Květomluva HPFF ✔️

11. Cypřiš

Brumbálova smrt je zasáhla nepřipravené. Jediná noc, jediná vyřčená kletba, jediný moment. Zničeho nic do poměrně radostného světa studentů a profesorů nakráčela smrt a vše změnila, zbavila je jistot, odvedla jejich ředitele. Snape, kterého se vždy Hermiona zastávala, se stal zrádcem a vrahem. Draco Malfoy byl smrtijed. Nic nebylo tím, čím bývalo. Škola se zahalila do zármutku. Všichni byli šokovaní, nešťastní a vystrašení z budoucnosti. Hermiona dohlížela na Harryho, Lenka byla nablízku Ginny. Všichni drželi při sobě, ale dívky neměly možnost být spolu, takže si navzájem nemohly být oporou.

~~~~~

,,Nevrátím se tam, nevrátím se do Bradavic," řekl Harry prázdným hlasem. Hermiona zavřela oči. Věděla, co to znamená. Zabolelo ji u srdce. Musela zůstat s Harrym, stát při něm a  pomáhat mu s hledáním viteálů. Zároveň však moc dobře věděla, že tím ztratí Lenku. To patřilo k ,,dělání správných věcí" - přinášet oběti. Představa, že ji nebude každý den vídat, že neuslyší její hlas, že ji nebude moct držet v náručí, jí lámala srdce vejpůl. 
,,Půjdeme s tebou," pravil rozhodně Ron a pohlédl na Hermionu. Ta mu dala za pravdu. Byla ráda, že to pověděl Ron. Věděla, že by jí zklamal hlas a rozvzlykala by se. Potřebovala trochu času, pár vteřin navíc, aby v sobě nalezla odhodlání.
,,Ne. Nechci, abyste riskovali svůj život. Už takhle kvůli mě umřelo tolik lidí..." začal nesouhlasně Harry.
,,Myslíš, že umřeli kvůli tobě? Hlupáčku. Zemřeli pro mnohem důležitější věc, mír. To přesahuje lidský život. To je věc, za kterou stojí umírat," pravila Hermiona.
,,Navíc nám v tom nemůžeš bránit. Jsme tví přátelé, musíme být s tebou stůj co stůj," dodal Ron. Hermioně došlo, jak se často hádali kvůli hloupostem, nesouhlasili spolu, popichovali se... Ale ve vážných situacích byli nejlepšími parťáky na život a na smrt. Byla na sebe i na chlapce pyšná.

~~~~~

Setkaly se pod cypřišem. Hermiona plakala už ve chvíli, kdy Lenku uviděla. Vypadala tak křehce a nádherně. Při loučení často lidé vypadají nejkrásněji, proto je tak těžké je opouštět, napadlo Hermionu. Samozřejmě byla Lenka stále stejně krásná. Objaly se, držely se v náručí mnohem déle než obvykle. ,,Dlouho se neuvidíme," řekla Hermiona, nemohla ztrácet čas a navíc jim nechtěla prodlužovat trápení.
,,Jak dlouho?" zeptala se Lenka. Hermiona znovu začala slzet. Bezradně pokrčila rameny.
,,Nejspíš hodně dlouho. Možná celé měsíce. Musím... Musím pomoct Harrymu. Nemůžu ti o tom nic říct, abych tě chránila."
Lenka na vteřinu přivřela oční víčka, aby zahnala slzy. Pak vzhlédla k Hermiona, chápavě pokývala hlavou a pokusila se o úsměv. ,,Jsi hrdinka, Hermi," zašeptala. Hermiona přistoupila blíž k Lence, chytila ji za obě ruce a políbila Lenku na čelo.
,,Ty jsi má hrdinka. Prosím, pokus se na sebe dávat pozor a hlavně mi neumírej."
,,Ty taky," opáčila Lenka něžně. ,,Každá budeme bojovat po svém a obě vyhrajeme," ujistila svou dívku. Hermiona by tomu tak ráda věřila - a vlastně tomu musela věřit. Jinak by nestálo za to, aby se člověk snažil.

~~~~~

Hermiona poprosila paní Weasleyovou, aby se jí postarala o orchidej. Křivonožku si přivlastnila Ginny, Hermiona jí za to byla velice vděčná. Sbalila si vše potřebné. Otřela si slzy rukávem košile. Zezadu ji objal její nejlepší kamarád. ,,Zvládneme to," zašeptal.
,,Já vím," hlesla slabě Hermiona. ,,Ale nebude to snadné." Harry se zasmál.
,,Bylo to pro nás někdy snadné?" Měl pravdu.
,,Tak zase my tři proti celému světu."

~~~
Neplač, má milá, však se brzy zase sejdeme.
~~~