na klacek zaraženej do země
někdo přivázal igelitovej pytlík
jdu za tebou
tvář mám poškrábanou a nohy bolavé
jsi slunečnice
slunečnice v pustině
otoč se a najdi mě
ČTEŠ
poezie plastových snů.
Poesíapár snů oblečenejch do igelitových sáčků a taky my s vůní limetky a pátků tolik snů o nenávisti a tolik o dokonalosti nechceš mi už radši zpřelámat všechny kosti? - - - - - - - - - - - - - @Amaenell Dokončeno ©2018-2019
