Uprchlice aneb Princezna proti své vůli

21.

Ležela jsem v posteli a přemýšlela o tom co se v posledních pár měsících stalo. Takže utekla jsem z hradu od matky v den svých zásnub, kůň se podemnou splašil já spadla po několika týdnech jsem se dostala do hradu bratra svého snoubence ten mě potom zachránil a unesl na svůj hrad. A teď jsem naštěstí zpátky na svém hradě. Matce jsem řekla že se vdávat nebudu, nastoupím na sama. Budu královna co bude sama vládnout zemi a manžela si mohu najít i časem. Jak jsem tak přemýšlela co bude najednou se mi zvedl žaludek. Naposlední chvíli jsem doběhla do úmývárny a začala zvracet. Bylo mi slabo a špatně celí den až matka zavolala lékaře. Potom co mě lékař prohlédl s úsměvem na mě pohlédl.

"Pane doktore je to semnou moc zlé?,, zeptala jsem se. Doktor se jen více úsmal a zakroutil hlavou že ne.

"Ba naopak princezno. Mám pro vás veselou zprávu jen budete muset býti chvíli v klidu a omezit jízdu na koni,, nerozuměla jsem co tím myslí. Co mi tedy je? "Vaše Výsost je v jiném stavu,, zůstala jsem na něj zírat s otevřenou pusou. Já jsem.......já budu mít dítě?  Panebože!

"To myslíte vážně pane doktore?,, vyskočila jsem z postele a objala ho popadla župan a běžela matce zdělit tuto novinu.
Přibehla jsem k matce a objala ji. Matka byla zmatená ale opětovala mi ho.

"Zlatíčko opatrně, aby se ti neudělalo znovu zle. Copak ti doktor pověděl? Copak ti je?,, pověděla mi s úsměvem, od té doby co jsem se před třemi měsíci vrátila chová se ke mě tak mile. Nikdy na mě nebyla takhle hodná a já jsem o to více šťastná, že jsem doma.

"Maminko! Já čekám dítě!,, smála jsem se a přitom mi tekly slzi štěstí. Matka nerozumnela. Jistě já bála jsem se jí zdělit, že již nejsem čistá. 

"Zlatíčko. Ty jsi s Ricardem....,, nebyla schopna tu větu ani dopovědět. Chytla se za hlavu a sedla si na schůdky co byli kousek od ní. "Proč jsi mi to neřekla?,, zeptala se klidně.

"Bála jsem se, že mě vyženeš tak jako to udělali ostatní vladaři svým dcerám které Ricardo zneuctil,, matka začala vzlykat

"Miláčku je mi to tak líto,, nerozumněla jsem co jí je líto. "Neměla jsem tě nutit do svazku s Ricardem měla jsem více poslouchat tvé srdce. Ale slibuji ti, že srdce tvého potomka poslouchat budu. A dám mu tolik lásky kolik jsem tobě nedala,, začali mi také téct slzy z očí a byla jsem tak šťastná že to Mamka přijala tak dobře.

"Děkuji maminko. Sice nebude mít otce, ale budu se snažit abych mu ho nahradila,,
Byla jsem tak šťastná, že se to nedá ani popsat slovy. Věřím že budu skvělá královna i skvělá matka.