Nejsem tvoje Malfoyi

24

,,Kde to jsme?" Promluvila po nějakém tichu a objímání se s zmijozelským princem , nebelvírka.

,,U Svatého Munga," zašeptal zmijozel. Tikal očima na nebelvírčeny rty a na zeď za nimi. Musela být pro něj vážně zajímavá. Ta zeď.

,,Co tu děl.."

Nebelvírka i zmijozel. Ona leží na posteli bez známek života. Nikdo nechápal proč ani jak. Uběhli 3 měsíce a ani jeden se neprobudil. Oba je převezli ke svatému Mungovi. Narcissa se mohla zbláznit. Nechtěla ani o jednoho z nich přijít.
Pansy skončila za vše v Azkabanu.

Mladá nebelvírka křičela jméno své matky a pak. Pak se to stalo.
Bylo 23:45 a nebelvírská princezna a zmijozelský princ vyletěli do sedu. Oba náraz. Podívali se okolo sebe. Nebelvírka bez jediného slova zmijozela obejmula. První to moc nechápal a byl zaskočený , ale po té jí objetí obětoval.

Chlapec i dívka sebou cukli. Zase ten jejich sen. Další vzpomínka na ten sen. Říkala si v duchu Elena. Zase ta jejich proklatá noční můra. Počkat je to vůbec noční můra? Ptala se sama sebe nebelvírská princezna.

,,Gilbertová?" Zmijozel si nebelvírku zaujatě prohlížel. Byla tak zamýšlená vlastně než ji zmijozel vyrušil.
Nebelvírka sebou při zatmění jejího příjmení cukla. Vážně jí to tolik vadilo? Ne to nemůže být pravda.

,,Ano Malfoyi?" Elena jeho příjmení spíše zašeptala. Nelíbilo se jí , že mu tak musí říkat , ale nikdy by to neřekla nahlas.

,,Pamatuješ si něco?" Zmijozel nadzvedl jedno obočí a nesměle se na nebelvírku usmál. Ta mu úsměv opětovala , ale pak se zadívala do zdi.

,,Pamatuju si všechno," pronesla bez jediné emoce v hlase. Kdo by to řekl , že ona může být tak chladná. Pomyslel si zmijozel.

,,A jak ti je?" Blonďatý chlapec chytil nebelvírku za ruku. Pořád byla tak ledová a bílá než byl sám on. Byla bělejší než samotný Draco Malfoy.
Nebelvírka vstala z postele a šla směrem ke dveřím. Tam se zastavila.
Zmijozel ji po celou dobu pozoroval i když k němu byla otočená zády.

,,Jak mi asi může být Draco?" Při těchto slovech se na něj otočila. Po tváři ji stékla slza , ,,ja by ti bylo kdyby si se dozvěděl , že.." nebelvírce se zlomil hlas. Nemohla to vyslovit už nebyla tak silná jako dřív. Hystericky začala brečet. Sesunula se k zemi a s pohrdavostí v hlase řekla: ,,máš stejnou krev jako Voldemort!"

Zmijozel ji pozoroval. Nezmohl se na jediné slovo tedy spíše nevěděl co má říct. Měla pravdu.

,,Ty nejsi a nikdy nebudeš jako Voldemort! Eleno jsi nebelvírka! Jsi úžasná. Možná máš čistou krev z rodu Gilbertů , ale nejsi jako já! Nejsi jako on! Jsi jedinečná. Nejsi jako všichni čistokrevní." Zmijozel si k ní kleknul a pohladil ji po tváři. Nebelvírka ho bez varování obejmula což způsobilo , že se trochu lekl a zavrávolal , takže stáhl Elenu na sebe.

Oba si vzájemně koukali do očí. Zmijozel se opřel hlavou o nebelvírčeno čelo.

,,Draco..proč je to všechno takhle?" Promluvila do potichu nebelvírka.
,,Nemluv!" Vyhrkl zmijozel.
,,Já jsem , ale.."
,,Eleno!"
,,Já ale Drac.."

Hnědovláska nedokončila svoji větu protože ji blond chlapec políbil.
V břiše jí snad explodovalo milión motýlků ve velikosti hypogrifů.
Zmijozel pohnul rty. Nebelvírka okamžitě začala spolupracovat.
Zmijozel si ji vyhoupl do náruče a položil na postel při tom se nepřestávali líbat.

....

Narcissa právě seděla v salónku na manoru. Byla hluboce zamyšlená , když ji do salónku přiletěl patron straky. Narcissa tohohle patrona ještě neznala takže se rychle postavila a pozorně si ho prohlédla.
Patron ji zahlásil , že se Elena a Draco u Svatého Munga vzbudili a po té se rozplynul. Narcissa radostí doslova vypískla. Ano ona Narcissa Malfoyová taky křičela radostí jak na lesy. Takhle to tedy říkali mudlové. Ona se vždy toužila naučit nějakou tu jejich řeč.
Teď už dost řeči musí za nimi.

Během 10 vteřin stála u Svatého Munga. Narcissa se rychle rozběhla tedy spíše ladně šla rychle přímo za lékouzelnicí. Narcissa se nervózně podívala na svoje nehty a poté zpustila: ,,Ahm dobrý den kde je můj syn a slečna Gilbertová?" Lékouzelnice si Narcissu zaměřila pohledem. Celou si ji prohlédla, celá zaskočená z toho , že před ní stojí Narcissa Malfoyová a nechová se povýšeně , pokynula rukou a krapet se usmála.
,,Pan Malfoy a slečna Gilbertová jsou v pokoji číslo 23c. Tady Amatra," lékouzelnice ukázala na malou dívenku okolo 20 let. Měla růžové vlasy a oči jako kapradí , ,,vás za nimi dovede," dokončila svůj monolog lékouzelnice. Narcissa se na ni vděčně usmála a šla za onou dívenkou.

,,Dobrý den , vy jste paní Malfoyová , že ano?" Růžovláska se na Narcissu usmála ta jí úsměv opětoval a s důrazným ,,ano" se rozešli k pokoji nebelvírky a zmijozela.
Sama Narcissa pořádně nechápala onu záležitost. Jakou? No přece , že někdo kdo má srdce má rád mudlorozené má stejnou krev jako Tom Riddle alias Pán Zla člověk , který jí , Dracovi zničil život. Neměla dopustit , aby se Draco stal smrtijedem neměla to dopustit.
Do teď si to vyčítá měla být lepší matka.

,,Jsme tady," vytrhl ji z přemýšlení sametoví hlas lékouzelnice po její pravici. Narcissa se oklepala a na onu lékouzelnici se vděčně usmála.
,,Děkuji Amatro , ste moc hodná dívka," s těmito slovy vešla Narcissa do pokoje zmijozela a nebelvírky.

Jenže jen co tam vstoupila nemohla uvěřit svým očím....