Co se stalo, Mendesi?

21

„Pan Horan?"

„To jsem já." řekl Ni a okamžitě jsme vstali a šli blíže k doktorovi, který právě přišel ze sálu.

„J-jak je na tom?" zeptala jsem se opatrně, tak abych nevzbudila prcka.

„Krvácení bylo silné, ale podařilo se nám ho zastavit. Pan Tomlinson je momentálně stabilizován a pokud nebudou žádné komplikace, tak za týden by jsme ho mohli propustit." usmál se na nás a nám spadl kámen ze srdce.

Jen Shawn stál stále opřený o teď s nečitelným výrazem. Jakmile mě zahlédl tak se jemně usmál a já mu úsměv opětovala, ale jeho úsměv nebyl upřímný.

„M-můžeme ho vidět?" otočila jsem se zpět na doktora.

„Jistě, ale s tím dítětem tam nemůžete." odpověděl mi slušně doktor a já přemýšlela jak to udělat. Nemůžu ho tady nechat samotného.

„Já ho pohlídám. Ty půjdeš za ním a pak se vyměníme." nabídl se Niall a já jeho nápad s radostí přijala. Předala jsem mu Freddieho a přešla k Shawnovi, kterého jsem chytila za ruku.

„Půjdeš prosím se mnou?" zeptala jsem se opatrně a on se, teď už upřímně, usmál a přikývl. Doktor nás zavedl k jeho pokoji a nechal nás o samotě.

Opatrně jsem otevřela dveře a uviděla ho. To jeho bezmocné tělo, které leželo na lůžku a byl napojeno na spoustu přístrojů, které pípaly celým pokojem. Vidět ho takhle mi nedělalo dobře. Ucítila jsem jak si se mnou někdo propletl prsty. Podívala jsem se na Shawna, který se na mě lítostivě podíval a hned na to se povzbudivě  usmál. Přešli jsme k Louimu a já si sedla na židli vedle postele. Shawn si přisunul židli, která stála v rohu pokoje a sedl si vedle mě. Jednou rukou jsem chytila ruku Shawna a tou druhou ruku Louise. Dívala jsem se na jeho bledou tvář. Kterou "zdobily" modřiny a podlitiny. Jen jsem tam seděla, neschopná udělat cokoliv. Ani jsem si nevšimla, že mi po tváři tečou slzy. Shawn se ke mně přiblížil a silně mě objal. Jeho hlazení po vlasech mě uklidnilo a já byla schopná být silná, pro Louiho.

Po půl hodině jsem už usínala a tak mi Shawn nabídl, že půjdeme domů. S čímž jsem souhlasila. Rozloučila jsem se s Louim a slíbila mu, že zítra přijdu i když mě nemohl vnímat. Stále se neprobudil.

Vyměnili jsme si pozice s Niallem. Dal mi malého Freddieho, který spal v sedačce. Ještě jsme se domluvili, že Niall ráno přijde ke mně domů a donese mi potřebné věci pro malého a taky, že se v hlídání budeme střídat. Což jsem uvítala, musím chodit do práce.

Teď sedíme v autě a jsme na cestě ke mně domů. Freddie spokojeně spí na zadních sedačkách (v sedačce samozřejmě) a já usínám vedle Shawna. Ucítím jemné pohlazení po vlasech a polibek na čelo.

„Bell vstávej. Jsi doma." řekl tiše, ale tak abych to slyšela. Probrala jsem se a s úsměvem přikývla.

„Půjdeš k nám?" zeptala jsem se ho a on jen zakroutil hlavou.

„Myslím, že budeš mít dost práce." lehce se zasmál a hlavou kývl na zadní sedadla.

„Tolik práce s ním zase nebude. Do rána bude klidně spát a pak přijde Niall s krmením." zasmála jsem se.

„Chceš abych šel s tebou?" položil mi jeho ruku na tu mou a podíval se mi do očí.

„Chci." zašeptala jsem a sklopila pohled. S úsměvem přikývl a řekl mi ať jdu napřed, že Freddieho vezme.

                                ---

„Dobrou noc Bell." popřál mi Shawn, když jsme leželi v posteli a mezi námi Freddie.

„Dobrou noc. A dobrou noc i tobě Freddie." dala jsem prckovi pusu na čelo a zpátky si lehla.

„A já nedostanu?" řekl smutně a naoko uražený Shawn a hned na to se na mě podíval štěněčím pohledem. Usmála jsem se a natáhla se, abych mu mohla dát pusu na čelo. Poté jsem se odtáhla.

„Ještě." žadonil jak malý. Znovu jsem se tedy naklonila a dala mu pusu na nos.

„A ještě jednu tady." ukázal na tvář a otočil se. Udělala jsem tak, jak si přál.

To samé bylo i s druhou stranou. Když jsem se natáhla, že mu dám pusu na druhou tvář, tak najednou otočil hlavu a naše rty se střetly. Mé srdce vynechalo jeden úder a já nevěděla co dělat. Tak jsem udělala to, co jsem chtěla udělat už nějakou dobu, začala jsem rty pohybovat a on okamžitě začal spolupracovat. Jednou rukou se podepíral, aby nespadl na Freddieho a druhou rukou se přesunula na můj bok. Moje ruka si ho za zátylek přitáhla blíže a prsty se mu zapletly do vlasů. Přejel jazykem přes můj spodní ret, aby se mohl jazykem dostat dovnitř. Chvilku jsem ho trápila, ale nakonec povolila. Líbali jsme se dlouho, nechtěla jsem aby to někdy skončilo. Ale museli jsme se odtáhnout kvůli nedostatku kyslíku. Pořád jsme obličeji byli dost blízko sebe a já v tu chvíli byla ráda, že je tma, jinak by viděl můj červený obličej. Cítila jsem že se usmál. Dal mi pusu na čelo a lehl si na své místo. Natáhl ke mně ruku a propletl si se mnou prsty. Zanedlouho jsme usnuli.

Ou yeah 🌝

Dneska jsem se rozjela, takže možná vyjde ještě jedna kapitola ❤️