11.

6.4K 244 10
                                    

Nebelvírka stála tak moc blízko samotného "prince zmijozelu".
Zírala přímo do jeho bouřkových oči.
,,Co si viděl?" Nevěřícně na něj dívka pohlédla.
,,Sedneme si ano?" Řekl přátelským a starostlivým tónem. To snad není Malfoy..pomyslela si dívka.
Posadili se tedy na menší schůdek do skladu v učebně OPČM.

,,Zdál se mi sen.." začal chlapec s nervózitou v hlase. Dívka přikývla , aby začal mluvi.
,,Když nad tím přemýšlím..objeví se to i tobě...a když ty..tak se to objeví i mne," poškrábal se na zátylku.
,,Jako živá vzpomínka. Nechápu to co to bylo za sen. Obvzlášť s tebou." Podíval se na svoje boty a dodal : ,,Gilbertová."
,,Víš co?" Zvedla se nebelvírka ze schodu na kterém před chvílí seděla. Chlapec jí nechápavě pozoroval.
,,Necháme to být Malfoyi..stejně se nenávidíme!" Zasyčela hnědovláska a už byla na odchodu , když v tom ji chlapec chytil za zápěstí.
,,A co ta pusa?" Tím nebelvírku donutil se otočit.
,,J-jaká?" Začala koktat nebelvírka.
,,V tom snu? A vůbec proč se nám o tom zdálo?" Přistoupil k ní o krok blíž.

Najedou si oba znovu vybavili další vzpomínku.

,,Omlouvám se," vešel do pokoje blonďák. Nebelvírka nadzvedla obočí , ale pak se upřímně usmála. Přišla k němu blíž.
,,Slíbíš mi něco?" V jejich očích se zaleskla obava. Blonďák přikývl na souhlas. Dal neposedný vlas za ucho. Dívce naskočila husí kůže z jeho doteku. Koukala se do jeho bouřkových oči a nemohla se probrat.

,,Ahm.." odkašlala si a trochu od něj odstoupila , ,,co se stane v Malfoy Manoru zůstane v Malfoy Manoru." Vysoukala ze sebe. Zmijozel přikývl.
Dívka k němu přistoupila blíž. Musela si stoupnout na špičky protože byl asi o hlavu větší. Znovu ho políbila. Chtěla se odtáhnout. Opravdu chtěla , ale nemohla a vlastně ani nechtěla

,,Panebože!" Vykřikla nebelvírka jen co vzpomínka skončila. Už ani chvílí neváhala a utíkala pryč z učebny.

Mezitím co nebelvírka si to mířila rovnou do společenky zmijozel tam ještě chvílí stál , když si vzpomněl na něco dalšího.

Hej Gilbertová!?" Vykřikl jejím směrem. Ona se neochotně otočila. Spražila ho pohledem.
,,Co chceš Malfoyi?" Zasyčela.
Mladý zmijozel se zarazil. Její dokonalé oči ho zkoumaly pohledem.
Mávla mu rukou před očima. Rychle se otřepal , ale stále nemohl najít ty slova , která ji chtěl říct.
,,No-o.." zakoktal , ,,stěhovat se máš zítra , protože budou jarní prázdniny no a matka chtěla , abych ti pomohl a zítra ti celý Malfoy Manor ukázal," konečně ze sebe vysoukal ty slova.

Nebelvírka zakroutila hlavou , ale stále nic neřekla.
,,Takže zítra za zdmy Malfoy Manoru," šeptla tak smutně a tiše , aby to mladý zmijozel neslyšel , ale on to pro ni bohůžel slyšel. Trochu k přistoupil. Měl nutkání ji obejmout , ale musel ho ovládnout. Pomalu ji zvedl bradu , aby se dívala na něj začali se navzájem hypnotyzovat očima.

Tato vzpomínka se vybavila i nebelvírce. Nemohla tomu uvěřit ona.... ona právě teď má takový sny. A to jenom přijela do Bradavic , ale je pravda , že jediný co si pamatuje je jak přijeli byli na večeři a pak už jen ráno. To jí za celou dobu nedošlo něco se muselo stát. Rozhodla se , že půjde za profesorkou Mc'donallovou. Bohužel bude muset jít i s mladým zmijozelem.

....

Už byla poslední hodina, kterou měla Elena se zmijozelem a to byly lektvary.

Po celou dobu mladý zmijozel nechápal co to do něj vjelo. Musí se zase začít trochu chovat. Ano možná je jeho otec v Azkabanu , ale pořád musí být ten nafoukanec Malfoy. Prostě chce to. Narcissa tedy jeho matka ta se psychicky zhroutila a je u svatého munga. On musí být ,ale silný.

Nejsem tvoje MalfoyiKde žijí příběhy. Začni objevovat