Seděla jsem u dlouhého, dřevěného stolu a usrkávala horkého, kakaového nápoje. Z doupěte, jak jsem zjistila, jsme se museli přemýstit hned poté, co se tam objevil Arthur Weasley, Ronův táta, a svolal naléhavou schůzi Fénixova řádu. A tak jsem teď tady. Prý v hlavním štábu Fénixova řádu.
,, Takže, chceš pomoct Voldemortovi zabít Harryho?" Zeptal se mě muž s umělým okem. Podle popisu od profesora Brumbála to musel být Alastor Moody. Bystrozor.
,, Ne, chci Voldemorta zabít." Řekla jsem pevně a párkrát zamrkala, abych zabránila slzám, které se draly na povrch.
,, Nelži nám. Jaký bys měla důvod? Jsi jeho vnučka." Vykřikl a pěstí bouchl do stolu, až z mého hrnečku vyletělo pár kapek kakaa.
,, Pošuku, to by snad stačilo, ne? Brumbál ji věřil a Harry ostatně taky. Všichni ji věříme." Řekl uklidňujícím hlasem Remus Lupin, jak se mi sám představil.
,, Zabil mého otce, nemyslíte, že to je dostatečný důvod k nenávisti?" Zeptala jsem se naprosto pevným hlasem a zadívala se mu do očí. Vlastně do oka, to umělé se přece nepočítá, ne?
,, Má důvod ho nenávidět, jako my všichni ostatní. Všichni jsme kvůli němu o někoho přišli. Lili a James Potterovi, Frank a Alice Longbottomovi, Sirius..."
,, Počkat, Sirius Black?" Vytřeštila jsem oči a všichni se na mě zmateně podívali.
,, Ano, znala jsi ho?" Zeptala se Molly a utřela kapičky kakaa na stole.
,, A-ano, asi dva roky zpátky, možná více se objevil u nás doma. S matkou jsme byly v mudlovském světě, schovávaly jsme se. Vyprávěl mi historky z dětství. O jeho kamarádech, červíček, náměsíčník a dvanácterák. Byl pro mě i na tu krátkou dobu než odešel, jako můj otec. Nebyl s námi sice pořád, ale když se objevil, byly to nejlepší dny v mém životě. Jednou se ale už neobjevil a já nevěděla, proč. " Vzpomínka na něj mi vykouzlila úsměv na tváři.
,, Zvláštní, že se nikomu z nás nezmínil, avšak, zabila ho smrtijedka Bellatrix Lastrangeová. Víš, já jsem náměsíčník, Sirius byl tichošlápek, James Potter byl dvanácterák a Peter Pettigrew byl červíček. Ale zradil nás, je teď s Voldemortem. Sirius byl Harryho kmotr. Tenhle dům nám nabídl on, jako hlavní štáb Fénixova řádu. Byl to dům jeho rodiny." Pousmál se na mě Remus.
,, Nechápu, proč mi to Brumbál neřekl? Není náhodou Bellatrix jeho sestřenice? Jak to mohla udělat?" Cítila jsem se zmateně a možná i trochu ublíženě.
,, Brumbál byl ten nejupřímnější člověk, jakého jsem znal a jestli ti něco zatajil, tak věř, že to bylo pro tvé bezpečí. Co se týče Bellatrix, je to blázen. Zabila by i Narcissu Malfoyovou, přestože je to její sestra." Usmál se na mě Arthur Weasley uklidňujícím úsměvem a já se na něj usmála na zpět. Při poslední větě jsem posmutněla víc.
,, Takže, jaký je teď plán?" Zeptal se Moody a všechny nás přejel pohledem.
-----
Už je to nějaká doba, co jsem u Weasleyových. Dnešek ale bude jiný, mají konečně přijet Ron s Hermionou. Těším se.
,,Mamko?" Poznala jsem Ronův hlas a rozběhla se za ním.
,, Emo!" Vykřikl radostně a obejmul mě. I když jsme se nikdy nějak nebavili, teď jsme byli přátelé tak nějak všichni. Byla válka a my museli spolupracovat. Po chvíli se u nás objevila i Hermiona a taky Ginny. Nakonec tu byli všichni. Dvojčata Weasleyovy, Nymfadora Tonksová, Remus a taky Bill a jeho snoubenka Fleur. No prostě všichni.
,, Takže, bude to dnes." Řekl Moody a zakoulel svým okem.
,, Co bude dnes?" Zeptal se nechápavě Ron a Molly ho spražila pohledem.
,, Přece dnes přepravíme Harryho sem, Rone. Máš ty vůbec něco v té tvojí hlavě? Kromě myšlenek na jídlo?" Zeptala se ho Hermiona a on jí věnoval naštvaný pohled.
,, Přemýstíme se k Harryho domu, komu ještě nebylo 17?" Zeptal se Alastor a já jediná s Ginny jsme zvedly ruku.
,, Zůstáváš tady." Řekl mi pevně a uhnul ode mě pohledem.
,, To teda nezůstávám." Namítala jsem naštvaně.
,, Ale ano, nejsi plnoletá, nemůžeme riskovat, že se ti něco stane, nebo že nedej bože spadneš z koštěte." Řekl a Hermiona s Ronem mi věnovali soucitný pohled.
,, Zůstaneš tu se mnou a budeme spolu čekat na ostatní." Usmála se na mě Ginny, což mě uklidnilo a sedla si vedle mě.
,, Nějaké otázky?" Zeptal se Moody.
,, Výborně, můžeme jít." Řekl, když se nikdo neozval a s ostatními vyšel před dům, kde se všichni přemýstili.
,, Dávejte na sebe pozor a hodně štěstí." Řekla jsem všem a naposledy se obejmula s Hermionou a Ronem.Čekání na ně bylo k nevydržení. Každou chvilku jsem se bála, aby se jim nic nestalo a Ginny s Molly na tom byly stejně.
,, Nebojte děvčata, budou v pořádku." Věnovala nám uklidňující úsměv Molly, avšak i na ní samotné bylo poznat, že má strach.
Najednou jsme za oknem spatřily vysokou postavu.
,, Hagrid a Harry." Vykřikla Molly a všechny tři jsme běžely ven.
Chvilku po něm se tam objevili Remus s jedním z dvojčat Weasleyových, který však měl něco s uchem a tak jsme se přesunuli dovnitř, kde Remus chytil Harryho a přimáčkl ho ke zdi, zeptal se ho na otázku, aby se přesvědčil, že to je opravdu Harry. Po chvíli už tu byli všichni, kromě Pošuka.
,, Kde je Moody?" Zeptala jsem se nervózně.
,, Spadl z koštěte. Objevil se tam Voldemort a Mundungus se přemístil." Řekl smutně Remus a obejmul Nymfadoru.
Já se podívala na George, u kterého teď klečel Fred. Prý ho zasáhla jedna z kleteb. Myslím, že přijde o ucho, tak proč nepomoct aspoň jemu, když už jsem nemohla pomoct jinak.
Klekla jsem si vedle Freda a vytáhla hůlku, kterou jsem namířila na Georgeovo ucho.
,, Co to děláš?" Zeptal se zmateně Fred.
,, Věř mi." Šeptla jsem a s hůlkou u Georgeova ucha jsem začala odříkávat jednoduché zaklínadlo, které mě naučila má mamka. Po chvíli bylo Georgeovo ucho zase v pořádku a na tváři většiny se objevil úsměv. Zatímco George se oddával spánku, Fred mě pevně obejmul.
,, Děkuju, děkuju." Děkoval mi a já se smála.
,, Maličkost." Odtáhli jsme se od sebe a já se zakymácela. Nebýt Remuse, určitě bych spadla.
,, Mám tě." Řekl Remus a chytil mě do náruče.
,, Kouzlo na ni bylo silné, zázrak, že se jí vůbec povedlo, neboť nikomu z nás v téhle místnosti by se nepovedlo." Řekla Tonksová a prohladila mě po vlasech.
,, Měly bychom jít všichni spát, zítra je velký den." Slyšela jsem, vzdáleně hlas Molly Weasleyové, než jsem se zcela propadla do říše snů.
ČTEŠ
Jak Oklamat Pána Zla[CZ]
FanfictionByla to jeho vnučka. Dokázala být krutá, nelítostná a neústupná, ovšem jen tehdy, pokud ji k tomu válka dala své důvody. Ze všeho nejvíc však byla milující a možná právě to se jí stalo osudovým štěstím, láska. __________________ ,, Jak dlouho ještě...