I'll Make You Believe (M&M)

17. It's okay

Přišel jsem domů a hned jsem si všiml pár změn. V hlavním botníku bylo méně bot a byly odsunuté na jednu stranu tak, že by se tam v klidu ještě dva páry vešly.

V obýváku snad žádná změna nebyla, až na nějaké krabice z Ikei. Vypadalo to na postel a nějaký další nábytek. Že by zase máma změnila vkus?

,,Oh, ahoj Marcusi," Pozdravila mě s úsměvem máma. Zrovna vyšla z kuchyně a v ruce držela šálek kávy.

,,Ahoj, copak se tady děje?" Zeptal jsem se zmateně. Máma se na mě jen usmála a pohladila mě po rameni.

,,Rozhodli jsme se s tátou těm tvým přátelům pomoct." Oznámila mi, přičemž mi klesla brada až skoro na zem. Tak trochu jsem spíš čekal, že si semnou sedne a vysvětlí mi, že tohle prostě nejde.

,,To jako vážně?" Nemohl jsem tomu uvěřit.

,,Ano. Vidím na tobě, že ti na nich opravdu záleží. Jsem za tebe ráda." Smála se na mě a přitom se tak nějak tlemila.

,,Mami, proč se tahle tváříš?" Nadzvedl jsem podezřele jedno obočí.

,,No tak je to tvůj blízký kamarád, tak mě napadlo, jestli ho třeba nemáš rád trochu víc." Tlemila se opravdu nehorázným způsobem. Musel jsem protočit oči.

,,Jo, jasně, kápla si na to." Uchechtl jsem se ironicky, ikdyž vlastně pravdu měla.

,,Vidíš? Poznám všechno." Mrkla na mě a otočila se zpátky směrem kuchyň.

,,Já si dělal srandu." Křikl jsem ještě na ní. Nechtěl jsem, aby to věděla, protože kdyby tady Tinus nakonec doopravdy bydlel, mohla by nás z něčeho podezírat.

,,No jasně a já jsem mořská panna." Zasmála se a já jen protočil očima. Chtěl jsem se ale dozvědět nějaké podrobnosti, tak jsem jí do kuchyně následoval.

,,A kdy je teda adoptujeme?" Zeptal jsem se.

,,Táta celý dnešek psal žádost a myslím, že už ji dokonce poslal. Do dvou týdnů by to nejpozději měli buď schválit, nebo zamítnout." Sdělila mi a já se v duchu zaradoval.

,,Díky, mami, jseš fakt úžasná." Objal jsem jí, přičemž mě ona jen poklepala po zádech.

,,Já vím a teď už padej, musím pracovat." Otevřela si počítač s tím, že na něm bude něco dělat. Já se tedy otočil a šel do svého pokoje.

Teď mě tak napadá.. Má Tinus pořád svůj mobil? Pokud by měl, tak mu to můžu dát hned vědět. Rychle jsem tedy z tašky vyhrabal ten svůj a najel na naší konverzaci.

MacTheJoke: Ejjj! Tinusi, můžete jít bydlet k naaaaaaaam!!!!!!!!!!!

Ukázalo se mi doručeno, což znamená, že se mu to doručilo. To byste neřekli, co?

TiniTheŠnek: Vážně??? Nedělej si ze mě srandu, tohle je vážná věc!

MacTheJoke: Není to ftip xdd. Máma to fakt dovolila! :D

TiniTheŠnek: Panebože, děkuju! <3

MacTheJoke: Já vím, jsem Bůh 0:)

TiniTheŠnek: Samozřejmě, co bych bez tebe dělal

MacTheJoke: No byl bys asi celkem v háji ;P

TiniTheŠnek: To jo. Omlouvám se za to, jak jsem se choval, přestávám to tady zvládat..

MacTheJoke: V pořádku. Však neboj, za chvíli budeš tady semnou a já už tě nikam nepustím a nikdo ti neublíží <3

TiniTheŠnek: Děkuji, vážně.. Nevím, jak ti to pak vynahradím

MacTheJoke: Nijak, nic mi vynahrazovat nemusíš. Dělám to pro vás rád

Tak to by bylo. Doufám, že ten Tinusův život teď půjde lepším směrem. Postarám se o to.

Ňuf
Doufám, že se líbilo, už mám více času, tak snad už to bude lepší
Lya