,,Dělej, Tini, nebo to nestihnem!" Zakňučel jsem už na něj, když se pořád ještě upravoval. Nechápu, proč to dělal, když je dokonalý i po ránu.
,,No jo, už jdu." Konečně vyšel z koupelny. Měl na sobě bílou mikinu s modrými rukávy a k tomu džíny. Vlasy měl rozdělené na dvě podobně velké části. Vypadalo to jednoduše ale elegantně.
,,Sluší ti to." Vypustil jsem najednou z úst a chvíli toho dokonce i litoval, ale pak se na mě Tinus zářivě usmál a mírně zrudnul, když špitl tiché 'Děkuji'.
Ke Staceynýmu domu to bylo jen kousek, tak jsme se rozhodli, že půjdeme pěšky.
Když jsme dorazili na místo, párty už byla v plném proudu. I na zahradě bylo pár lidí, ale já měl nejdřív v plánu popřát Stacey a ta bude určitě někde v domě.
,,Sakra.. Úplně jsem zapomněl na dárek.." Promnul si čelo Tinus.
,,Ani si toho nevšimne." Uchechtl jsem se, když jsem pohlédl na stůl, kam se jí dárky měli odkládat. Byl víc než k prasknutí. Tudíž jsem na aspoň malý kousek místa položil malou dárkovou krabičku ode mě.
Bylo tu opravdu hodně lidí. Někteří ze školy a některé jsem viděl poprvé v životě. Popravdě mě to překvapilo, myslel jsem, že to bude jen menší oslava když je tu jen pár týdnů, a tak zase tolik přátel nemá.
,,Á moji dva oblíbení kluci konečně dorazili!" Ozvalo se najednou za námi. Obratem jsme se otočili a Stacey se nám oběma hodila kolem krku.
,,Všechno nejlepší, Staceynko." Pohladil jsem jí po zádech a Tinus jí hned potom potřásl rukou. ,,Jsem ráda, že jste přišli, já se teď ale musím věnovat taky ostatním, tak buďte tady jako doma, jeste, pijte, cokoliv jen budete chtít." Usmála se na nás a odskákala zase dál.
,,Někdy se divím, jak někdo může být tak hyperaktivní." Zasmál se Tinus a já s ním.
,,Dáme si něco k pití?" Zeptal jsem se ho a on jen nervózně přikývl. Vydali jsme se tedy ke kuchyňskému baru. Tam už bylo v několika kelímcích nalito. Jeden jsem si tedy vzal do ruky a přičichl k němu. Hned jsem poznal, že nealko asi nepodávají. Nevadí, je párty, tak bych se mohl trochu odvázat a třeba mi to pomůže s Tinusem.
,,Co to je?" Zeptal se Tinus, když jsem mu jeden kelímek vrazil do ruky.
,,Radši bych se neptal a kopnul to do sebe." Zasmál jsem se a jak jsem řekl, tak jsem taky udělal. Bylo to celkem hořké, ale dalo se to snést.
,,Takže alkohol?" Podíval se mi sklesle do očí a já nejspíš pochopil, proč s tím má problém.
,,Bože, promiň.." Rychle jsem mu to vzal z ruky a položil to zpátky na stůl. ,,Slibuju, že už si víc nedám." Pohlédl jsem mu do očí, přičemž on měl skoro až zklamaný výraz. Zklamal si ho...
On se ale nadechl, na chvíli zavřel očí a s výdechem mi řekl: ,,V pořádku, nechci tě nějak omezovat."
,,Pojď, radši si najdeme něco jiného, jo? Hlavně v klidu." Vzal jsem ho za ruku a dotáhl ho dovnitř kuchyně. Naštěstí jsem našel jablečný džus, takže jsme si dali aspoň to.
,,MacTinusi! Tady jste, potřebuju po vás něco." Přiběhla k nám Stacey. Trochu mě zarazila její přezdívka, ale kupodivu jsme na ní oba slyšeli.
,,A co konkrétně?" Zeptal jsem se.
,,Potřebuju, abyste mi přinesli pizzy z druhého obýváku. Nechala jsem ho jako zásobovací místnost." Zamrkala na nás.
,,Dobře, já tam skočím." Nabídl jsem se, ale Stacey mě hned zastavila.
,,Ne! Musíte oba, sám to neuneseš." Podotkla. Chvíli jsem jí skenoval pohledem, ale pak jsem se rozhodl to neřešit, a tak jsme se s Tinusem vydali do takzvaného obýváku číslo dva.
Ňuf, ňuf, ňuuuuuuuuf
Právě jsem v... V... V...
NORSKU!!!!!
A umírám tady
Jo jo jo
Úplně
Už se nevracím
Teda vracím
Protože jdu na koncert
😂😂😂
Takže kdo jde taky? 😂❤
Jinak
Doufám, že se kapitola líbila
😇😇😇
A někdo by mi měl přijít nakopnout prdel, abych začala častěji psát
😂😂
Kdo přijde? 😌
❤Lya❤
ČTEŠ
I'll Make You Believe (M&M)
FanfictionTy. Já. Už nevěřím, že by mezi námi něco mohlo být. Prý ti na mně záleží. Nevěřím tomu. Nevěřím už ničemu. !Toto není INCEST! Nebo teda jako je to MacTinus ship, ale nejsou tady dvojčata, ani sourozenci. To, že jsou si tak moc podobní, nebudeme ře...