Bucky Jestli se jí něco stane, tak si to do smrti neodpustím. Natasha seděla u svého počítače a společně se Starkem prohledává kamerové záznamy z městských kamer jestli tam náhodou nebude kam odešla a nebo alespoň jakým směrem. Všichni se připravujeme na pátrací akci.
Pepper POV Po tom co mi Tony oznámil, že má dceru jsem musela nachvilku vypadnout. Chápu, že už je to dlouho co jí počal a ano nemám právo na něj být nějakým způsobem naštvaná, hlavně když o ní sám nevěděl ale.. Ale to ale je velký problém. Potřebovala jsem čas abych to zpracovala. Nezvedala jsem ani Tonymu telefony. Těch jeho asi tak 20 zmeškaných hovoru muselo chvilku počkat. Ani sama nevím jak, ale ocitla jsem se znovu ve Stark tower, před pracovnou Avengers a jenom koukám jak tu poletují jako mravenci a na něco se připravují. Slyším Tonyho vzteklé a hysterické záchvaty. Tak to se zase pohnojilo ? Ah asi bych se měla zeptat nahlas. Pokus číslo dvě. "co se tady děje?! Vysvětlí mi to někdo??!" všichni se na mne otočili. "Misha zmizela." koukla jsem nevěřícně ze Steva na Tonyho. "Anthony Starku !! Si otcem asi tak 5 minut a už to nebohé dítě ztratíš?!" zařvala jsem na něj. To mu jako přijde normální?! Pořídí si dítě o kterým nevím, a než mi ho stihne ukázat a představit tak ho prostě ztratí?! Tony nasucho polknul. "Pepper, já.." "žádný Pepper, já! Koukej ji okamžitě najít!!"
Misha Po té injekci se se mnou motal svět. Nebo já se motala se světem? Těžko říct. Stále jsem ve své žíle velmi živě cítila ten vpich. Až se proberu z téhle divné kocovinu tak mu rozkopu hubu. Kdoví co za sajrajt mi to píchl. Jé heleď, hvězdička.. A další. Už se se mnou nemotal jen svět, ale celý vesmír. Z mého snění o nekonečných dálkách vesmíru mne vyrušil nepříjemný pocit tlaku ve spáncích. Jako by se mi měla rozskočit hlava. "Už je připravená." ozvalo se. Připravená? Na co jsem připravená? Znáte takový ten pocit když vnímáte co se kolem vás děje ale nemáte jakoukoliv šanci na to reagovat? Co to plácám. Asi těžko. Koho z vás taky unesla a zdrogovala hydra, že jo? Je to hroznej pocit. Nemít kontrolu nad svým vlastním tělem. Jestli se takhle cítí Bucky, když ho ovládá Winter Soldier, tak pak už chápu ten záblesk absolutní bezmoci v jeho očích. Nevím proč, ale myšlenky o Buckym mne přivedli o kousek blíž k vědomí a vnímání sebe samé. "Ano, ano. Je to velmi krásný exemplář. A slyšel jsem že je to Starkova dcera. To z ní dělá ještě cennější nástroj než jsem si myslel." O čem to sakra mluví? "skoro je mi až líto ji použít proti němu. Je tak krásná, že bych si s ní mohl pohrát, než ji naprogramujeme." co? Tak tohle mne vyloženě probralo z omámení tou drogou. Tak to Teda ne, panáčku. Žádné hraní nebude. Moje vědomí se plně vrátilo do mého těla a můj rozostřený zrak se upřímil na plešatýho chlapa s červenou kůží. Bez nosu. Nemá nos. Fuj. " Zkuste se mně dotknout. A ukopnu vám ten zbytek toho nosu co máte!" Vážně? Nic lepšího tě nenapadlo? Očima toho chlapa se mihlo překvapení a pak se rozesmál na celé kolo. "Bojovná kočička, to se musí nechat." Vystrčila jsem hrdě bradu aby nebylo poznat jak úpěnlivě prosím všechny svaté aby mně někdo co nejdříve našel. Prosím..
Bucky Natasha našla na kamerách, že ji někdo unesl. Naskočil jsme všichni do té Starkovy létající plechovky a já se modlil abych ji našel včas. Eh, abychom ji našli včas. Nevím proč ale ty zelené oči té malé cácory se mi vryly do paměti jako tetování do kůže. Byla mlaďounká, nezkažená a přece v sobě měla jakousi bojovnost a oheň která jí koukala z očí a jen čekala na příležitost všechno pohltit. Co jsem si ale neuvědomil je to, že její oči mne už pohltili...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
