Co se stalo, Mendesi?

20

Pro sebe jsem se usmála a přítulila se k němu. Hladil mě po bocích a mě to pomalu uspávalo. Po dnešním dni jsem byla vyčerpaná, bylo toho na mě moc.

Už jsem skoro spala, když v tom mě probralo vyzvánění mého telefonu. Cukla jsem sebou a omylem hlavou bouchla Shawna do nosu. Omluvila jsem se mu a rychle šla zvednout hovor. Volal mi Ni a já to bez váhání zvedla.

„Ano?"

„B-Bell?" slyšela jsem v jeho hlase starost.

„Ni? Co se děje?"

„P-potřebuju po-pomoct.."

„Sakra Ni, už mluv!" bála jsem se co se stalo.

„L-Loui..."

„Co je s Louisem?" zbystřila jsem, když řekl jeho jméno. Z druhé strany jsem slyšela jen nepravidelné dýchání.
„Ni..uklidni se a všechno mi řekni ano? Co se stalo?" chvíli bylo ticho, ale pak se jeho dech ustálil.

„Loui je...je v nemocnici...m-měli nehodu a..."

„Oni?!" bála jsem se.

„Měl s sebou..." odmlčel se.

...Freddieho" sakra. Sice je to dítě jeho milenky, ale je i jeho. A já mám o ně strach.

„J-já...hned tam budu!" s tím jsem zavěsila a začala chodit po pokoji jak splašená. Pořád jsem si potichu opakovala 'sakra'.

„Bell? Co se děje?" přišel ke mně Shawn a chytil mě za ruce. Podívala jsem se na něj a po tvářích mi stékaly slzy.

„M-musím do nemocnice." ihned jsem vyběhla ke skříni a vytáhla si oblečení, které jsem si následně oblékla.

„Pojedu s tebou." rozhodl se Shawn a taky se šel obléct.

Do deseti minut už jsme seděli v Shawnově autě a byli na cestě do nemocnice. Jelikož byla noc, tak byly cesty naštěstí prázdné, takže jsme se tam dostali brzy.

„Dobrý večer, kde leží Louis Tomlinson?" přiběhla jsem k recepci a zeptala se starší paní.

„Jste příbuzná?" začala něco hledat v kartách.

„B-bývalá přítelkyně." vypadlo ze mě.

„Omlouvám se, ale nemůžu vám dát žádné informace, když nejste příbuzná." zavřela kartu, podívala se na mě a odešla pryč.

„To snad nemyslíte vážně?!" zakřičela jsem na ni. Shawn mě chytil za ruku a ukázal na konec chodby, kde byl Niall a mával na nás. Okamžitě jsme se vydali jeho směrem.

Seděl na židli s malým Freddiem v náruči, který plakal. Podle všeho by mu mělo být 5 měsíců. Bylo to takové malé roztomilé klubíčko. Ni už vypadal celkem nervózně. Proto jsem se sklonila a vzala si toho prcka k sobě. Snažila jsem se ho utišit, co se mi po chvilce povedlo a on spokojeně spinkal. Sedla jsem si vedle Nialla a zeptala jsem se ho co se stalo.

„Loui jel pro Freddieho, protože ho má teď v péči on.."

Oni spolu nežijí?

„Jel přes křižovatku, ale nějaký idiot mu tam vjel, přesto že měl červenou a narazil přímo do strany řidiče. Takže je to chyba toho druhého řidiče.  Freddie naštěstí seděl v zadu za spolujezdcem, takže je v pořádku. Jen potřebuju, aby ho někdo pohlídal, dokud se Loui neuzdraví."

„P-postarám se o něj." řekla jsem nejistě. Přece jen toho o dětech moc nevím. Oba na mě vytřeštily oči.

„Jsi si jistá? Přece jen.."

„Jsem si naprosto jistá. Sice nejsem nadšená z toho, že je její, ale on přece za nic nemůže. Nemůže za to, že mě podvedl. On je v tom nevinně a vždyť je to miminko. Někdo se o něj postarat musí." přerušila jsem Nialla a podívala se na to roztomilé stvoření.

„Sluší ti to. Vypadáš jak pyšná mamina." ozval se Shawn, který byl opřený o zeď naproti mě. Oba jsme se tomu zasmáli.

„Jak je na tom Louis?"

„Měl vnitřní krvácení do břicha, takže je na operaci. Jinak by měl být v pořádku." pousmál se Ni a pohladil prcka. Přikývla jsem a vstala když k nám přišel doktor.

„Pan Horan?"

Já to prostě musela udělat, omlouvám se všem, ale na intimnější kapitolu si ještě počkáme. Protože jsem nikdy nic takového nepsala, tak se bojím, že bych napsala blbost. Když už to bude POPRVÉ (😂), tak chci aby to bylo perfektní pro všechny. Hlavně pro naše hlavní postavy.