My bad boy

13

V minulé kapitole:
Yeol🤡:
Chci aby jsme se scházeli pravidelně každý den❣️

Nevím jestli je tohle dobrý nápad. Povzdychl jsem si a telefon odložil bez toho, abych mu odepsal. Přeci jen nevím, co na to napsat. Nemůžu mu dovolit, aby mi tak rychle přirostl k srdci.
Zachumlal jsem se do deky a po chvíli usl.

Druhý den ráno:

,,Baekhyune! Ty lemro líná, vstávej!" Zařval mi povědomý hlas přímo do ucha.
,,Ještě chvilku" zamumlal jsem a převalil se na druhou stranu.
,,Jakou chvilku?! Je 25 minut po osmé, už jsi měl být dávno ve škole!" Zařvala po mě mamka a strhla ze mě peřinu. Vytřeštil jsem oči a už jsem byl na nohách. Luhan je tam sám! Rychle jsem se oblékl, vyčistil zuby a upaloval k autu.

Nejistě jsem zaklepal na dveře naší třídy. Po chvíli se dveře otevřeli a učitel mě pustil dovnitř.
,,Tohle už je druhé zaspání v týdnu, Baekhyune. Měl by jsi s tím něco dělat." Podíval se na mě učitel přes brýle, a zasedl za svůj stůl.
Šel jsem si tedy sednout na své místo, a nezapomněl jsem se podívat na Chanyeola do zadu. Věnoval mi jeden ze svých málo milích úsměvů a lehce na mě mávl. Všiml jsem si, jak mě ostatní kromě Sehuna usmažili pohledem. Nejistě jsem mu kývl na pozdrav hlavou a sedl si vedle Luhana.
,,Baekhyune co si provedl s Chanyeolem?" Tiše se zasmál a přivřel oči.
,,Já? Proč?" Nachystal jsem si učebnice.
,,Dneska se mi přišel omluvit. Dokonce i se Sehunem, který se na mě usmál" začervenal se. Ale, že by láska?
,,Jednoduše jsem měl pro naše kamarádství podmínky" to jsem se zasmál já. Lu se jen usmál, a my se tak dál věnovali hodině. Teda aspoň jsem se snažil věnovat hodině, kdyby mi nezabrněl telefon s novou zprávou od Chanyeola.

Yeol🤡: Neodpověděl jsi mi včera, tak mi odpověz teď.☺️

Baekkie👑: Nevím co bych ti na to měl odpovědět. Ale tvůj návrh se mi docela líbí, takže souhlasím.
Hlavně, že jsem si ho nechtěl hned připustit k srdci.

Yeol🤡: Oooo teď jsi mi zvedl náladu, která byla i tak dobrá ❤️

Baekkie👑: Skvělý..teď mě nech se věnovat hodině 😉😉!!

Věděl jsem, že mít telefon v ruce bylo velice riskantní. Hned po tom co jsem dopsal zprávu si nás obou totiž všiml učitel.

,,Takže Park Chanyeol a Byun Baekhyun mi donesou své mobilní telefony okamžitě na stůl! A můžete být oba rádi, že si vás nezapíšu." Práskl naštvaně učebnici o stůl a probodl nás pohledem. S Chanyeolem jsme se na sebe jen zasmáli a šli si sednout zpět na svá místa.
,,Jo tak vám to příjde vtipné hoši?" Opřel se učitel o stůl a dal si ruku v bok.
,,Takže si vás píšu bastardi! Já vám dám se tomu ještě smát. Ze mě si nebudete dělat holubník!" Přecedil mezi zuby, čemuž jsem se jen potichu uchechtl.

,,Hej Baeku!" Zařval zezadu Chanyeol po skončení hodiny. Hned jsem se otočil a nadzvedl obočí s otázkou co potřebuje.
,,Pojď si k nám sednout" zasmál se. Nejistě jsem se koukl na ostatní. Sehun s Jiminem se na mě usmáli, ale Kai a Jaebum mě doslova zabili pohledem. Lehce jsem zakýval na nesouhlas a otočil se zpátky.

,,Proč za nimi nejdeš?" Zasmál se Lu. Bylo na něm vidět, že není rád, že se bavím s Chanym. Tenhle jeho falešný smích na mě nezabírá.
,,Protože mi vadí Kai s Jaebumem" zafuněl jsem.
,,Neustále mě vraždí pohledem. Myslím, že je to kvůli tomu, že se Chan rozhodl skončit s šikanováním. Teda jako já jsem to rozhodl za něj, ale to teď neberme v potaz" uculil jsem se se a podepřel si hlavu.
,,Když je budeš ignorovat, tak budou ignorovat i oni tebe"

To jsem taky zkoušel, jenže to co se stalo po skončení školy mě přesvědčilo o tom, že v tomhle Luhan nemá pravdu.