Uvězněné myšlenky

Ztrácím vás

Ztrácím vás postupně,
ztrácíte se mi všichni.
Tváříte se dostupně,
ale já vám říkám ,,Ztichni!"

Já vás ztrácím.
Můžu si za to sama.
Sama si kráčím,
dělám z toho drama.

Tak mile jste se tvářili,
já si toho nevážila.
Nikdy jste nežárlili,
a já pořád blábolila.

Někdy moc jsem mluvila,
občas zase málo.
Vždy když jsem vás viděla,
něco ve mě plálo.

Moc jsem chtěla od přátelství našeho,
jako samozřejmost jsem vás brala.
Já nechtěla nic jiného,
i přesto jsem tu náhle sama.

Zkazila jsem to. Vím to,
teď jsem vás ztratila.
Chtěla jsem se rozloučit tímto.
Kéž bych čas vrátila.