Tahle noc není na vždycky [Alan Walker FF CZ]

6

Probudily mě paprsky slunce probleskující mezerami v částečně zatažených žaluziích. Líně ale spokojeně jsem se protáhla v posteli a stačil mi jediný pohled vedle, abych se probrala úplně.

Prudce jsem se posadila. Alan ležel na posteli vedle mě a byl zpola zakrytý přikrývkou.

Nepatrně jsem pokrývku poodkryla, aby se nevzbudil, a zjistila jsem, že má na sobě spodní prádlo.

Jenže to nedokazovalo vůbec nic o tom, co se tady v noci dělo, jak jsem se vzápětí přesvědčila, když jsem se vykradla z ložnice a tiše za sebou zavřela dveře. Oblečení i naše věci byly poházené po celé chodbě a obýváku. Byla z nich hotová cestička.

Prošla jsem mezi věcmi chodbou ke vstupním dveřím a sehnula jsem se pro klíče na zemi. Na noc jsme zapomněli zamknout dveře.

Ty dveře, které se s bouchnutím zavřely a já na nich skončila přilepená zády. Líbali jsme se, jako bychom se navzájem nemohli nabažit toho druhého. Mezi polibky jsem v Alanových očích spatřila onen žár, který jsem viděla i v baru, a když jsem se vzpamatovala z překvapení, ty teplé a jemné rty ve mě zažehly touhu. Oba jsme se ponořili do víru nespoutané vášně hraničící se zběsilostí a na chodbě cestou do obýváku jsme vrazili do skříňky, až spadl na zem košík s čepicemi a rukavicemi. Narychlo jsme okolo sebe pohazovali svlečené oblečení...

Zalapala jsem po dechu, pusu jsem si přikryla rukou a tiše jsem se zasmála.

Klíče jsem pověsila na věšák u dveří. Teď už stejně nemá cenu zamykat.

Oblečení a poházené věci jsem nechala tak, jak byly, a přešla jsem do obýváku, kde jsem sebou plácla na pohovku. U mých nohou leželo Alanovo černé tričko a mě nenapadlo nic lepšího než ho zvednout a bezděčně k němu přivonět.

Polilo mě horko. Na mysli mi vytanulo, jak jsem se šla po té pohovkové akci umýt a Alan se vecpal ke mně do koupelny, než jsem stihla zavřít dveře.

„Jdu se vykoupat s tebou," řekl a nedovolil mi zavřít dveře.
„No tak to ani náhodou. Na tuhle akci vážně nepotřebuju diváka," namítla jsem. Alan však i přesto vešel a zavřel za sebou dveře.
„Už jsem tady, takže..."
Protočila jsem oči nad tou chabou výmluvou a vstoupila pod sprchu. Ještě jsem se vyklonila ven, když jsem mu říkala: „Dveře jsou hned za tebou, kdyby sis náhodou nevšiml."
Na to se jen zasmál, vstoupil dovnitř ke mně a zavřel posuvné dveře.

Nikdy jsem nikomu nedovolila, aby narušil moje soukromí v koupelně, kde jsem mohla být o samotě a nikým neviděna. Alan mě ale přesvědčil, že to nemusí být tak špatné, jak jsem si myslela.

Jeho namydlené ruce putovaly po mém těle pomalu a smyslně. V horké vodě a s jeho hřejivýma rukama na sobě už jsem byla připravená v podstatě na všechno. Cítila jsem jeho vlasy, jak mě šimrají na kůži, když mě začal zasypávat polibky od krku až ke klínu, potom co mě umyl. V podbřišku se mi hromadila touha a rozlévala se do celého těla.
Když už se to nedalo vydržet, vjela jsem mu prsty do vlasů a přitáhla jsem si ho blíž k sobě. Tiskli jsme se k sobě mokrými těly a jeho erekce mě tlačila do břicha. Když do mě pomaličku vklouzl, chvíli jsme jen stáli, zatímco na nás padaly kapky vody. Jeho tělo na mém, a hlavně v mém, mě naplňovalo, dokud tam uvnitř nezůstalo jediné volné místečko. Naplňoval mě v každém smyslu slova, dával mi, co jsem potřebovala, tak, jak to moje prsty nikdy nedovedly.