My bad boy

03

Baekhyun

Na zprávu jsem jen vytřeštil oči.
,,Kdybych jen poslechl Luhana a držel klapačku" sykl jsem a pěstí bouchl do polštáře.
,,Baeku? Dáš si oběd?" Ozvalo se z kuchyně.
,,Ne díky, nemám hlad" zavolal jsem zpátky.
,,Přešla mě spíše chuť' zamumlal jsem si pro sebe a svalil se do postele.
Teď budu chodit do školy s obavamy? Je směšné, že jsem se dnes tak těšil, a zítra se budu bát.
Z přemýšlení jsem usl.

Vzbudil jsem se až kolem druhé ráno noční můrou. Zdálo se mi, že mě šikanují. Chytil jsem se za spánky a došel se do kuchyně napít. Takže teď se mi jako budou zdát i noční můry o škole? Klopl jsem do sebe celou sklenici s vodou a šel dál spát.

Ráno

,,Hej, Lu, chceš zase svézt?" Zeptal jsem se po telefonu.
,,Nemám to sice od školy daleko, ale tak pokud vám to zase nevadí, tak klidně"
,,Dobrá, tak ve 45 jsme tam, zatím paa" a hovor jsem zavěsil.
Na sebe jsem si oblékl bílé uplé džíny s dírami na kolenou, bílé tričko s černým nápisem a zakončil to koženou bundou.
,,Nebo bych se měl raději obléci jako šprt?" Zasmál jsem se na sebe do zrcadla a seběhl schody. Cítil jsem, že dnes se mi nic nestane. Jsem naivní.
,,Mami, tak pojďme" zahulákal jsem a pomalým krokem se vydal k autu.

,,Ahoj" Pozdravil jsem Luhana, který právě nastupoval do auta.
,,Ahoj, a dobré ráno paní Byunová"
,,Ahoj" usmála se mamka a dupla na plyn.
,,Mami! Jeď pomalu" zasmál jsem, ale to už jsme byli před školou.
,, Tak odpoledne, ahoj"

,,Dneska jsi se oblékl nějak..no-"
,,Jak? Odvážně? Povytáhl jsem obočí.
,,No..jo'' Podrbal se na zátylku.
,,Chci těm bastardům ukázat, kdo je tu Byun Baekhyun!"
,,Ale Bae-
,, Ja vím *povzdychne si* Nedokážu to.. Bojím se jich, ale i tak se od nich nenechám zesměšnit, a nebudu ze sebe dělat strašpytla" řekl jsem odhodlaně a vydal se do školy.
,,Nezvládne to'' zamumlal si Lu pro sebe. Všechno slyším..Mohl by mi trošku věřit.

Hned když jsem vešel do třídy a sedl si, tak se ke mě přivalil Chanyeol. Ups..
,,Hej! Kdo jako jsi, že se oblékáš takhle?" Zavrčel na mě a svraštil obočí do naštvané grimasy.
Začal jsem se smát.
,,A kdo jsi jako ty, aby jsi mi říkal, co si můžu a nemůžu oblékat? Pokud vím, tak tohle je moje tělo, takže buď tak hodný a respektuj to. Jo a ještě něco.. Mohl by jsi odejít? Vadí mi tvoje debilní přítomnost" opřel jsem se o židli a zývl si.
,,Takhle semnou mluvit nebudeš! Víš vůbec kdo já jsem?!" Zařval přes celou třídu a vytáhl mě za tričko na nohy a napřahoval se pěstí.
Ze zadu někdo zapískal. ,,Chanyeole! Přestaň..Tohle nemůžeš" otočil jsem se a spatřil Sehuna sedícího na lavici.
Chanyeol mě pustil a odešel do zadu.
,,Zbláznil jsi se? Víš co tě teď čeká?" Zašeptal Lu a naštvaně se na mě podíval.
,,Hele! Mám to snad pod kontrolou.. buď v klidu" usmál jsem se a po příchodu učitele jsem se věnoval jen jemu.

,,Takže jsme se domluvili s ředitelem tak, že od zítřka budou školní uniformy" oznámila nám naše třídní.
Na to jsem ze zadu uslyšel Chanyeolův smích.
,,Takže teď už pro tebe odvážné oblékání končí" zasmál se mi Lu.
,,Haha" zašklebil jsem se a založil si ruce na prsou.

,,Takže..co takhle si jít promluvit?" Zeptal se mě usmívající se Chanyeol po skončení poslední hodiny. To si snad dělá srandu.
,.Nikam s tebou nejdu" zamumlal jsem.
,,Ty, Luhane, vypadni" zavrčel na Luhana.
,,Ale-
,,Řekl jsem aby jsi vypadl!" Zakřičel na něj Chanyeol a Luhan vstal.
,,Promiň Baeku" omluvil se a vyběhl pryč.
,,Takže ještě jednou. Půjdeš po dobrém, nebo po zlém?"
Povzdychl jsem si a založil ruce na hrudi.
,,Měl by jsi mít ze mě respekt, koleduješ si o pořádnou ránu Byune!" Zakřičel a vzal do ruky telefon, kde někoho vytočil.
,,Jaebume, vem s sebou Kaie a přijďte pro Byuna..vypadá to, že se mu nějak nechce" ušklíbl se a hovor zavěsil.
,,Říkal jsem ti, že jsi měl na vybranou" sedl si na stůl.
,,P-počkej, tak ja půjdu sám" sklopil jsem pohled.
,, Už máš bobky, co?" Zasmál se hnusně a zavolal znovu Jaebumovi aby nechodili.

Sešli jsme úplně dolů do sklepení, kde se nacházeli staré záchody.
TO NE, TO NE!! Začal jsem v hlavě panikařit a roztřásla se mi kolena. V momentě mě Chanyeol chytl silně za zápěstí a hodil mě do místnosti, kde by se měli nacházet zachody.
Vypadalo to tu opravdu strašidelně. Ovšem nejstrašidelnější byli 4 kluci co stáli hned naproti mě.
,,Můžete" ozval se zamnou Chanyeol.
Černovlasý vysoký idiot mi chytl ruce, které následně svázal a nějaký prcek mi zalepil pusu izolačkou. Snažil jsem se všemožně kroutit aby mě ihned pustili.
Přišel ke mě poslední, který měl tmavší pleť a doslova mě zabil jen pohledem.
,,Do toho Kai" zavelel Chanyeol, a Kai mi ubalil velkou ránu pěstí do břicha. Právě jsem poznal pravou bolest. Na nic nečekal a akci zopakoval hned dvakrát po sobě. Tak hrozně to bolelo. Nikdy jsem takovou bolest nepocítil. Začal jsem se svíjet v bolestech a z očí mi tekly potoky slz. Nepřestával mi dávat rány, a já se ptal sám sebe pořad dokola.
               ,,Umřu tady dnes?"

Zdravičkoo!
Dnešní kapitola trochu slabší, takže snad vám to moc nevadí 😂 Nějak mi dochází slova k tomu, co bych vám tu ještě napsala 🤔😂 Ups, stává se.
Bye 🤣🤣