Jak Oklamat Pána Zla[CZ]

5. část

Bylo přesně čtvrt na pět a já začínala být nervózní. V šest začínala Blaisova párty a já stále nevěděla, co se na takovou událost hodí. Půjdu se zeptat Blaise. Vyšla jsem z ložnice a sešla schody do společenské místnosti. Seděl v jednom z křesel a kousek od něj seděl blonďatý kluk, s kterým o něčem horlivě diskutoval. Jakmile mě blonďák zaznamenal, nepřekvapil mě jeho ledový pohled.
,, Blaisei, co si mám obléknout?" Zeptala jsem se Blaise a vyšpulila na něj spodní ret.
,, Něco sexy a odvážného." Pozvedl flirtovně obočí a mrkl na mě.
Zamumlala jsem něco o tom, že je nenapravitelný idiot a vrátila se zpátky do své ložnice. Vytáhla jsem ze skříně černé úplé džíny s trochu vyšším pasem a černé tílko s trošku větším výstřihem. Oblékla jsem si to na sebe a ještě jsem vytáhla jedny černé, vysoké boty na podpatku a na šněrování. Bylo mi trochu chladno na ruce a tak jsem přes sebe přehodila tenoučký cardigan ve vínově červené barvě. Řasy jsem jen lehce přetáhla řasenkou a rty přetřela matnou rtěnku, barvy podobné, jako byl cardigan.
Do zadní kapsy jsem si ještě zastrčila hůlku a vyšla ze dveří. Došla jsem pomalu k Blaisově pokoje, kde jsem se střetla s Hermionou, Harrym a Ronem. Nečekala jsem, že přijdou.
,, Ahoj Emo." Pozdravili mě všichni sborově.
,, Ahoj, na co tady čekáte." Zeptala jsem se.
,, Klepali jsme, ale nikdo neotevřel a my nevíme, jestli je vhodné tam prostě vtrhnout." Vysvětlila mi Hermiona jejich situaci.
,,Aha." Odpověděla jsem s nezájmem, chytla za kliku a snažila se otevřít dveře, byly zamčené, ale zevnitř se tlumeně ozývala hudba. Vytáhla jsem hůlku a namířila ji na zámek.
,, Alohomora" dveře cvakly a já znovu chytla kliku. Tentokrát se mi to povedlo a tak jsme všichni vešli do pokoje, kde nás okamžitě uvítal Blaise. Myslím, že už mírně opilý. Zvláštní. Před hodinou a půl jsme se viděli a byl naprosto v pořádku.
,, Zdravím moji kamarádi. Támhle je stůl s ohnivou whiskey, tam mě většinu času najdete." Jak rychle to řekl, tak rychle se taky vypařil. Vydala jsem se tedy se slavným triem k onomu zmiňovanému stolu a nalila si ohnivou whiskey. Celé jsem to do sebe hodila a nalila si další skleničku, s kterou jsem to zopakovala.
,, Ahoj." Promluvil někdo za mnou.
,, Ahoj" otočila jsem se a uviděla blonďáka, jak se na mě šklebí.
,, Vidím, že už máš s alkoholem zkušenosti." Řekl se smíchem a malinko si lokl z jeho skleničky.
,,Jo, to jsi uhodl." Odbila jsem ho jednoduchou odpovědí. Náhle k nám přišla nějaká holka ze Zmijozelu. Jsme ve stejném ročníku, ale za boha si nemůžu vzpomenout, jak se jmenuje.
,, Ahoj, jsem Pansy." Představí se a věnuje mi milý úsměv.
,, Ahoj, těší mě, jsem Ema." Napiju se znova.
,, Vypadá to že se nudíš, že? Chtělo by to trochu rozproudit zábavu." Mrkla na mě a zvedla nad hlavu láhev ohnivé whiskey, kterou jsem před chvílí dopila. Už se mi malinko motala hlava, ale pořád jsem byla schopná stát, chodit a zřetelně mluvit.
,, Hej všichni, zahrajeme si flašku." Vykřikla a všichni souhlasili, začali si vedle sebe sedat do kolečka. Byla jsem mou novou zmijozelskou kamarádkou přinucena si sednout taky a tak jsem se teď z jedné strany lepila na Ronalda Weasleyho a z druhé na Blaise Zabiniho, senzační.
,, Takže, bude to pravda nebo úkol, zatočím, na koho to padne, vybírá si pravdu nebo úkol a poté točí on, je to všem jasné?" Začala vysvětlovat pravidla a všichni kývli na souhlas. Naše kolečko se skládalo z Draca Malfoye, Theodora Notta, Pansy Parkinsonové, Blaise Zabiniho, mě, Ronalda Weasleyho, Harryho Pottera, Hermiony Grangerové a Nevilla Longbotoma s Ginny Weasleyovou, kteří před chvílí přišli.
Pansy roztočila flašku, jenž padla na Harryho.
,, Pravda nebo úkol?" Zeptala se ho.
,, Pravda." Odpověděl.
,, Fajn, kdyby sis měl vybrat jednu holku z místnosti, s kterou bys měl strávit celý život, kdo by to byl?"
,,Ginny." Řekl a Ginny zčervenala jako jahoda, nad čímž jsem se musela ušklíbnout. Teď točil Harry a padlo to na Blaise.
,, Úkol." Vyhrkl okamžitě a napil se ohnivé Whiskey, to asi aby mu to dodalo odvahu.
,, Jak chceš, řekni nám tvé tajemství." Řekl Harry záhadně, avšak mu cukalo v koutcích.
,, No, jednou v druhém ročníku jsem Dracovi ve spánku obarvil vlasy na růžovo a svedl to na Goyla."řekl a propukl v hlasitý smích.
,, Tak tos byl ty ty hajzle?" Řekl překvapeně Draco.
Mezitím Blaise zatočil flaškou, která se tentokrát zastavila na Dracovi. Když Draco chvíli nic neřekl, Blaise se tedy znuděně zeptal.
,, Pravda nebo úkol?" Draco chvilku přemýšlel,ale nakonec to řekl.
,, Úkol."
,, Polib nejhezčí holku v téhle místnosti." Řekl Blaise a já naprosto přestala vnímat. Kdo to asi tak může být? Najednou seděl Malfoy přede mnou a já šokem skoro nedýchala. Zadíval se téma jeho bouřkovýma očima do těch mých a pak se přiblížil.
,, Můžu?" Zeptal se, když byl už jen pár centimetrů ode mě a já skoro neviditelně pokývala hlavou. Něžně položil rty na ty mé, jako kdyby se ujišťoval, že mu nedám facku a pak s nimi pomalu začal pohybovat. Chytl mě za pas a já mu ruce spojila za krkem. Bylo to tak krásné a procítěné. Dokud nás nepřerušil Blaise.
,, Přestaňte se ocucávat. Řekl jsem políbit, ne se navzájem sníst." Odtrhli jsme se od sebe a snažili se nabrat do plic nějaký vzduch.
,, Hra končí, jdeme tancovat." Vykřikl Blaise a rychle se zvedl. Použil na pokoj utišovací kouzlo, zapnul hudbu a začal tančit. Zvedla jsem se a pomalu vyšla z pokoje. Věděla jsem přesně kam půjdu, na astronomickou věž. Vyšla jsem asi milion schodů nahoru, kde jsem se opřela o zábradlí, sledovala hvězdy a přemýšlela.
,, Proč jsi odešla?" Ani jsem se nemusela otáčet a přesně jsem věděla, kdo za mnou stojí. Ten kluk, který si ukradl mou první pusu.
,, Potřebovala jsem na vzduch."řekla jsem a povzdechla si.
,, Co tě trápí?" Zeptal se starostlivě a přešel ke mě tak blízko, že jsem ucítila jeho nádhernou vůni.
,, Úplně všechno, všechno mě ničí. Smrt matky, Voldemort..." Zašeptala jsem a tak tak udržela slzy, aby nevytrsykly z mých očí.
,, Možná ti na to pomůžeme zapomenout." Řekl a vytáhl láhev ohnivé whiskey. Usmála jsem se a on na zemi vyčaroval deku, na kterou jsme se vedle sebe posadili. Snad mi pomůže zapomenout.