S Rossem jsme si hezky popovídali, vzal mě i na rampu a pokoušel se mě něco naučit. Je strašně fajn. Nakonec se mě zeptal, proč jsem byl vlastně tak mimo, což jsem moc řešit nechtěl, ale nakonec jsem mu to řekl. Řekl jsem mu o Martinusovi.
,,Aha, poslyš, je mi blbý se tě na to zeptat, napadlo mě to hned, jak jsem tě potkal a teď, když si tak mluvil o tom Martinusovi, tak.. Nejsi ty náhodou gay?" Zeptal se a já jsem se zakuckal.
Nemůžu říct, že mě to už nenapadlo, ale téhle pravdy jsem se opravdu hodně bál.
,,N-no, j-já nevím." Přiznal jsem se.
,,Jak to myslíš, že nevíš?" Nepochopil.
,,No já už jsem nad tím přemýšlel, ale jelikož jsem nikdy neměl nic s holkou ani s klukem, tak si prostě nejsem jistý." Vysvětlil jsem mu. On nahodil takový zvláštní úšklebek.
,,No... Já bych ti možná mohl pomoct." Díval se na mě a než jsem si stihl uvědomit, jak to myslel, tak jsem ucítil jeho rty na mých.
Zezačátku jsem byl zaražený, ale pak se mi to začalo líbit. Nikdy předtím jsem se s nikým nelíbal a nepočítám teď ty dětské pusinky na dvě vteřiny. Byl to takový hřejivý pocit, nevím, jestli to vůbec jde popsat.
On mi vpletl ruce do vlasů a mírně za ně zatahal. Trochu jsem vzdychl, jelikož se mi to líbilo. Já jsem své ruce položil na jeho tváře. Cítil jsem se jako nikdy. Kdybych věděl, jak skvělé to je, tak bych to udělal už dávno! Nakonec jsme se ale museli odtáhnout, jelikož jsem měl málo kyslíku.
,,To bylo úžasný." Vydechl jsem a snažil jsem se do plic nahnat již zmiňovaný kyslík. On byl taky zadýchaný.
,,Takže už víš, co jsi?" Zeptal se. A já měl jisto.
,,Gay!" Zasmál jsem se. Kupodivu jsem z toho měl radost, nevím vlastně proč, protože to žádná výhoda není.
,,No to je radosti." Smál se mi.
,,Hele, ty se moc nesměj," Ukázal jsem na něj prstem.
,,Když ty jseš strašně roztomilej." Tlemil se na mě. Já se jen ušklíbl a políbil jsem ho znovu. Opět ten krásný pocit.
,,Je to zvláštní, ale přijde mi, že se známe věčnost." Špitl, když se odtáhl. Opřel si své čelo o mé a stále jsme se dotýkaly nosy.
,,Mám stejný pocit." Zamumlal jsem nazpět. ,,Ale bohužel už dneska budu muset jít." Povzdechl jsem si smutně.
,,Chceš se sejít i zítra?" Zeptal se s nadějí v hlase, když mi pohlédl do očí.
,,Jistě, stejný místo, stejný čas?" Usmál jsem se na něj. On jen rychle přikývl a objal mě. Jeho náruč mi dodávala jakousi odvahu, ani nevím k čemu, ale bylo to příjemné. Kéž bych takto mohl objímat Tinuse.
Je to vlastně pravda? Když teď vím, že jsem gay, můžu si připustit, že k Tinimu něco cítím. A taky že cítím. Ale co Ross? Ten mě teď taky nějakým způsobem okouzlil a ani nevím jak.
Každopádně mě doprovodil až k hotelu a cestou jsme se drželi za ruce. Kupodivu se na nás ani nikdo divně nedíval, prostě dva kluci, co se drží za ruce, očividně pohodička. Ale bojím se, že v Norsku to bude jinak.
,,Tak se hezky vyspinkej, Baby." Zašeptal mi do ucha, když jsme se na rozloučenou obejmuli. Když mě tak oslovil, tak mnou projela zvláštní energie a zašimralo mě v podbříšku. To jako stačí, aby mi někdo zašeptal do ucha, že jsem baby?
,,Ty taky." Usmál jsem se na něj. Chvíli jsme se na sebe jen tak koukali, ale pak se ještě přiblížil a vlepil mi malou pusu na rty.
Venku už byla celkem tma, takže nás snad nikdo neviděl. Kolem sice pár lidí prošlo, ale nějak je nezajímali dva líbající se lidi.
,,Dobrou noc, Rossi." Popřál jsem mu nakonec a konečně jsem se vydal nahoru.
Rodiče tu ještě nebyli, což jsem tak nějak čekal. S naprosto šťastným úsměvem jsem se svalil na postel a pomalu jsem usínal, ani jsem si nevšiml, že se mi někdo už po páté snaží dovolat.
Taaaak
Na kapitoly takto často si nezvykejte!
To jen proto, že mě jeden vochechulák přemluvil!
Tak doufám, že se ti aspoň líbila
😂😂😂
A vám všem taky, Ňufíci!
No nic
Lya❤
ČTEŠ
I'll Make You Believe (M&M)
FanfictionTy. Já. Už nevěřím, že by mezi námi něco mohlo být. Prý ti na mně záleží. Nevěřím tomu. Nevěřím už ničemu. !Toto není INCEST! Nebo teda jako je to MacTinus ship, ale nejsou tady dvojčata, ani sourozenci. To, že jsou si tak moc podobní, nebudeme ře...