24.

1.5K 71 0
                                    

,,Myslím že je to tady."Řekla Lydia a ukázala na velká,kovová vrata.

,,Takže.... tady je celou dobu Isaac?Ve staré bance? "Divila se Allison.

,,Nevím jak vy ale já tu rozhodně jenom tak stát nebudu." Oznámila jsem jim a mířila si to do banky.

,,My také ne ......jdeme! "Zavelel Scott.

Ve vnitř nebyla tak velká tma jak jsem čekala ale byl tu hrozný vzduch.
Bylo cítit že tu žádné okno ani malá škvíra není a navíc to tu páchlo plísní.
Zdi byli rozpadlé a všude byl prach,prostě typické opuštěné místo.
Také byla ta banka strašně veliká takže by jsme měly v hledání Isaaca začít.

,,Měli bychom se rozdělit." Navrhla jsem s nadějí že můj nápad nebude zamítnut.

,,Isabella má pravdu...a jelikož Stiles je z nás nejvíce.... no nejvíce vystaven nebezpečí tak půjde se mnou.
Allison a Lydia půjdou spolu a předpokládá že Isabella půjde s Jordanem.Všichni buďte opatrní. "Řekl a každá dvojice se rozešla jiným směrem.

Nemůžu říct že jsem byla klidná, nebyla.
Nemám ráda tmu a i když tady zase tak velká tma nebyla ,necítila jsem se tu dobře.
Doufám že Isaaca najdeme brzo.
Dlouho jsem ho neviděla a strašně moc mi chybí.
Teprve teď jsem si uvědomila že jeho přítomnosti potřebuji čím dál tím více.

,,Mám takový pocit že jsme se stratily,jelikož tuhle díru ve zdi vidím asi tak po třetí." Řekl můj bratr.

,,Máš pravdu.......Isaacu!!!!!!!Isaacu!!!!!!!!!"Křičela jsem co nejvíce jsem dokázala a všimla jsem si že začínám pěkně panikařit.
Cítila jsem že mi ukáplo několik slz,tolik jsem byla neklidná.

,,Pšš....najdeme ho,neboj.Slibuji."Začal mě utěšovat a objímat.

Jen jsem přikývla a začala jsem se uklidňovat.
Musím být silná, protože takhle v boji nikomu nepomůžu.

,,Ale....jak dojemné. "Vyrušil nás velmi známý a velmi otrávený hlas.

,,Kali..." Procedila jsem skrze zuby s velkou nenávistí.

,,Tak poprvé vidím pekelného psa...musím říct že jsem čekala nějakého hořícího čokla se třemi hlavami."Divila se a prohlížela si mého bratra s úsměvem.

,,Já čekala že se tě konečně někdo zbavil."Prohodila jsem sarkasticky svou poznámku.

,,No...člověk se prostě zplete."

,,Okamžitě nám dejte Isaaca!"Zařvala jsem na ni a zaměřila jsem se na ni o něco více.
Svou moc jsem začala velmi dobře ovládat a tak mi nedělalo žádný problém ji způsobit bolest.
Začala se v křečích svíjet na zemi.

,,Radím ti abys toho nechala nebo Isaacovi taky způsobím bolest ale horším způsobem. "Ozval se hlas za námi.
No ten mi tu chyběl také.
Jeho věta mě přiměla Kali nechat být a otočit se jeho směrem, Kali zřejmě bolest nevydržela a tak upadala do bezvědomí.

,,Kde je?"

,,No snad si nemyslíš že vám to jen tak řeknu. "

,,A snad si nemyslíš že se necháme vydírat? "Opáčil se Jordan.

,,Máte velmi podobné povahy.Oba jste výjimeční.Vy a Scott máte v mé smečce místo, vždycky."

,,Ty si ze mě teď děláš srandu!!!!!Nikdy bych se k tobě nepřidala!!!! Nejsu ničí majetek je ti to jasný!!!! Nikdy ničí nebudu,už nikdy!!!!!"Momentálně byl vztek mé druhé jméno.

Ten blbec mě vytočil jak nejvíc to bylo možné.
Cítila jsem jak se náhle začal zvedat vítr.
Teď jsem svou magii cítila jak ještě nikdy před tím.
V jeho očích jsem poznala obdiv,překvapení a strach?
Nečekal že mám až tak velkou sílu a to byl bod pro mě.
Mávnutím ruky jsem ho odhodila asi tak dva metry od nás a svým nárazem udělal další díru ve zdi,byl také v bezvědomí.

,,Dobrý, už je to dobrý. "Opět se mě snažil Jordan uklidnit.
Pomalu jsem se k němu otočila abych se mohla ujistit že se mu nic nestalo.

,,Isabello,tvoje oči...... září fialově. Musíš se uklidnit.Isaaca najdeme ale musíš se uklidnit." Pomalu se ke mě přibližoval a já jsem ho nakonec poslechla.

Cítila jsem jak ze mě všechen vztek vyprchává a mé oči mě také přestali palet.
Teď už konečně vím co to pálení znamená.
Přikývla jsem na znamení že už jsem v klidu.
Bloudily jsme tím hrozným bludištěm maximálně deset minut než jsme potakly Scotta a Stilese.
Jenže potom jsem si všimla další siluety jak jde za nimi a bylo poznat že na tom nebyl zrovna nejlépe.

,,Pane bože, Isaacu!"

Okamžitě jsem se za ním rozběhla a podepřela ho.

,,Jsi v pořádku? "Zeptal se mě chraplavým hlasem.

,,Ty se mě ptáš jestli jsem v pořádku? To já bych se tě měla ptát jestli jsi v pořádku...... Jsi v pořádku?"

,,Teď už jo.Když tě mám u sebe tak je mi skvěle. "

,,Moc jsem se o tebe bála."Zastavila jsem se a tím i jeho.
Moje čelo jsem si opřela o jeho hruď a chvíli jsme tam jen tak stáli.

,,Měli by jsme jít, než se vzbudí. Holky jsou už venku před autem."Řekl Stiles a vydali jsme se pryč z tohoto hrozného místa.

Nebezpečně nádherná-Teen Wolf [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat