Midnight Cubelious Dragneel, Ezio Da Firenza (Junior), Yui Rita Blond a Genji Wolf Župánék jsou zpět v akci, stojí proti větší hrozbě než kdy dřív, naštěstí mají svoje drahé polovičky a spojence z jiných světů.
Ve stínech se otevírají tajemné hrozb...
Eziův ÚP: Všichni jsme se naráz otočili, z křoví vyběhlo asi deset skřetů na vrcích. Popadl jsem kluka a rychle ho schoval za nás. "Musíme utéct!" volal a začal natahovat. "Ani náhodou, pře chvílí jsme bojovali proti větší přesile, tohle bude brnkačka," pronesla sebejistě Genji a Yui s ní pro jednou souhlasila. "Jasný, Genji a Yui stromy, Ezio a Haki, dejte mi cover jdu po leaderovi," zazněly rozkazy. "A co já!?" zapištěl nešťastně klučina. "Na stromy s holkama," dostal rozkaz. Vyvolal jsem si katanu a podíval se na Hakiro, která měla v jedné ruce připravené tři vrhací dýky a v druhé držela jednu delší na blízký boj. "Jdem na to!" Kývli jsme na sebe a systematicky od sebe rozráželi vrky svými ataky, zatím co Mid se rozběhla proti leaderovi.
Slušně jsme si je podali, žádná velká bitva. Rychle vyřízeno a mohli jsme se vrátit k našemu problému v podobě malého kluka. "Kam půjdeš teď?" zeptala se Midnight a čapla si na jeho veliost. "Já- ven s vámi," oznámil nám. "My ale nejdeme ven," usmála se Mid. "Ale ne, ne vy musíte jít ven!" začal zase natahovat. "Co se děje?" zeptala se Yui starostlivě. "Když maminka a tatínek, oni říkali-!" narahoval. Midnight ho utišila jedním slovem a objala ho. "Proč jsi doopravdy tady?" zeptala se potom. "M-maminka a tatínek jsou ve vězení a mě řekli, že sem mám jít a a dovést vás tam, ale maminka říkala, že vás tam odvést nesmím!" začal zase kňučet. Chápu, že je malej, ale sakra! To musí jenom ječet? Akorát nás zase něco, nebo někdo najde. "Kam jsi nás měl přivést?" zeptala se Midnight a pohladila ho po zádech. "Z-zadní vchod," zamumlal. Ještě naposledy jej pohledila a otočila se k nám: "Vážení, tady je náš plán: Půjdeme předním vchodem, na plnou čáru, pravděpodobně na nás budou připravený u zadního, takže je trochu zaskočíme, naším hlavním cílem je zjistit, co se tady sakra děje, naším sekundárním cílem je zbrojírna, Azog a ta záhadná osoba, která otevírá portály." "Jak ale sponíme první, když budou ihned vědět, že tam jsme?" nechápal jsem, "tak se nic nedozvíme, jenom budeme bojovat..." "Zapomínáš, že máme jeden trumf, Haki se schová a potom se proplíží a bude zjišťovat, nafotíš si na mobil informace a tak a taky doporučuju nahrát konverzace, jestli se ti nějaké povede zaslechnout. Jakmile si budeš jistá, že víš, jdeš tady s klučinou a pomůžeš mu dostat ven jeho rodiče, mi ostatní se soustředíme na náš sekundární cíl." Tomu říkám plán! Nepamatuju si ho. Ale to je jedno, prostě budu poslouchat povely a všechno bude ok. "Proč Hakiro!?" vztekala se Genji. "Protože nikdo neví, že je tu s námi, pokud bude chybět jeden Liptoňák, bude jim to podezřelé, pokud tam nebude někdo, o kom ani neví, že tam má být, nebudou to řešit," vysvětlovala Midnight a Genji musela souhlasit, ikdyž se jí to vbec nelíbilo. Tak jsme rozjeli náš plán, klučina nás zavedl k hlavní bráně a Hakiro s lezla po boční stěně, aby nebyla nápadná. Pevnost byla ohromná a strašná, na první pohled obyčejná zřícenina, ale něco tu působilo zlověstně a nepopsatelně.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vyvolali jsme si zbraně a pomalu a opatrně postupovali dovnitř, nikdo nevydal ani hlásku. Našlapovali jsme z lehka a musel dalvat pozor na každý krok, aby jsme na něco nešlápli. U přední brány nás skutečně nikdo neočekával, žádní stráže v dohledu a všude kolem hluboké ticho, ale ve vzduchu byl cítit puch něčeho, co sem nepatřilo. Všichni jsme cítili nepřirozené vlny magie, černá se tu mísila se svemtlou a všechno bylo takové schované.
