I'll Make You Believe (M&M)

8. Coming out

Ráno jsem se probudil a konečně po dlouhé době jsem se dobře vyspal. Předtím jsem totiž pořád jen myslel na Tinuse, ale teď jsem šťastný.

Nemůžu říct, že ho miluju, ale něčím mě fascinuje. Možná ty jeho kudrnaté vlasy, které vždycky zapruží, když poskočí. Nebo ty jeho oči, které se na mě dívají tak nějak jinak.

,,Vstávat, Marcusi! Jdeme na pláž, takže se sbírej!" Vlítla do mého pokoje máma. Jen jsem nespokojeně zabručel a vyhrabal jsem se z postele.

,,Jak jste si to včera užili?" Zeptal jsem se jí.

,,Naprosto úžasný, kdybys viděl, jak tvůj tatínek krásně tančil a-" Zasnila se, ale já jí radši zastavil.

,,No dobrý, dobrý, dobrý, detaily vědět nepotřebuju." Zasmál jsem se.

,,Jistě, na to jsi ještě moc malý." Rozcuchala mi trochu vlasy, ale musela se natáhnout, protože jsem o hlavu větší než ona.

,,Malý? Mami, vždyť je mi 17!" Rozhodil jsem rukama a ona se jen zasmála.

,,No jo, tak jakto, že ještě nikoho nemáš?" Ušklíbla se.

,,No.." Zatlemil jsem se, při vzpomínce na Rosse. Ahhh, já už se tak těším na odpoledne.

,,Jaký no? Ty už snad někoho máš?" Podívala se na mě podezíravě.

,,Ne, nemám, ale je tu někdo.. No.." Zarazil jsem se. Mám jí to říct, nebo ne?

,,Kdo?" Rozzářila se. Ale já jsem znervózněl.

,,Notak, řekni mi to, víš, že mně můžeš říct všechno." Povzbudivě se na mě usmála. A tak jsem se zhluboka nadechl a spustil.

,,Jeh two klw." Zahuhlal jsem, aby mi nerozuměla.

,,Mluv normálně, víš, jak nesnáším, když mumláš." Protočila očima.

,,Je to kluk." Řekl jsem už normálně. Máma ale úsměv neztratila.

,,Doufám, že mě brzy seznámíš." Poplácala mě po rameni a obešla mě, aby vyšla z pokoje.

,,Ty se nezlobíš?" Podivil jsem se. Ona se na mě jen ještě otočila a usmála se.

,,Víš, ikdyž jsem s tebou poslední dobou moc času netrávila, tak mi to bylo jasné, že budeš takový. Chci jen abys věděl, že u mě, a řekla bych, že i u táty, máš plnou podporu, ať budeš jakýkoliv, ano? Mám tě ráda." Dala mi pusu a odešla do svého pokoje.

Tak jestli jsem něco čekal, tak tohle to určitě nebylo. Vzala to naprosto v pohodě.

S ještě větším nadšením, než které jsem měl, když jsem se probudil, jsem se vydal za nimi na snídani. Celý den jsem pak trávil s rodiči.

Nejvíc jsem se však těšil na večer, až se sejdeme s Rossem. Myslel jsem na něj celý den, až to možná bylo trochu moc.

☮☮☮

Chodil jsem za ním každý večer a pokaždé to bylo lepší a lepší.

Byl konečně večer, tak jsem rodičům řekl, že jdu ven. Oni to nějak neřešili, tak jsem se vydal na to místo, kde jsme se předtím srazili.

Už z dálky jsem viděl, jak tam stojí v černé mikině, ruce měl v kapsách a nohama si pohrával se svým skateboardem. Na tváři se mi podvědomě vytvořil úsměv.

,,Ahoj," Pozdravil jsem a on se na mě hbitě otočil. Okamžitě se na mě usmál a objal mě. Já jsem mu to samozřejmě opětoval.

,,Kampak dneska půjdeme?" Zeptal jsem se. On mě jen chytl za ruku, propletl si semnou prsty a vydal se semnou jedním směrem. Ne, opravdu jsem netušil kam.

,,Nech se překvapit." Uculil se na mě a pokračoval v cestě.

,,Ty jseš mi ale tajnůstkář." Zasmál jsem se a on mi jen dal pusu na tvář. Na to jsem ho zastavil, přitáhl jsem si k sobě a něžně políbil. Na tohle jsem se těšil celý den. Na ty jeho úžasné rty.

,,Tohle je tak dokonalý." Vydechl jsem, když jsem se odtáhl.

,,Však počkej, až budeme na místě." Ušklíbl se a znovu mě táhl kupředu.

,,Ty mi vážně neřekneš, kam jdeme, co?" Přimhouřil jsem na něj podezíravě oči.

,,Tos uhodl." Poslal mi vzdušnou pusu a mně nezbylo nic jiného, než ho následovat.

Ňuf!
Měla jsem prostě chuť psát no, takže pardon.. 😅
Každopádně doufám, že se vám to líbí! 😇😇
A já jdu spát
Ano, teď
Hneeeeed
Så ha det!
Lya❤