Jak Oklamat Pána Zla[CZ]

12.

,, Draco?" Zašeptala jsem do tmy Dracova pokoje, když už jsem nějakou chvíli nemohla usnout.
,, Ano? Děje se něco?" Zeptal se a na své posteli se trochu posadil.
,, Mám strach." Řekla jsem skoro neslyšně, avšak vím, že on mě slyšel.
,, Pojď ke mě." Řekl a já na nic nečekala. Zvedla jsem se a přešla k jeho posteli, kde jsem nadzvedla přikrývku a lehla si pod ní. Draco mě okamžitě obejmul a mé smysly obklopila jeho typická Malfoyovská vůně.
,, Děkuji, cos udělala pro mou matku." Řekl.
,, Maličkost. Nebylo by spravedlivé, aby kvůli mě ztratila své místo u stolu." Dal mi polibek do vlasů a já se usmála.
,, Jak dlouho ještě budu čekat na ten den, kdy nebudu muset mít strach, že o tebe přijdu?'' Zašeptal a přitiskl mě snad ještě víc k sobě, jestli to vůbec šlo.

,, Tak dlouho, dokud mě budeš milovat a my budeme dále uprostřed války." Odpověděla jsem a sebevědomě se usmála. Políbil mě na rty a poté jsem se k sobě zase přittulili.
,, Zítra je další naléhavé zasedání. Nevíš, co se děje?" Zeptala jsem se a Draco se celý napnul.
,, Myslím, že brzo proběhne bitva o Bradavice." Zašeptal. Tak moc jsem se bála, že se válka už blíží.
,, Draco slib mi, že ať už se stane cokoliv, za každých okolností poslechneš, co ti řeknu." Probodávala jsem jeho oči těmi svými s němou prosbou.
,, Slibuju, že udělám všechno, co mi řekneš a já to budu pokládat za správné." Zašeptal a vtiskl mi polibek do vlasů, jenž mě jako lusknutím prstu uspal.
___

,, Mí drazí, bude to dnes. K večeru se přemístíme a zahájíme bitvu. Severusi. Tebe potřebuju v Bradavicích, takže se tam přemístíš hned po schůzi. Sebou vezmeš Emu." Řekl pevným a vyrovnaným hlasem Voldemort.
,, Proč?" Vyřkla jsem otázku, která mě pálela na jazyku. Voldemort se na mě rychle otočil a svůj pohled zarazil hluboko do mě.
,, Protože jsem to řekl." Odmlčel se a já kývla naštvaně hlavou. Severus mi věnoval pohled, kterým mi naznačoval, že není ta pravá chvíle na to si zahrávat s pánem zla. Pochopila jsem to a dál se nevyjadřovala.
,, Severusi, Emo. Běžte už, nebudeme plýtvat časem." Řekl a my se zvedli. Pohledem jsem našla ten Dracův, jenž mě uklidnil, že bude všechno v pořádku a opustila jsem spolu se Severusem Manor a poté pozemky sídla Dracovy rodiny. Severus nás přemístil rovnou do jeho pracovny, kde jsme se posadili.
,, Proč jsme museli odejít tak brzy? Schůze ještě neskončila." Řekla jsem a nérvózně si hrála s náramkem. Můj pravý a nefalšovaný strach rozzářil oči hada jasně modrou barvou.
,, Nemůže tě příliš vystavovat nebezpečí. Nicméně, odteď se musíš chovat jako pravý smrtijed. Musí to být perfektní do posledního okamžiku. Nesmíme si dovolit pochyby, že nejsi Pánu zla plně oddaná." Řekl a ve mě trochu hrklo, ale věděla jsem to už dřív.
,, To mi bylo jasné, neměj obavy. Sehraju svoji roli do posledního dechu. Do Voldemortova posledního dechu samozřejmě." Severus přede mě postavil šálek čaje a já se napila. Hned se mi zatmělo před očima. Severus mě rychle zachytil abych nespadla a poté už nic než jen tma.

Začala jsem se probouzet. Zahlédla jsem Severuse, jak s klidem sedí za stolem a něco sepisuje.
,, Proč jsi mi to udělal?" Zeptala jsem se zmateně hned po probuzení a promnula si tvář v dlaních.
,, Aby ses vyspala. Budeš potřebovat spoustu energie. A teď si oblékni toto, Potter se dostal do hradu." Vysvětlil a hodil na mě můj zmijozelský hábit. Navlékla jsem se do něj a následovala Severuse. Nebudu lhát, měla jsem strach. Nechtěla jsem Harrymu ublížit, ale věděla jsem, že to bude nevyhnutelné, pokud nechci, aby měl Voldemort pochyby.
Vešli jsme do velké síně. Bylo to tu úplně jiné než naposled. Svíčky nesvítily, bylo to chladno. Místnost byla nyní tmavá a depresivní. Stály tady šesté a sedmé ročníky všech čtyř kolejí, mezi nimiž byl podle mě i Voldemortův druhý lidský Viteál. Postavila jsem se ke zmijozelu a čekala.
Severus se postavil čelem ke všem čtyřem kolejím.
,, Prý je na hradě Harry Potter." Peomluvil ledově Severus a já jen potichu stála. Nikdo se nepohl ani o milimetr.
,, Každý, kdo má něco společného s pomocí Harry Potterovi bude náležitě potrestán." Pokračoval Severus a z Nebelvírské skupiny se začal vynořovat Harry.
,, Jak můžete stát tam, kde stál on?" Začal křičet Harry a po Severusovi metal jednu kletbu za druhou. Severus je pouze odrážel. Postavila jsem se před něho a začala na Harryho útočit. Jen tak tak zvládal moje kletby odrážet a tak se před něj postavila profesorka Mcgonagallová a přede mě Severus. Po chvíli mě Severus vzal a sprostě se se mnou po smrtijedsku vypařil.
Netrvalo to dlouho a do Bradavic vnikli skrz ochranou bariéru smrtijedi. Voldemorta však nikdo nezahlédl. Pouze svým hlasem vnucoval všem do hlavy, ať mu přivedou Harryho Pottera do zapovězeného lesa, jinak začne všechny zabíjet, děti, ženy i muže.
Bohužel já jsem tady bojovala a hledala Draca. Občas jsem člena řádu zasáhla omračovací kletbou a při příležitosti jsem zasahovala smrtijedy kletbou smrtící.
,, Nat!" Uslyšela jsem z druhé strany chodby křičet mě tak moc známý hlas. Otočila jsem se a radostí mi zesklovatěly oči. Pevně mě obejmul.
,, Tak moc jsem se bála." Vzlykla jsem a Draco mě hladil po vlasech.
,, Musel jsem tě najít. Musím ti něco říct." Zašeptal a já se na něj s očekávaním podívala.
,, Nat, miluju tě a ať už to skončí jakkoliv, vždycky tě budu milovat." Řekl a políbil mě na čelo.
,,Ach, Draco. Taky tě miluju, ale moc dobře víš, že mě musíš nechat jít. " zašeptala jsem. V tom jsme ale viděli, že se venku začínaji shromažďovat všchni.
,, Bude to v pořádku." Políbil mě na rty a pak jsme se oba ruku v ruce rozběhly ven. Postavili jsme se a čekali. Dívali jsme se jeden druhému do očí. Tento moment přerušil křik Ginny Weasleyové, která se poté rozběhla, ale její otec ji zachytil.
Koukla jsem tím směrem a zalapala po dechu. Hagrid svázaný v řetězech nesl Harryho tělo.
,, Harry Potter je mrtvý." ozval se Voldemortův hlas a jeho zlomyslný smích. Hledala jsem v řadách smrtijedů Severuse avšak marně. Obklopil mě strach.
,, Přidejte se na mou stranu a já vam slibuju bezpečí. Nepřidáte-li se, zemřete. Kdo se přidá?" Zeptal se Voldemort a začal projíždět všechny očima.
,, Draco!" Začal na Draca pokřikovat jeho otec. Draco nereagoval a jen se na něj nenávistně díval.
,, Draco, pojď." Promluvila nyní jeho matka a Draco se na mě podíval.
,, Běž." Řekla jsem s úsměvem a popostrčila ho dopředu. Voldemort si ho k sobě přitáhl a po chvíli se Draco vydal za matkou. Okamžitě se otočil a jeho pohled patřil jen mě.
,, Emo, pojď zaujmout místo vedle mě." Promluvil Voldemort a já se ušklíbla, přičemž jsem se vydala k Pánu zla. Stoupla jsem si vedle něj a vyčkávala.