Co se stalo, Mendesi?

29

Den byl jako každý jiný. Snažila jsem se nemyslet na tu nepříjemnou situaci s Mendesem. Věnovala jsem se s úsměvem svým zákazníkům, i když uvnitř sebe jsem byla zlomená. Tato práce mi pomáhala přemýšlet alespoň na chvíli o něčem jiném.

Když se blížil konec směny a odešli poslední zákazníci, začala jsem pomalu sbírat nádobí a utírat stoly.

Když už jsem měla vše hotové, šla jsem se do šatny převléct. Vzala jsem si všechny své věci, rozloučila se s Tonym a vyšla z kavárny.

Jelikož mé auto stojí zaparkované na druhé straně silnice, rozešla jsem se směrem k přechodu. Na semaforu zrovna svítila červená. Vytáhla jsem si z kabelky telefon, abych zkontrolovala hovory a zprávy. Zarazilo mě jen jedno jméno.

5 zmeškaných hovorů od Shawny ❤

20 nepřijatých zpráv od Shawny ❤

Rozklikla jsem zprávy, ale najela na kontakt Paula, kterému jsem napasala. Chtěla jsem, aby s námi šel do klubu.

Poté jsem se rozhodovala, zda otevřít i zprávy od něj. Nakonec jsem teda povolila a klikla na jeho jméno.

Shawny ❤
Dobré ráno princezno ❤

Až budeš mít čas, tak se mi ozvy, mám pro tebe překvapení.

Přijel jsem od rodičů a chtěl bych tě vidět. Chybíš mi.

Bell, děje se něco? Jsi v pořádku?

Proč neodepisuješ?

Jestli je to kvůli tomu, že jsem se za celou dobu neozval, ale měl jsem toho hodně.

Omlouvám se.

Bell?

Prosím, ozvy se mi co nejdříve..

ZELENÁ

Vyšla jsem s davem lidí přes přechod, když v tom mě zarazila poslední zpráva.

Shawny ❤
Miluju tě..

Zastavila jsem se a snažila se vstřebat text, který se mi ukázal na displeji. Mé srdce vynechalo jeden úder a já na vteřinu zapomněla dýchat. Ruce se mi začaly třást a já cítila jak se mi oči plní slzami.

Stála jsem jak blbá a ani jsem si neuvědomila, že stojím stále na silnici a na semaforu už zase svítí červená.

Najednou jsem slyšela troubení, dvě ostrá světla mířící na moji postavu a osobu volající mé jméno. Podívala jsem se doprava a uviděla velkou bílou dodávku, která míří mým směrem. Ztuhla jsem na místě. Najednou mě někdo strhl stranou a já spadla na tvrdou zem.

,,Au.." zasténala jsem, když jsem se snažila posadit.

,,Není ti nic?" zeptal se pro mě až do teď neznámý.

,,N-ne jsem a-asi v pořádku. Tobě se nic nestalo Louisi?" zeptala jsem se nazpět a pomocí jeho ruky jsem vstala.

,,Já jsem taky celý." zasmál se lehce.

,,Děkuji.." špitla jsem a sklopila zrak.

,,Co jsi dělala na silnici, když svítila červená?" zeptal se zmateně.

,,J-já ani n-nevím..p-prostě jsem šla.." zvedla jsem ze země svůj telefon. Měl prasklý display, ale naštěstí fungoval.
,,Už bych měla jet domů.." rozhodla jsem se.

,,Zvládneš to? Vážně ti nic není?" zvedl jedno obočí a propaloval mě pohledem.

,,Jsem v pohodě, vážně." falešně jsem usmála.

Rozloučili jsme se a já se vydala na parkoviště, kde jsem našla své auto.

Odemkla jsem dveře a vlezla na místo řidiče. Rukama jsem silně bouchla do volantu a zakřičela. Zapřela se do sedadla a nahlas jsem vydechla všechen vzduch z plic. V tu chvíli se mi na obličeji objevily potůčky slz. Nedalo se to zastavit. Po nějaké chvíli jsem se uklidnila, utřela si slzy a odjela domů.

Na internetu se teď hodně řeší "vztah" Camily a Shawna. Myslíte si, že jsou jenom přátelé a nebo něco více? A jaký na to máte názor?

Já to Shawnovi strašně moc přeju, ale upřímně Camilu moc nemusím. Chci, aby byl šťastný a jestli bude šťastný s ní, tak budu šťastná i já. On si to zaslouží. 😏

P.S. Omlouvám se za větší intervaly ve vydávání, ale chodím na brigádu a to vstávání o půl 5 ráno nějak nedávám 😄.

Love u~ ❤