Co se stalo, Mendesi?

19

Uvnitř už u dveří čekala Lily, která mě ihned objala.

„Pane bože, tak moc jsem se bála.." zašeptala mi do ucha a silněji mě přitiskla k sobě. Při vzpomínce na dnešní odpoledne se mi v očích objevovaly slzy, které jsem se snažila zadržet, což se mi podařilo.

„Kde je?.." zeptala jsem se jí a ona hned věděla koho myslím.

„Leží na gauči. Myslím, že toho vypil celkem dost. Přišel domů ubrečený, třepal se, nemohl se skoro nadechnout a snad hodinu jsem z něho páčila co se stalo. Pak jsem mu dala prášek na uklidnění a on usnul." lítostně se na mě podívala.

„Já...nechci ho teď vidět. Půjdeme si se Shawnem lehnout." otočila jsem se na něj a usmála se.

„Nejdřív se najíte." kývla směrem ke kuchyni a už nás tam táhla. Po večeři jsme se přesunuli ke mně do pokoje a já si zalezla do sprchy. I když to s tou ortézou bylo trošku těžší. Umyla jsem si vlasy a vylezla ven. Převlékla jsem se do kraťasů a trička na spaní a s ručníkem na hlavě jsem šla zpátky do pokoje. Shawn ležel na posteli a něco hledal na telefonu. Když si mě všiml, vzhlédl ke mě pohled a krásně se usmál. Ten jeho úsměv mě přivádí do rozpaků. Asi dostanu cukrovku.

„Ehm..Zajdu za Benem, jestli by ti půjčil nějaké oblečení na spaní." přikývl s lehkým 'děkuji' a já se vydala na konec chodby k Benovi do pokoje.

Půjčil mi modré kárované kalhoty a černé triko. Poděkovala jsem mu a šla zpátky do mého pokoje. Při odchodu jsem za sebou slyšela jeho narážky na to, aby jsme se snažili být potichu. Neodpověděla jsem mu a zasmála se.

„Tady máš, koupelna víš kde je a ručník si vezmi ve skříňce pod umyvadlem." podala jsem mu věci a on se šel osprchovat. Já si zatím rozčesala a vysušila vlasy. Hodila jsem je do drdolu a sedla si s notebookem na postel. Po chvíli přišel Shawn, ale měl na sobě jen boxerky a triko. Podívala jsem se na něj nechápavě a on se zasmál.

„Nerad spím v kalhotech." pokrčí rameny. „Vadí?" znovu se zasmál.

„N-ne, j-je to na to-bě." začala jsem koktat a sklopila hlavu k počítači, protože jsem se začala červenat.

„Půjdeme spát?" přisedl si vedle mě.

„Jo jen skočím pro madraci." zvedla jsem se a chystala se k odchodu.

„Madraci?" zvedl jedno obočí a koukal se na mě.

„Budeš spát na posteli a já se vyspím na madraci." pokrčila jsem rameny a otočila se ke dveřím. Než jsem stihla chytit kliku, otočil mě čelem k němu. Znovu jsme byli v nebezpečné vzdálenosti. Můj nos se skoro dotýkal toho jeho a mohla jsem cítit jeho horký dech na obličeji. Trošku jsem se při tom zachvěla a přivřela oči.

„Myslím si, že by jsme se vyspali i na jedné posteli. Co říkáš?" řekl tiše s pohledem upřeným k podlaze, ale pak se mi pomalu podíval do očí a usmál se.

„T-tak d-dobře." cítila jsem se tak zvláštně. Nevadila mi jeho přítomnost. Jako bych ho znala léta. Nějakým způsobem jsem mu chtěla být hrozně nablízku. Cítím se s ním v bezpečí.

Ze skříně jsem mu vytáhla náhradní peřinu, aby jsme se nemuseli hádat o jednu. Shawn si lehl ke zdi a já ke kraji postele. Zhasla jsem lampičku a zachumlala se do peřiny, když v tom jsem kolem sebe ucítila dvě silné paže. Leknutím jsem sebou cukla.

„Neboj, to jsem jenom já." zašeptal mi do ucha a mnou projel mráz.

Že by následovala kapitolka 15+?🌝
Omlouvám se, dnes trošku kratší kapitolka, ale příště vám to vynahradím (doufám, nic radši neslibuju 😂).