My bad boy

25

,,A co vy tu děláte?" Přišel k našemu stolu Kai a za ním hned Chanyeol.

,,Povídáme si" usmál se ironicky na Kaie Jaebum a na mě se usmál.
,,Vážně? A o čem?" Zavrčel Chanyeol a stoupl si vedle Kaie.
,,No tak, klid Chanyeole. Opravdu si jen povídáme. A navíc..tady Jaebum a Jimin chtějí Kaiovi něco říct" usmál jsem se na ně povzbudivě, a pak se usmál i na Yeola, který jen nadzvedl obočí.
,,No tak to jsem teda zvědav, co to bude" zavrčel Kai a stoupl si blíž ke mě, načež ho Chanyeol hned odstrčil.
Jaebum si stoupl a přešel ke Kaiovi.
,,Kaii..už nás nebaví ostatní šikanovat, a nebaví mě tvé chování. Oba se s Jiminem od tebe stahujeme. Je jen na tobě, jestli s tím přestaneš, abychom se mohli bavit zase jako dřív" Řekl Jaebum, ale hned na to byl chycen Kaiem pod krkem.
,, Na to zapomeň. Jestli odejdeš, tak ti udělám ze života peklo" Přecedil skrz zuby, a hned na to byl opět odstrčen Chanyeolem.
,,Co takhle kdybych ti udělal ze života peklo já?" Usmál se Chanyeol, a stoupl si před něj, kde ještě před chvílí postával Jaebum.
Kai žduchl do Chanyeola, a šel si sednout na své místo.
,,Udělali jste dobře, já věděl, že s ním nezůstanete dlouho" zasmál se Chanyeol a jemně drcl Jaebuma do ramene, který se jen zasmál.

Po škole jsme se rozhodli, že půjdeme do nejbližší restaurace, jelikož se nám nechtělo zajíždět někam daleko.
K našemu, nebo spíše k Jaebumovo štěstí, zde seděl Youngjae, o kterém se Jaebum předtím zmiňoval. Seděl tam sám a s dojedlím jídlem vedle sebe něco psal do notebooku. Mohl jsem spatřit jemný úsměv na tváři Jaebuma. Nabídl jsem mu tedy, ať se jde věnovat jemu a přidá se k nám příště. Jen na chvíli váhal, ale hned na to šel za ním. My s klukama jsme si objednali jídlo a nějaké pití, a dál si Jaebuma a Youngjaeho nevšímali.

JAEBUM POV.
Pomalu jsem došel k jeho stolu a usmál se na něj, když mi věnoval jeden ze svých nechápavých, ale vystrašených pohledů. Nemusel se bát, jelikož na něj nikdo z naší party nikdy nesáhl, to bych nedovolil, ale pověsti o nás mu tu bojácnost dodaly. A teď tu před ním stojím, a on se div neklepe, a určitě tím, že se rozhlíží všude kolem sebe, přemýšlí, zda má utéct, nebo ne. Proto jsem rychle ukázal na židli před ním, abych aspoň zabránil tomu, že ode mě strachy uteče.
,,Ehm..Můžu?" mile jsem se usmál. Chvíli nevěděl, co má odpovědět, a v jednu chvíli jsem si i myslel, že mi neodpoví.
,,J-jo, co..co potřebuješ?" Krátce se na mě podíval a pak se zase mírně koukal kolem sebe.
,,Youngjae..Nemusíš se mě bát, já ti nejdu a ani ti nechci ublížit" uchechtl jsem se, a zaklapl mu notebook, jelikož jsem přes něj na Youngjaeho neviděl, protože se úmyslně sesunul ze židle níž, tudíž nešel téměř vidět.
,,T-tak proč tu tedy jsi" řekl, když se zpátky narovnal a pronikavě se mi koukl do očí.
,,Vážně si myslíš, že bych za tebou šel jen s úmyslem ti ublížit? Youngjae..nikdo ti přeci nikdy neublížil a ani neublíží" usmál jsem se.
,,Ale..to jen proto, že jsem se vám snažil co nejvíc vyhýbat" řekl a sklopil pohled. Tohle mně ranilo. Jakoby se mé srdce rozpadlo na milion kousků. To byl teda ten důvod, proč jsem jej potkával jen ojediněle, a z většiny to byly jen obědy.
,,Řekni mi prosím, proč jsi zamnou přišel. Poslal tě Kai, nebo Chanyeol?" Ihned přemístil pohled na stůl kde sedí Chan a ublíženě se na mě podíval.
,,Nenene, takhle to není, nemusíš se bát. Jen jsem tě chtěl někam pozvat" nevinně jsem se usmál a čekal co odpoví. Bohužel se mi zase nedostávalo odpovědi, a místo toho se Youngjae zavrtěl na židli a polkl.
,,Já..nevím jestli je to dobrý nápad Jaebume. Nevím jestli za tím není něco jiného. Nemůžu ti věřit, promiň" chystal se odejít, ale já ho stihl zastavit třemi blbými, ale užitečnými slovy.
,,Líbíš se mi" špitl jsem a podíval se na něj. On rychle zaplul zpátky do židle a vážně se na mě podíval.
,,Cože?" Nadzvedl obočí.
,,Nedělej, že jsi to neslyšel" nafoukl jsem se a těkal všude možně očima, jen ne na něj. Bylo mi trapně. Nikdy jsem se takhle necítil a hlavně jsem tohle ještě nikomu neříkal. Maximálně tak svému odrazu.
,,Třeba jsem tě jen přeslechl" zasmál se a založil si ruce na hrudi. Měl krásný smích.
,,Ne nepřeslechl. Půjdeš semnou teda někam? Prosím Youngjae" snažil jsem se na něj udělat ten nejroztomilejší obličej, ale podle toho jak na mě koukali procházející lidi kolem stolu, kde sedíme si myslím, že se mi to asi moc nedařilo.
,,No tak fajn, půjdu" zasmál se a jemně se zaculil. Jak může být tak úžasný?.
Podal jsem mu svůj telefon, aby mi tam napsal jeho číslo a poté ho prozvonil.
,,Ještě ti napíšu, kde a v kolik" usmál jsem se na něj a poté ho doprovodil ven z restaurace, kde jsme se rozloučili.

Baekhyun
Už už jsme dojídali, a na to se k nám přiřítil červený a vysmátý Jaebum.
,,Hádám, že to dopadlo dobře" zasmál se Chanyeol a přesunul se blíž k Luhanovi, aby udělal Jaebumovi místo.
,,Přímo úžasně" zasmál se a pak se rozhlédl kolem sebe.
,,Kde je Jimin?" Zeptal se zvědavě a koukl se dokonce u pod stůl.
,,Tak pod tím stolem rozhodně není. Už odešel, prý má ještě nějaký vyřizování" nahodil jsem perverzní úsměv, a pobavil tím všechny u stolu.
,,Asi je nám všem jasné, jaké má vyřizování" zasmál se Yeol a my s ním.
Zanedlouho pro Luhana přijel Sehun, kterému už je prý dobře, a neodpustil si Luhanovi zmáčknout zadek při vycházení z restaurace.
,,Tady asi bude taky vyřizování" řekl Jaebum a smíchy skoro vybuchl.
Po chvíli odešel i Jaebum s tím, že se musí co nejvíc nachystat na rande, a že vlastně ještě ani neví, kam ho pozve.
No a my s Chanyeolem jsme se po skoro hodině rozhodli, že pojedeme k nám.

,,Mami, tati.." začal jsem a nejistě se koukl na Yeola, který se na mě povzbudivě usmál, což mi dodalo odvahu.
,,Já a Chanyeol spolu chodíme" řekl jsem rychle na jeden nádech a prohlížel si jejich neutrální výrazy.
,,Jsem z tebe zklamaná Baeku"

Co takhle udělat z téhle kapitoly, předposlední? 😝