My bad boy

28 LAST

V minulé kapitole:
——RÁNO——
,,Chanyeole já tě zabiju!" Zařval jsem, když jsem se snažil posadit.

Z druhé strany postele se ozvalo jen posměšné uchechtnutí.
,,Proč mě? Já jsem se chtěl jen líbat, to ty jsi se předemnou začal kroutit" poslal mi vzdušnou pusu, otočil se na druhý bok a chystal se jít zase spát.
,,No to snad nemyslíš vážně Park Chayneole!!" Zaječel jsem.
,,Smrtelně"
Ze všech sil co mi ještě zbyly, jsem ho zkopl z postele a sám jsem se z ní snažil dostat.
,,Ty zmetku malej" vyskočil zpět na postel a začal mě lechtat.

,,Chany prosím už dost, nebo se počůrám" prosil jsem se slzamy v očích od smíchu. To, že se počůrám jsem myslel vážně. Už jsem to měl na krajíčku, protože kvůli tomu, že potřebuji na záchod jsem tak brzo ráno vstal. Jenže Chanyeol se prostě dál smál jak šílenec a s lechtáním nepřestal. Prostě jsem to pustil a civěl na Chanyeola s vytřeštěnými oči a louží pod sebou, stejně jako on na mě.

,,Dobrou chuť" popřála nám máma, když před nás položila talíře s jídlem.
,,Dobrou chuť" odpověděl Chan a když se setkal s mým stále zahanbeným pohledem, začal se opět smát.
,,Co je tu dneska tak vtipné? Chane, vždyť se furt od rána jen směješ" zasmála se máma.
,,No ono když Baek-" zacpal si pusu a začal se zase smát.
,,Baekhyun se-" začal se znovu smát a já ho pod stolem kopl do nohy. Jeho obličej se zkřivil do bolestné grimasy, ale stejně se smál pořád dál.
,,Baekhyun co?" Podepřela si hlavu a koukala na můj rudý obličej. Když jsem viděl Chayneolův taktéž rudý obličej, ale narozdíl ode mě od smíchu, prudce jsem vstal od stolu a bouchl na jeho desku pěstí.
,,BAEKYHUN SE POCHCAL, PROTOŽE POTŘEBOVAL NUTNĚ NA ZÁCHOD, A NĚJAKÝ TOTÁLNÍ IDIOT HO LECHTAL TAK DLOUHO DOKUD TO PROSTĚ NEPUSTIL !" Řval jsem přes celou kuchyň a myslel jsem, že prasknu. Oba dva se začali nahlas smát, a já se sebral, vyběhl schody nahoru i s bolavým zadkem, a plácl sebou už do čistě převlečené postele.
,,Idioti, idioti, idioti" mlátil jsem pěstmi do polštáře, dokud se zamnou neotevřely dveře.
,,Baeku, chci se ti omluvit a něco ti dát"
Řekl Chanyeol smutně ode dveří, a já se vítězně usmál, že se mi tady Chayneol konečně omlouvá, a jako bonus pro mě, za to i něco dostanu.
Sedl jsem si čelem k němu a usmál se.
,,Odpuštěno" natáhl jsem k němu ruce s otevřenými dlaněmi a hrdě jsem se usmíval. Chayneol se sklonil pro pusu a na dlaně mi položil...
,,DĚTSKÁ PLENA??!" Zařval jsem přes celý pokoj a plenu po něm rozzuřeně hodil.
,,No říkal jsem si, že se ti to může hodit, kdyby se ti náhodou stala nějaká další nehoda" zasmál se a svalil se do postele na mě.
,,Slez ze mě! Okamžitě!" Napřahoval jsem se, že mu už jednu vrazím, ale on mi chytil obě ruce a přidržel mi je nad hlavou. Trochu jsem se na něj zašklebil, ale když mě začal vášnivě líbat, tak jsem se nezmohl na nic jiného, než zrudnout, a začít spolupracovat. Když mi jeho ruka  vklouzla pod tričko a jeho hbité prsty mi začaly přejíždět po rozpálené kůži, vydechl jsem zadržovaný dech a Yeol se usmál do polibku. Své rty přemístil na můj krk, kde začal vytvářet znaménka lásky a svou rukou jel pomalu dolů k lemu mých kalhot. Nervózně jsem se zakroutil na posteli a lehce vzdychl, když se rukou otřel o můj rozkrok.
,,Chayneole- " Chtěl jsem mu říct ať si trochu pohne, ale místo toho jsem řekl
,,Zvoní ti telefon" povzdychl jsem a obrátil oči v sloup. Podal jsem mu ho, protože ležel vedle mě a on hovor přijal.
,,Nemám čas, Sehune, mám tu rozdělanou prácičku" koukl na mě a ušklíbl se. Zrudl jsem, a snažil se odposlouchávat, co Sehun říká.
,,Cože? Ale to přeci není možné" Vykulil oči a začal se všude rozhlížet.
,,Sehune, uvědomuješ si, že z takových věcí se sranda nedělá?" Zavrčel
,,Hned jsem tam, ale jestli je to fór, tak za sebe neručím" típl hovor a sehnul se ke mě pro dětskou pusu.
,,Promiň lásko, ale musím někam jet. Pojeď semnou" pohladil mě po tváři a začal si oblékat bundu. Nabručeně jsem si stoupl i s mým kamarádem dožadujícím se až moc pozornosti a taky si oblékl bundu.

Celou cestu panovalo hrobové ticho, a Chanyeolův obličej byl neustále zamračený a zamyšlený. Ani jsem se ho neptal, co se děje, protože kdyby chtěl, řekne mi to sám. Místo toho jsem mu lehce položil ruku na stehno, a on mi ji s úsměvem pohladil.

Za necelých patnáct minut jsme dojeli před na pohled starou chatku. Vyšli jsme z auta a já si všiml Sehuna s Jaebumem a Jiminem jak stojí vedle sebe a koukají před sebe. To co bylo před nimi jsem přes ně neviděl. Chayneol mě vzal za ruku a společně jsme šli za nimi.
Chanyeol mě pustil a s rukou před ústy pomalu přešel k Sehunovi.
,,Sehune, jak je tohle možné?" Zašeptal Chanyeol a začal brečet stejně jako Sehun.
,,Já nevím" odpověděl mu Sehun a dal mu ruku kolem ramen a tupě zíral na to před nimi. Obešel jsem je a uviděl Kaie objímajícího drobného chlapce, který plakal stejně jako Kai. Pání, Kai má city?
Stoupl jsem si vedle Chana a potichu se ho zeptal kdo to je.
,,K-kyungsoo" vzlykl. Pak mi došlo, že je to ten o kterém mluvili ve třídě.
,,Nemá být..umm, mrtvý" podrbal jsem se na zátylku a Chan jen přikývl.

POZDĚJI
Všichni jsme se v chatce posadili na pohovky a nechali Kyungsooa aby nám to vysvětlil. Nebo spíš ostatním, já ho zatím moc neznám.
,,Zapletl jsem se se špatnými lidmi , a taky jsem na to doplatil. Když jsem neudělal to co chtěli, vyhrožovali mi, že mi zabijí rodinu a kamarády. Jednou to došlo k tomu bodu, že buďto se zabiju sám, nebo mě zabijí oni, společně s mojí rodinou. Takže jsem zfalšoval svoji smrt a tím ochránil mojí rodinu společně s vámi. Ty lidi chtěli zabít každého, kdo mi byl blízký. Jediný, kdo o tom věděl byla moje sestra, která mi s tím vším pomohla. Když jste byli na pohřbu, tak ani nevíte jak pro mě bylo těžký jen tak ležet v rakvi, zatímco jste nademnou stáli a brečeli. Ani nevíte jak strašně jsem chtěl vyskočit ven a říct, že je to jen prank" odřekl Kyungsoo a po tvářích  mu začaly stékat slzy . Pak se z ničeho nic začal smát.
,,Víte co mě stejně nejvíc dostalo? Když si k mé rakvi stoupl Sehun a začal hrozně brečet a u toho říkat: ,,Kyngsoo, ty jeden prťavej zmetku, probuď se a pojď nám udělat špagety" pak odcházel, ale nakonec se vrátil zpět a pošeptal: ,,Já vím, že jsi někam schoval knihu tvých receptů" odešel a já z dálky slyšel jen jeho hysterický pláč" zasmál se a koukl se na Sehuna, který se drbal na zátylku a nevinně se usmíval.
,,Sehune, vážně ti šlo jen o jídlo?" Zasmál se Soo a plácl ho po noze.
,,Jasně, že ne. Všem jsi nám moc chyběl" zasmál se a šel Sooa obejmout.
,,No ale my viděli jak tě pohřbívali do země. To jsi se prostě nechal pohřbít zaživa?" Zeptal se Chanyeol a přitáhl si mě blíž k sobě.
,,Přesně tak. To byli snad nejhorší hodiny mého života." Vykulil oči a všichni se začali smát.
,,Když mě pak o několik hodin později vytáhli, měl jsem už sbalené všechny věci, a sestra mě odvezla na letiště, kde jsem odletěl do Itálie. Moje sestra tam má s přítelem chatku hluboko v lese. Bylo nemožné, aby mě tam někdo našel. Sice jsem se musel umývat v řece a jídlo bylo někdy fakt obtížný získat, ale zvládl jsem to a přežil jsem" usmál se.
,,Ty jsi fakt číslo. Ale vítej zpět, ani nevíš jak moc jsi nám chyběl" zašeptal Kai a přitáhl si sedícího Kyungsooa na jeho klíně do pevného objetí.

Už jsme se všichni chystali, že pojedem domů, ale Kai si mě odtáhl bokem.
,,Chtěl bych se ti upřímně za vše omluvit. Vím jaké to pro tebe muselo být, a fakt mě to hrozně mrzí. Pochopím, když mi to neodpustíš, ale jen nechci abychom se chovali jako nepřátele, když je tu Kyungsoo. Chci aby zase bylo vše v normálu. Mrzí mě to" skousl si ret a koukal do země.
,,Už se tím nezabývej. Hodíme to za hlavu. A teď jdi, Soo na tebe čeká" usmál jsem se něj a pohladil ho po rameni. On mě jemně objal a s lehkým díky běžel za ním.
Já s Chanyeolem ruku v ruce odešel do jeho auta a společně se vydali k nám domů dodělat práci, kterou jsme předtím nestihli.

Lásky, vzhledem k tomu, že jsem neaktivní, bych touhle kapitolou fanfikci ukončila. Děkuji od srdíčka všem, co mě podporovali a četli až sem, a za spoustu milých komentářů a zpráv. Neskutečně si toho vážím, a zároveň se omlouvám všem, co na novou kapitolu čekali tak dlouho, než jsem se uráčila něco napsat🤯❤️ Miluju vás, a snad se brzy sejdeme u další "knížky" 😽❤️❤️
Hlavně ať se vám všem daří při téhle koronavirové situaci🙏🏻❤️