Nejsem tvoje Malfoyi

12.

,,Draco?" Uslyšel mladý zmijozel hlas svého černého kamaráda Blaise Zabiniho.
,,Co?" Neochotně pootočil hlavu za jeho hlasem.
,,Líbí se ti...ahm," nervózně Zabini poklepal prsty na lavice ve které seděli. Blonďatý chlapec se na něj nechápavě podíval a jen se ušklíbl.
,,Pansy?" Nervózně polkl.
,,Kdo že?" Málem vyprskl smíchy blonďák.
,,No ona totiž.." ignoroval Blaise Dracovu reakci a pokračoval.
,,Líbí se ti , že?" Bouchl ho do ramene blonďatý chlapec. Blaise přikývl.
,,Tak sní buď," usmál se Draco. Konečně opakoval si furt v duchu. Konečně ho nechá ta ohavná Parkinstonova.

Celý zbytek hodiny , ale musel myslet na onu nebelvírku sám to nechápal , ale tajně si přál , aby ten sen byl pravda.

I když by to nikdo neřekl tak mladá lvice ho taky z hlavy dostat nemohla.

....

Nebelvírka seděla na své posteli a nevěděla co má dělat dřív. Jestli má přemýšlet nad školou a nebo jít za profesorkou Mc'donallovou. Hlavní problém , ale byl , že musela najít zmijozelského prince. Kde ale hledat?

,,Eleno?" Vyrušil hnědovlásku hlas její nejlepší kamarádky Hermiony Grangerove. Lvice leknutím sebou škubla , ale dál nevydala ani hlásku.
,,Eleno?" Zopakovala Hermiona znova tentokrát , ale hlasitěji a nevrleji.
S potichým zamručením s hnědovlásčini strany se zvedla z postele a zamířila si to přímo před ni.
,,Jen dneska budu s Ronem a Ginny už je s Harrym tak...že tu budeš sama," dala si jeden neposlušný vlas za ucho , hnědovláska přikývla na souhlas , ale to už Hermiona vidět nemohla , protože zmizela mezi dveřmi do společenky.

Hnědovláska si povzdechla , ale zvedla se už konečně ze své postele. I když nebyla ráda musela najít Draca Malfoye.

Kráčela po chodbě ve snaze ho najít. Nikde nebyl. Poslední místo bylo sklepení. Tam se jí doopravdy nechtělo , ale musela tam.
Došla ke schodišti a s obrovský nádechem začala scházet do sklepení.
Byl před ni poslední schod , když v tom.

,Pansy panebože pochop to už!" Uslyšela naštvaný křik Malfoye.
,,Ale Dráčku! Já tě miluju tak se vykašli na nějakou děvku  Gilbertovou." Jen co to uslyšela se vydala směrem kde byli hlasy.
Než stihl Draco něco říct Elena se pustila do Pansy.

,,Tak děvka jo? Hej ty zelená odporná žábo nevím kdo znás dvou je tady děvka!" Elena chytla na svoji hůlku byla tak naštvaná tak moc , začala přemýšlel , že na ni sešel kledbu Avada Kedabra , ale ona jí za Azkaban nestojí. Pansy nakrčila nos , ale nic neřekla místo toho na Elenu posla kletbu. Elena se ji s obratem vyhla.

,,Mdloby na tebe!" Zakřičela mladá nebelvírka a zmijozelka už letěla na zeď , která byla za ní. Elena se beze slova otočila a začala utíkat pryč , když v tom.

,,Crucio!" Někdo zařval a ona se svíjela v bolestech. Strácela už skoro vědomí , když v tom někdo zařval:
,,Expelliarmus!" Pak už znova upadla do tmy.

S posledního schodu spadla na zem.
Než si uvědomila kde teď leží a kdo vedle ní právě teď stojí. Jí dohlavy letěla další vzpomínka tentokrát byla , ale divák.

,,Reducto!" A na Pansy spadla zeď.
Stál jsem tam jak opařený.

,,Jak si to jen mohl dopustit?!" Zakřičela mladá Weaslyiová , ,, ona na ni použila kletbu Cruciatus! A ty? Ty si tu stál jak debil!" Přišla ke mně.
,,Revertis fortis!" Křikla a mnou projela taková bolest. Odhodila mě do zdi. Dopadl jsem hned vedle Pansy ta se během chvilky zvedla a..

,,Ty zrzavá svině..." poslední co jsem slyšel než jsem upadl do tmy.

,,Avada.." chtěla křičet zmijozelka , ale nebelvír byl rychlejší.
,,Petrificus totalus," vykřikl nebelvír.
Zmijozelka se nemohla ani hnout. Jen oba dva nebelvíry propaloval pohledem.

Zakroutila hlavou. Tato vzpomínka patřila zmijozelskému princi , který stál hned vedle nebelvírky. Jenže to ona dívka stále netušila.