5. Orchidej

226 20 2
                                    

Další dny se Hermiona Lence pečlivě vyhýbala. Kdykoliv ji zahlédla na chodbě, zahnula jinam. Nenápadně se vyptávala Ginny, jaké mají které dny předměty a jestli je mají společně s Havraspárem. U snídaní se nezdržovala nijak dlouho, obědy často vynechávala. S Winky se domluvila, že si večeře může jíst v kuchyni. ,,Jaký je slečnin důvod jíst zde?" ptávala se Winky každý večer, protože pila a málokdy si pamatovala předchozí rozhovory s Hermionou.
,,Je to složité, Winky. Mám v hlavě zmatek, než se dám do pořádku, nechci udělat nějakou hloupost. Mohla bych jednat zbrkle, hloupě, proti... Proti tomu, co se ode mě očekává," vysvětlovala Hermiona obdobnými slovy. Winky na to většinou reagovala povzdechem a napitím se s miniaturní placatky. Kdyby Hermiona byla dospělá, taky by se napila. Možná by jí to pomohlo zapomenout. Místo toho se s tím musela vypořádat střízlivá.

~~~~~

Ze snídaně vyrazila rychlým a rázným krokem. Stejně však ucítila ruku na svém rameni. Červená kontrolka začala blikat. Jenže teď se už nemohla rozběhnout pryč, to by bylo trapné a Lenka by pochopila, že se jí Hermiona vyhýbá. Musela se zastavit a čelit svému strachu. Otočila se k ní a pohlédla do těch (zatraceně krásných) očí, které byly plné zmatku a smutku. ,,Udělala jsem ti něco?" zeptala se nešťastně Lenka. Hermiona se nadechla, ale slova nenacházela. ,,Nechtěla jsem tě vyděsit... Skoro nikdo se se mnou nebaví, proto jsem se chovala tak..." Odmlčela se a hledala správný výraz. Pohlédla Hermioně do očí. ,,Byla jsem ráda, že se spolu bavíme. Ráda s tebou mluvím," dořekla nakonec.
,,Nejde o tebe," pravila Hermiona, přitom se dušovala, že tohle klišé nikdy nevypustí z úst. ,,Já teď potřebuju být sama." Další klišé. Navíc obě tyto věty se používaly při rozchodu, nikoliv při problémech v přátelství. Celá ta situace byla směšná, i když ani jedné nebylo do smíchu a očividně se tím obě trápily.
,,Znamená to, že už nejsme kamarádky? Nedivila bych se tomu, pochopím to. Vlastně i těch pár dnů bylo víc než v co jsem mohla doufat," řekla Lenka tichým smířeným hlasem.
,,Ne, počkej," pravila procítěně Hermiona a chytila Lenku za ruku. ,,Jsi má kamarádka. Jen... Prosím... Teď mi dej čas. Taky si s tebou ráda povídám, ale teď nemůžu." Lenka hleděla na jejich dotýkající se ruce a tentokrát nebyla schopná promluvit ona. Když Hermioně došlo, že ji drží za ruku, pustila ji. ,,Promiň. Jsi má kamarádka, věř mi." Rychle se vydala pryč, cestou od Lenky Hermiona zaháněla slzy. Nerozuměla sama sobě a nenáviděla se za to.

~~~~~

Harry hodil významným pohledem po Ronovi, ten to nepochopil a pokrčil rameny. Hermiona už hodinu bez hnutí seděla na pohovce a zírala před sebe. ,,Tak se jí zeptejte..." zašeptala Ginny. Hermionu by zajímalo, jestli si skutečně mysleli, že je neslyší. Být zamyšlená přece automaticky neznamená nevnímat kolem sebe vůbec nic.
,,Zeptej se jí sama. Ty jsi holka, holky se baví o pocitech," řekl Ron moudře. Měla ráda Ronův klasický přístup k životu a k rozdělování rolí.
,,Ale vy jste její nejlepší kamarádi," opáčila Ginny. Harry nakonec přišel ke své nejlepší kamarádce a pokusil se ji chytit za ruku, to Hermionu po incidentu s Lenkou vyděsilo a zběsile ruku odtáhla.
,,Mio, zdáš se mi nějaká smutná," začal Harry rozpačitě. Hermiona neodpovídala. ,,Stalo se ti něco? Otravoval tě zase Cormac?" Bohové, ještě toho do toho! V tu vteřinu dostala Hermiona geniální nápad! Cormac! Hermiona byla dívka, Cormac byl muž. Dívky se stýkají s muži, muži se stýkají s dívkami, tak je to správné. A co na tom, že byl trochu přihlouplý a samolibý? Nikdo není dokonalý, pomyslela si Hermiona. Naplánovala si, jak by se mohla pomalu (ale jistě) dostat do jeho blízkosti, nemohlo to být zas tak těžké - Cormac její přítomnost vyhledával sám od sebe.
,,Musím jít spát," řekla omluvně Hermiona a zamířila do ložnice. Jaké bylo její překvapení, když na nočním stolku ležela orchidej v květináči! Vzala si knihu a našla význam orchideje. Vydala ze sebe něco jako smutné ,,och" a padla na postel. Měla příšerné výčitky svědomí, nebylo to vůči Lence spravedlivé, jenže Hermiona se musela poprat sama se sebou. Byla zmatená, ale to se brzy zlepší, začne se vídat s Cormacem a vyžene z hlavy ty hloupé úvahy a představy a myšlenky. Pak teprve bude moct být dobrou kamarádkou.

~~~
Je možné obměkčit tvé srdce?
~~~

Květomluva HPFF ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat