7

52 7 1
                                    

Večer jsem přemejšlela o tom co se dnes stalo, doufám že se z toho Low dostane.
Na 100 procent to musel udělat Jeff, ale policie mi nevěří, Jeff se prej k nim choval jako hodný kluk a řikal že je hodně kamarádskej. Budu si s nim muset promluvit.

ÚTERÝ

Právě vycházim schody do naší třídy, přišla jsem hodně brzo, takže tady nikdo není.

Sedla jsem si do moji lavice, vyndala věci na matiku a čekala až se někdo uráčí vejít do třídy.
Po chvilce tam přišla nějaká holka s hodně barevným oblečením. Když se na mě koukla, rychle se otočila a kráčela do svoji lavice.

,,Co na mě čumíš! Copak jsem nějaká výloha!" křikla jsem a ona se nervózně usmála. Já jsem jenom zavrtěla hlavou a pozorovala co za cápka příjde tentokrát.

,,Zdar ty vražedkyně! Jak si se vyspala!?" vypískl Merlot, když vešel do třídy.

,,Jaká zase vražedkyně?!" zeptala jsem se ho trochu udiveně.

,,No, prej si pobodala Lowella, řikal to Jeff a mu to řekl nějakej kluk kterej tě zahlédl při tom jak vytahuješ nůž a náskedně... no prostě vraždíš Lowella."

,,Cože!? Já a někoho zabíjet?! To teda ne! To si Jeff musel vymyslet!" Vyjekla jsem a praštila sešitem o zem.

,,Policii to Jeff neřikal, prej je škoda když taková kočka skončí v nějakym ústavu.
Já osobně si myslim že si ho nezabila, je to tvůj kámoš." Dodal a začal si připravovat sešity.

Po zbytek přestávky jsem jenom přemejšlela, dokud nepřišel do třídy Jeff a následně neodešel směrem k záchodům.

Hned jsem za ním vyrazila.
Docela mě udivilo že jde doopravdy na záchod a ne někoho zbušit.

Popoběhla jsem k němu a ujistila se že nikdo není v okolí. Následně jsem ho strčila na zeď a opřela se vedle něj.

,,Co sis to navymýšlel?!" Křikla jsem a strčila do něj.
Nechápavě na mě čuměl, ale k mému udivení neodešel.

,,Že prej já jsem skoro zabila Lowa! To ti nic neřiká!?" Už jsem přitvrdila a kopla do něj.

,,Jó, tohle. Jako mě to vyžvanil nějakej blbec, já za nic nemůžu! A jestli dovolíš rád bych si zašel na toaletu, nebo máš v plánu jít se mnou?"
Dokončil větu a zaplul ke klučičím WC.

,,Tak když ne on, tak kdo teda?"
Stála jsem na chodbě jako přikovaná a snažila se na něco přijít.

                               Δ^Δ

Kráčela jsem po chodníku k (pro teď) mému domu.
Jemný větřík mě hladil po obličeji a rozhazoval vlasy. Ptáci pokřikovali v korunách stromů a... počkat cože? Najednou u mě přistál kámen s nějakym papírkem. Zvedla jsem tmavý křemen, odloupla papírek a četla:

  Tak jak se má tvůj pořezaný. kamarádíček?  Doufám že co nejhůře!
Zatim se měj.    

Hned jsem se začala rozhlížet kolem.
Kdo by to mohl být?
V tom jsem zkameněla, celou tu dobu jsem si neuvědomila že jdu vedle blázince.  
Hned jsem upřela pohled na okno které mě vždy zajimalo a ta osaba v něm nějakym způsobem přitahovala.
Ano, stál tam a koukal na mě tim příšernym úsměvem a očima doslova bez duše. 

Zahodila jsem kámen a po silnici se rozeběhla domů. 

,,Ne! To nemůže bejt pravda! Sector ho nemohl pořezat, jak se dostal do tělocvičny? Jak věděl kde jsem a kde je Low? Jak?!"
Nad tím jsem přemýšlela celou noc.

             


,,Blázinec? To zní skvěle!"Kde žijí příběhy. Začni objevovat