Labyrint: Newt's sister, Different labyrinth (Pozastaveno)

7. Kapitola (Chybí mi)

Z pohledu Gallyho

By jsem na hlídce. Procházel jsem se všude. Občas jsem potkal někoho od nás a prohodil s ním pár slov.

•••

Chodil jsem už nějakou chvíli. Šel jsem kolem místnosti kde spala Claudie. Slyšel jsem tlumené vzlyky. Chtěl jsem zaklepat ale v tom se dveře otevřeli a v nich byla ona.

Uslzelé, rudé oči. Smutný výraz ale vyměnil mírný úsměv který i tak byl smutný a nešťastný.

,,Co se stalo?" Zeptal jsem se. Podívala se mi do očí.

,,Jen mi někdo chybí." Řekla a ve mě to hrklo. Zaskočilo mě to. Nevěděl jsem co jsem měl říct.

,,No, a-a-aha. Smím se ze-zeptat k-kdo?" Vykoktal jsem první kravinu co mě napadla.

,,Bratr." Řekla a opřela se o futro. Koukala do země a pramínky vlasů si strčila za ucho.

,,T-to je m-mi mo-moc lí-líto." Koktal jsem dál co první co mě napadlo. Bylo mi jasný že jí to nepomůže ale absolutně jsem nevěděl co dělat. Praktický jsem byl víceméně s chlapci a teď i muži. Sice tu je pár žen a dívek ale nijak se s nimi nevibavuji, když nepočítám Abriu.

,,Dík ale j-já s-i asi půj-půjdu le-lehnout." Řekla rychle se otočila a dveře mi zavřela přímo před nosem.

Opřel jsem se zády o dveře.  Ale to jsem neměl dělat. Ještě než jsem se stačil postavit tak abych nespadl tak se dveře znovu otevřeli.

Sletěl jsem a dopadl na tvrdou zem. Zasténal jsem bolestí. Claudie se na de mnou  skláněla.

,,Promiň já-já netušila že tam stojíš jinak bych-." Přestala mluvit neboť jsem jí před prst dal prst. Pak jsem se snažil aspoň sednout ale moc to nešlo. Claudie mě musela podepřít neboť je ta bolest hrozná.

,,To je v pohodě." Řekl jsem ikdyž ta bolest byla o něco lepší. Dokonce jsem se i postavil ale připadal jsem si trochu i trapně. Snažil jsem se dělat že je vše Ok i když to nebylo.

,,Já ti jen chtěla poděkovat a-a vážně se moc omlouvám." Řekla a koukala tak provinile až to bylo roztomilé. Ačkoliv bych tyhle myšlenky ve svojí hlavě neměl mít tak tam jsou.

,,To je v pohodě." Řekl jsem a mnul si ruce. Byl jsem nervóznější než kdy dřív. ,,No já budu mu-muset jít ta-tak do-dobrou noc." Vykoktal jsem a šel rychle pryč.

Ohlídl jsem se a zjistil že kouká kam tak jdu. Rychle se otočila a já taky. Musím přiznat že je roztomilá.

,,Kurňa Gally kde si celou dobu byl!" Křikl někdo za mnou. Otočil jsem se a byl to Jack. Velil nám a chodil s námi na obhlídky.

,,Co je?" Zeptal jsem se ho ačkoliv mě nezajímal.

,,Hledám tě a ty se mezitím couráš." Řekl už normálně ale přesto s náznakem naštvanosti.

,,Tak promiň že hlídkuju." Řekl jsem nevrle a dál ruce křížem.

,,Tak kde si byl. Měl si hlídat na opačné straně." Řekl sebevědomě.

,,Jenomže mě Lawrence řekl že to tu mám taky hlídkovat." Řekl jsem zas nevrle. Jack se jen ušklíbl a popošel blíže ke mě.

,,Zítra tu holku odvedeš k rychlé jednotce. Chtěj z ní udělat naší běžkyni." Řekl zhnuseně