Uprchlice aneb Princezna proti své vůli

13.

Vzal mě za ruku a vedl po menších schůdcích do sklepa kde skladovali nejlepší potraviny. Rozhlédla jsem se kolem a všude bylo tolik jídla jen si nabrat plné ruce a jít. Vybírala jsem si, když jsem v ruce držela čtvrtku chleba ucítila jsem na svích bocích ruce ty se poté obmotali i kolem břicha a já byla schopná jen stát a zírat před sebe, ten kousek chleba mi vypadl z ruky. Odhrnul mi vlasy z krku, a pak už jsem cítila jen jeho polibky na mém krku. Uvolnila jsem zaklonila hlavu a opřela o jeho rameno. Byla jsem v jeho moci uvolněná a bezbranná mohl si semnou dělat co jen chtěl. Přitáhl si mě víc na svou hruď a líbal můj krk, sem tam jsem cítila i zuby jak se zaryli do mé kůže. Zachvilku si mě otočil čelem a přirazil mě ke zdi. Koukala jsem se do jeho chladných očí které momentálně hořeli vášní. Vrhl se na mé rty nebyli to jemné polibky právě naopak byli dravé a plné chtíče. Z rtů přes krk se přesunul na můj hrudník od mé nahé kůže ho dělil můj oděv. Nechápala jsem že mu tohle dovolím, ale nešlo to, nějak se brát nemohla jsem. Z mé hrudě vycházeli tiché vzdechy nešlo je zadržet snad jen trochu tlumit.
Už nám nezbývalo oblečení nadcházela ta osudová chvíle kdy mě připraví o mou nevinnost a až to matka zjistí tak se mě zřekne.

Vystřelila jsem do sedu těžko popadajíc dech, byla jsem celá spocená neschopná si uvědomit že to byl jen sen. Několikrát jsem na sebe koukla jestli jsem oblečená. To byl ten nejhorší sen co jsem kdy mohla mít. Po tomhle už rozhodně neusnu. Vstala jsem roztáhla závěsy už krásně svítilo slunce ale k poledni se rozhodně ještě neschylovalo. Svlékla jsem se z košilky a rozhodla se že si dám po ránu koupel. Zavolala jsem si služebné aby mi nahřáli vodu a nalili do vany. Za malou chvilku přišli že je hotovo chtěli mi pomoct i do vany ale to už jsem je slušně vyhodila. A zalezla si hezky do vyhřáté vany. Bylo mi nádherně přímo božsky na ten sen už jsem si ani nevzpomněla dokud......

"Sofie? Jsi tady?,, slyšela jsem hrubý hlas svého věznitele. Naskočila mi husí kůže jak jsem si vzpoměla na jeho rty co kašlali můj krk. Doprdele co se to sakra děje. Proč na něj takhle reaguju a to jsem slyšela jen jeho hlas co nastane potom co se mu budu koukat do očí. Upřímně začala jsem panikařit.
Tak budu dělat že tady nejsem a on odejde.
Nebo se taky rozhodne prozkoumat i koupelnu jestli tu nejsi a pak tě uvidí ve vaně. Nahou!
Sakra.
Nebo se můžu ozvat ať odejde.
To se zase může ptát proč má odejít.
Tak zakřičím ať počká že tam zachvíli budu. Taky jsem tak udělala. A moje krásná chvilka skončila.
Vylezla jsem osušila se oblékla a vyšla vstříct svému vezniteli.
Vyhýbala jsem se mu pohledem, a celkově se mu výhýbala. Odcházela ho obloukama a nekoukala se mu do očí když na mě mluvil.

"Nasnídáme se a půjdem trénovat?,, zeptal se když jsme šli po chodbě. Sakra. To trénování. Jen jsem se usmála a přikývla. Sakra, to bude ještě den.

~~~~~~
Po několikátý jsem vykopla nohou vstříct jeho noze, ale taky už poněkolikáté mi jí chytl. Pokaždé s ní trochu trhl, já spadla a on se smál. Teď to bylo, ale jiné také s mou nohou trhl, ale směrem k sobě a já spadla na jeho hruď. Byla jsem trochu nakloněná, držel mě jednou rukou pod kolenem a druhou těsně nad zadkem. Zadíval se mi hluboce do očí jakoby se v nich snažil něco najít.

"Nemůžu přestat na to myslet,, zašeptal tiše. Už jsem se chtěla zeptat na co nedokáže přestat myslet? Zřejmě to vyčetl z mého obličeje. "Nemůžu přestat myslet na to jak jsem tě líbal. A jak jsi mi to vracela. Prosím. Dovol mi to znovu nebo se zblázním,, škemral ale já nemohla to nešlo, ještě ke všemu po tom snu. Ne! Navíc, pořád ho nemam ráda, můj vztah k němu se nezměnil. Rozšířili se mi oči a vší silou co ve mě byla jsem se od něj odstrčila. Že jsem spadla na zem to mi bylo fuk. Poslední dvě hodiny jsem stejnak byla na zemi pořád. Znovu jsem se na něj podívala vypadal vyděšeněji než já a to je co říct.
"Stalo se něco? Jsi v pořádku?,, zeptal se něžným hlasem. Začala jsem urputně kroutit hlavou že nic a pak? Utekla jsem od něj.
Nechala jsem ho tam s nechápavím výrazem. Možná pochopil, že si potřebuji něco srovnat v hlavě a tak mě zbytek dne nechal být. Doopravdy zbytek dne jsem ho neviděla.