„No to si ze mě dělás prdel!?"

126 6 0
                                    

Pohled Am
Když jsem se probrala tak mi bylo dost špatně. Po chvíli sem si vzpoměla na to co se stalo a začala jsem hledat někoho s kým bych si mohla promluvit. Došla jsem do kuchyně a tam sem vyděla Terry a Shawna jak se líbali. Po chvíli co si mě nevšimli jsem si odkašlala, hned na to se od sebe odtrhli a začali se okolo sebe rozhlížet a já dostala strašnej záchvat smíchu. „no ha ha to je teda sranda" pronesla ironicky Terry. „sorry, ale já si nemohla pomoct." Řekla sem mezi záchvatem smíchu. „Hele přestaň se smát a radši mi řekni co si tady hledala." „ no co asi mího osobního poslíčeka kterej vám měl akorát říct že budu boss. Ale jak vydím tak nás očividně zradil páč máte venku malej problém s obklíčenym domem." Řekla sem a v duchu sem se uchechtla. „no tak aspoň víš proč je mrtvej. Jo jenom kdyby tě to zajímalo tak postřelil Shawna." „ tak za 1. Mě to absolutně nezajímá a za 2. ten kdo ho zabil tak zlikvidoval spoluvraha tady Shawnova bratra." „No to si ze mě děláš prdel ne!? Vždyť si ho zabila ty a přímo předemnou tak to tady neházej na jiný!" Rozkřikl se na mě Shawn. Já sem si akorát stoupla a se zapálenou cigaretou v puse jsem k němu přišla. „po mě tady řvát nebudeš já to udělat musela jinak by mě zabil. Navíc co by si udělal ty kdyby tě od jedenácti let někdo každej den znásilňoval hm co bys asi tak dělal?!" Začala sem řvát zase já a dala mu takovou facku že málem neudržel rovnováhu a rozflákal se o stůl. Zatím co sme se hádali tak venku Shawnovo chlapi vyřídili ty blby od Jacoba. „ já...to sem nevěděl promiň jen neumíš si ani představit jaká to je bolest vydět tvího mladšího brášku umírat ti v náruči s vědomím že nemůžeš nic dělat." Když to řekl tak se mu leskly oči od slz. „sice nevím jaký je to pocit, ale vím jak bolí, když ti před očima unesou sestřičku a potom ti rodiče řeknou že tě prodali a další roky tě někdo každý den týrá jak psychicky tak fyzicky." Hned co sem to řekla tak sem se složila na zem a začala brečet. „tohle jsem ještě nikdy nikomu neřekla." Uchechtla sem se. „tohle chce chlast takže...kdo jde semnou do baru?" Řekla jsem a čekala na odezvu. Všichni se přihlásili a tak sme šli do baru v centru.

Děti z pasťáku |CZ|Kde žijí příběhy. Začni objevovat