každě nalila trochu vína a pak se společně posadili ke stolu, zatímco hoši byli v obýváku a koukali na hokej.
,,Jsem ráda, že si Martin našel konečně někoho, kdo mu dělá v životě štěstí." Usmála se a upila ze své sklenky.
,,Mám ho hrozně ráda, hrozně moc toho pro mě udělal. Byla jsem invalida, nevím jestli vám to říkal." Řekla dívka a podivala se na ženu naproti sobě.
,,Ano volali jsme si v podtatě 2x do týdne a říkal mi všechny novinky" Usmála se.
,,To, že chodím je jeho zásluha. Byl jediný kdo to semnou nevzdal a i přes všechny ty hádky, mé probrečené noci tu byl semnou." Řekla dívka pomalu.
,,Má tě opravdu moc rád. To už na něm poznám, ale máš ráda ty jeho?" Zeptala se a dívce mírně zaskočilo.
,,Co prosím?" Zeptala se.
,,Ptala jsem se jestli ho máš taky ráda, Aničko" Usmála se.
,,Ani nevíte jak moc. Nikdy jsem si ho nechtěla pustit k tělu, ale nakonec jsem povolila. Bylo to to nejlepší rozhodnutí, které jsem udělala. O mnoho jsem kvůli němu přišla, ale hrozně moc získala. Pravda je, že už ho nemám ráda tak moc jako dřív. Teď ho miluju jako nikdy." Usmála se dívka a Kaulyho mamka taky.
,,Jsem opravdu ráda, že poznal zrovna tebe. Uděláš ho tím nejšťastnějším klukem." Usmála se a Aničce začali téct slzy. ,,A teď půjdeme za nima ať si nemyslí, že je tu pomlouváme." Naznala, zvedla se ze židle a namiřila si to k obýváku.
ČTEŠ
Po tvém boku
Fanfiction,,Můžeš mi slíbit, že na mě nezapomeneš?" Zeptala se dívka a po tvářích ji začali téct slzy. Chlapec ji zvedl hlavu a slzy ji pomalu palcem utíral. ,,Na tebe?" Usmál se a vtáhl si dívku do objetí. ,,Nikdy princezno." Naznal a své rty přitiskl na je...