I'll Make You Believe (M&M)

19. His lips

,,Marcusi!" Zamávala mi Emma před obličejem, když jsem přestal dávat pozor při její hře s plyšákama.

,,Promiň, Emmi, ale jsem strašně unavenej." Protřel jsem si oči. Vážně jsem toho poslední dobou moc nenaspal. Tinus mi dělal starost. Byl více utichlý než normálně. Nevím, co to s ním je, ale snažím se to zjistit. Ani si teď s náma nešel hrát, prý nemá náladu.

,,Tak já si to dohraju sama, běž si hajnout." Usmála se a vzala mi z ruky plyšového králíčka. Jen jsem jí poděkoval a namířil si to do svého pokoje.

Než jsem do něj však vešel, ještě jsem se zastavil. Podíval jsem se na dveře vedle těch mých. Byly mírně pootevřené, a tak mi to nedalo a nakoukl jsem do nich.

Tinus klidně oddechoval na posteli, nad čím jsem se musel pousmát. Potichu jsem tak přešel k němu. Je až neskutečné, jak jsem mu propadl. Ale copak by šlo, aby ne?

Když jsem si ho pořádně prohlédl, zjistil jsem, že něco ze spaní objímá. Pokusil jsem se mu to tedy z ruk vzít, abych se podíval, co to je. Viděl jsem, že to byl jakýsi rámeček, ale neviděl jsem na to, co bylo v něm.

Hned když jsem to spatřil, na tváři se mi objevil obrovský úsměv. Byla to ta naše fotka, kterou jsem mu nechal vytisknout a dal jsem mu jí sem do pokoje.

Na téhle jsem ho objímal přes ramena a on se na mě pobaveně díval, protože jsem do foťáku dělal různý vtipný obličeje.

Vlastně nevím, proč mu prostě narovinu neřeknu, že jsem do něj až po uši zamilovaný, když vím, že má stejnou orientaci.

,,Macu?" Špitl, čímž mi dal najevo, že je vzhůru. Přesunul jsem svůj pohled z fotky do jeho očí. Byl rozespalý, takže je měl tak rozkošně malinký.

,,Promiň, jestli jsem tě vzbudil, už jsem na odchodu." Chtěl jsem se zvednout, ale v tom mi on zabránil tím, že mě chytil za ruku.

,,Zůstaň," Naznačil mi ústy a já se nad tím musel usmát. Lehl jsem si tedy k němu a přitáhl jsem si ho blíž.

,,Tini, co se s tebou děje? Nelíbí se ti tady?" Musel jsem se ho zeptat, protože mi už dělal starost. Pořád jen ležel, jedl a spal.

,,Ne, to ne! Je to tady úžasný, zbožňuju to tady, ale.." U toho, co mluvil se díval do zdi, měl takový prázdný výraz, což mě strašně zamrzelo. ,,Je toho na mě moc, poslední dobou jsem toho moc nenaspal, pořád musím myslet na tátu. Co když uteče? Je schopný mě zabít, nedejbože tebe.."

,,Tini, nad tímhle nepřemýšlej, nic se mi nestane, ani tobě se nic nestane, prostě nikomu. Tvůj táta už nikomu neublíží, jste v bezpečí." Řekl jsem mu a u toho ho něžně pohladil po paži.

,,Děkuju, Marcusi." Špitl a víc se ke mně přitulil. Mně se hned rozletělo celým tělem plno motýlků. Cítím se s ním tak skvěle. Musel jsem se dívat na tu jeho roztomilou tvářičku, taky se tvářil spokojeně.

Po nějaké chvíli ke mně zvedl pohled a to už jsem nemohl. Nemohl jsem prostě dál odolávat. Trochu jsem se k němu naklonil a na malý moment jsem naše rty spojil. On se zatvářil zaraženě a já dostal okamžitě chuť to zopakovat. Stačí přece sebrat dvacet sekund odvahy a tu jsem měl právě teď, proto jsem na nic nečekal a znovu ho políbil, tentokrát na delší chvíli.

Nějak nevzdoroval, dokonce potom, co se vzpamatoval, mi začal polibky oplácet. Byl to tak neskutečný pocit. Jak dlouho už jsem tohle toužil udělat? No určitě je to dlouho. A musím říct, že to bylo lepší, než jsem si to kdy dokázal představit.

Ňuuuuuuuf
Prázdniny začaly!
To znamená ještě víc prostoru na lenost pro mě
😁😂😁
Každopádně snad se kapča líbila
😇😌😇
Lya❤