teploměr uprostřed náměstí
ukazuje 2° nad nulou
myslím, že je to o trochu více
než má tvoje srdce
mrznou mi ruce
a nos
a líční kosti
a v mý hlavě je slyšet cosi
cosi jako tiché volání o pomoc
ne pro mě
ani pro tebe
ale pro nás
pro nás
ČTEŠ
poezie plastových snů.
شِعرpár snů oblečenejch do igelitových sáčků a taky my s vůní limetky a pátků tolik snů o nenávisti a tolik o dokonalosti nechceš mi už radši zpřelámat všechny kosti? - - - - - - - - - - - - - @Amaenell Dokončeno ©2018-2019