,,Blázinec? To zní skvěle!"

8

STŘEDA

Pochodovala jsem po lesní cestičce, v uších jsem měla sluchátka a poslouchala hudbu.
Listí poletovalo vzduchem a slunce hřálo.

Ani nevim kde to jsem, prostě jsem se chtěla nějak odreagovat od toho všeho.

Sedla jsem si na lavičku u rozcestí, vytáhla si sluchátka a vypla písničky.
Vytáhla jsem si z tašky moji oblibenou knihu a začla si číst.

Chvílema tu proběhla veverka nebo toulavá kočka. Párkrát tudy prošel i školák s nuděnym obličejem nebo nějaký důchodci.
Líbilo se mi to tu, bylo to hezké místo.

Z kochání se přírodou mě vyrušily nějaké hlasité kroky. Zněly jak od nějakého mohutného zvířete.
Když jsem se koukla kdo vyrušil můj odpočinek, docela mě to i překvapilo.

Po lesnim chodníčku kráčela ta barevná holka ze třídy. Když jsem se koukla na její boty, už mi bylo jasné proč dělala takový rámus.
Měla červené boty s doslova vysokou bílou podrážkou.

Otočila se na mě a usmála se na mě.
Ne tim nervoznim úsměvem nebo falešnym, prostě se na mě usmála.
A... počkat, ona kráčela ke mě! A mávala mi!

,,Ahoj, jsem Bex. Chodim s tebou do třídy, což jsi asi už zjistila." Posadila se vedle mě a já jenom s údivem zavřela knihu.

,,Eem, ahoj?" Taky jsem ji pozdravila a začala pohledem skoumat její oblečení.

Měla světlé vlasy, lehčí mikinku světle zelené barvy, růžové otrhané džíny, fialovou sukni a její hlavu obohacovala drobná mašle.

,,Je mi líto co se stalo s tvim kamarádem" řekla trošku potichu a koukla na mě.
Věděla jsem že v její hlavě je to úplně jinak. Lowella nikdo neměl rád, jenom já.

,,Hmm. Nehci si o tom povídat." řekla jsem klidně.

,,No, tak, co čteš? O čem je ta kniha?"
Začala se vyptávat. Zvedla jsem knihu a ukázala desky.
Je těžké vysvětlit děj příběhu, je hodně složitý, ale nějak jsem ji to vysvětlila a vypadala že to pochopila.

A najednou, zase další kamínek s dopisem.
Bex se pro něj už natahovala.

,,Ne, nešahej na to" řekla jsem s pohledem do země a Bex poslechla.
Zvedla jsem hlavu a koukla kolem, nikde jsem autora nezahlédla, ale vim že mě teď vidí a taky mě pozoroval celej den. Nevim co po mě chce, ale já to zjistim!
Zjistim i proč udělal to co udělal!

,,Ohla jsem se pro šutr a začala si číst text na papírku.

  Tak sis už našla pravou kamarádku, jo? Škoda že ti ani ta, dlouho nezůstane.

,,To snad nemyslíš vážně!" Křikla jsem a moc dobře jsem věděla že mě Sector slyší.

,,Co... Co... Co to je?" Vydala ze sebe Bex a vyděšeně se na mě koukla.

,,To je od toho hajzla co ublížil Lowellovi, ale nevim co má znamenat to: Našla PRAVOU kamarádku.
Vždyť se neznáme moc dlouho a taky se kamarádim s Merlotem." Nechápavě jsem kroutila hlavou.

Teď mi došlo že ještě něco tu nehraje.
To: ANI ta, ti dlouho nezůstane.
To že ublíži Bex je taky strašné, ale taky to znamená že... zůstala jsem chvíli nehybně sedět.

,,To ANI znamená že Low tu nezůstane! Musim rychle k němu do nemocnice!" Vydala jsem ze sebe a rozběhla se z lesa směrem k nemocnici.

Bex, lavičku i moji tašku jsem nechala daleko za sebou.
Teď musim zachránit Lowa než ho Sector zabije.

Zahla jsem do ulice ze které je to blíže do centra. Všichni na mě udiveně koukali a uhýbali z cesty.

Rychle jsem vtrhla do nemocnice a přicupitala k recepci.

,,Kde najdu Lowella příjmení nevim. Včera ho sem přivezli." Vychrlila jsem na paní a ona jenom klidně řekla: ,,Pokoj číslo 17."

Vyběhla jsem schody a hledala číslo 17.

Konečně jsem ho našla, byl úplně na konci té blbé chodby.
Koukla jsem tam okénkem ve dveřích.
Low byl úplně v pořádku.
Nic mu nebylo, neměl žádné nové řezance nebo tak něco. Byl jenom pořád v kómatu ze včerejška.

,,No jo, bez tvého zavolání by byl asi mrtvej. Ve spánku zůstane asi dlouhé dva týdny." Řekl kdosi za mnou.
Otočila jsem se a vyděla jsem doktora který přijel sanytkou včera k tělocvičně.

Jenom jsem kývla hlavou. Doktor odešel a já si všimla něčeho málého co leželo na menšim stolečku.

Byl to další vzkaz! Rozhodovala jsem se jesli ho mám přečíst. Nakonec jsem se překonala a natáhla jsem se pro něj.

No jo, věděl jsem že půjdeš sem.
Vše de zatim podle mého plánu.

,,Co po mě sakra chceš!" Zašeptala jsem, naposled jsem se koukla na Lowa a kráčela nemocniční chodbou.
Vim že tohle je teprve začátek téhle hry. A chci abi Sector věděl, že já jsem na tuhle hru připravená!