Me and You? ..... Impossible

10

Od té chvíle nám nikdo nedal pokoj. Hlavně reportéři. Ti měli pocit, že ulovili článek století. Sice jsme tím přišli o několik fanoušků, ale všichni nám to jinak vlastně přáli. Moje nová maminka ale chtěla, ať si se svatbou pospíšíme. Nejen kvůli novinám a fanouškům, ale hlavně proto, že prý už není nejmladší a chtěla by se dožít vnoučat. Což mě připadalo nesmyslné, protože i kdybychom se vzali, hned tak bych děti nechtěla. Přesto nás ale tlačila do příprav. Málem jsem si vypsala na pozvánkách ruku. Vepisovat pozvání ručně mi fakt nešlo. A to jsem na to byla sama. Maminka zase lepila obálky. Což nebyl tak vyčerpávající, protože jen lepila speciální samolepky na jejich ohyby. Hye Yoon toho ale měla taky dost.

S bubnem, který měl jít každým dnem ven, nadepisovala adresy, nebo u některých jen jména. Protože ty jsem měla předávat osobně. Svatbu tedy plánujeme na letošní léto na Jeju. Měli tam volný termín a mamince se to zdálo, jako dobrý nápad. Málem jsem jí s tím uškrtila, když s tím přišla. A nejen já. I má drahá polovička leccos namítala. Ale bylo nám to stejně houby platný. Maminky mají vždy pravdu! Tohle pravidlo jsem se vlastně učila znovu. Měla jsem snad jen jednu jedinou starost. Kdo mě povede k oltáři?! No bylo toho víc. Jak to utajit před tiskem? Hudba, květiny, hostina. Tohle všechno mi teď probíhalo hlavou. Teď jsem jedno mohla odškrtnout. Jela jsem si pro šaty a taky vybrat šaty pro družičky. Jednou měla být Dami, která mi vždycky pomohla, aniž by to věděla. A pak to měli být Minzy a Sandara. Budoucí maminu jsem vynechala schválně, protože nikdo nevěděl, jak to s ní bude. Ale až půjdeme podepisovat dokumenty, určitě si jí vezmu za svědka. Seunghyun zase mluvil o tom, že si vezme za svědka Jiyonga.Přišla jsem do prodejny, kterou mi doporučila Dami. Ta už tam samozřejmě i s holkama byla, aby zařídila hladký průběh. Nic z toho, co se tu mělo odehrát, se nesměla dostat ven. Proto jsme teď hodně často prohazovali auta a dělali manévry, které měli zmást novináře. Vyzkoušela jsem si snad desatero šatů. Ale nic mi nepřišlo tak dobré. Na ušití na míru už nebyl čas. Takže jsem si vážně musela vybrat. "Tyhle jsme dostali včera. Ještě jsme je nestihly označit a vystavit.", přinesly tři prodavačky další dva stojany se šatama. Už jsem toho měla vážně plné zuby. Nebyla jsem ten typ, který si plánování svatby užívá. "Co tyhle?", snažila se mě navnadit Minzy. Neustále měla v sobě spoustu elánu. Zavrtěla jsem smutně hlavou. "Ehm.", ozvalo se za mnou. Stála tam starší dáma v úhledně stylovém kostýmku a opírala se o ručně vyřezávanou hůl. "Možná bych vám mohla pomoci.", řekla s jistým úsměvem. Uctivě jsme jí všechny pozdravily. Zašla někam dozadu společně s jednou z prodavaček.

"Je to hlava tohohle obchodu. Má neuvěřitelný vkus na lidi. I já jí obdivuji.", sdělila mi Dami a nadšeně očekávala s čím přijde. Když se vrátily, všechny jsme nemohly ani popadnout dech. To byly ony. Ty šaty prostě říkaly mé jméno. "Kdy vás tohle děvčata naučím.", podívala se nazlobeně na prodavačky. "Takhle se má dívka koukat na své svatební šaty.", usmála se na mě. "To je prostě dar.", zatrylkovala Dami. Nevím, jestli mluvila o těch šatech, ale já byla unešená. Byly z lehké bílé látky střižené do obráceného květu kaly. Na jedno rameno s drbnou o odstín krémovější krajkou na něm a na vlečce z něho puštěné dozadu. Měly jemně prostřižená záda do véčka stroze svázané šněrovačkou a jejich zadní část byla dlouhá až já ani nevím kam. Sama tato paní mi pomohla se do nich obléci. "Božíčku!", vykvikla Minzy, jen co mě spatřila. "Jsou krásné.", přikývla Sandara. "No a co budeme mít na sobě my? Když ty vypadáš takhle, nám už zbývá jen pytel od brambor.", zasmála se Dami. "Pro vás se tu taky jistě něco najde děvčata.", řekla majitelka a přišpendlila mi do vlasů závoj se stejnou krajkou. Podívala jsem se na sebe do zrcadla a úplně oněměla. "Jestli mě Seunghyun nepoznal jako zpěvačku, co teprve řekne na tohle.", zašeptala jsem si pro sebe a otočila se dokola.