ty tvoje vesmírný oči mě pozorovaly
čekal jsi že něco řeknu
ale já jsem byla zrovna němá
hlasivky jsem měla plné hvězdného prachu
hvězda mýho rozumu spadla a roztříštila se na milion kusů
topila jsem se v těch tvých vesmírných očích
a ty jsi stále čekal na mou odpověď
tak jsem začala vykládat psychologický kecy
že mozek je jen uzlíček elektřiny a chemie
což láska nejspíš taky
ale víš co? nevadí mi to
i kdyby byl chemickej i ten vesmír ve tvých očích
nevadí mi to
chemie je na tobě krásná
všechno je na tobě krásný
jsi krásný
ČTEŠ
poezie plastových snů.
Poesíapár snů oblečenejch do igelitových sáčků a taky my s vůní limetky a pátků tolik snů o nenávisti a tolik o dokonalosti nechceš mi už radši zpřelámat všechny kosti? - - - - - - - - - - - - - @Amaenell Dokončeno ©2018-2019
