noční vzduch dneska voní
jako doutnající uhlíky
a ona, hádáš správně
zase neví co si má myslet
měsíc je jak příčně rozkrojené avokádo
a ona se dusí vlastními myšlenkami
a její duší kluše
okřídlená kočka pouštějící chlupy
opouštíme ji a ona se dívá
očima s odlesky
jako z rozbitých diadémů
noční vzduch je dneska
nasáklý něhou
a ona, hádáš správně
utíká pryč od havarujícího města
pryč od avokádového měsíce
a pryč od nás
•••
Věnováno Simon_Cline.
ČTEŠ
poezie plastových snů.
Poesíapár snů oblečenejch do igelitových sáčků a taky my s vůní limetky a pátků tolik snů o nenávisti a tolik o dokonalosti nechceš mi už radši zpřelámat všechny kosti? - - - - - - - - - - - - - @Amaenell Dokončeno ©2018-2019
