-kapitola druhá-

31 2 0
                                    

Prádlo jsem hodila do pračky a zavola Jasonovi. Ten už to nezvedal a tak jsem si sedla s knížkou na gauč.

Četla jsem Bez naděje je to romanťárna a přiznej me si, že ty má v tomhle věku ráda většina z nás.

Zapípala pračka a tak jsem prádlo přehodila do sušičky a zase ji zapla.  Tentokrát jsem se uchýlila do kuchyně udělat si večeři.

Bylo to něco co dům dal. Čímž jsem zjistila, že budu muset zítra na nákup. 

S jídlem jsem si sedla k televizi a koukala na Riverdale asi 4 . díl.

Pak se opět ozvalo pípání, tentokrát sušičky. Odnesla jsem nádobí a šla pro prádlo. Přenesla jsem si ho do obýváku a skládala ho. Pak se v mých rukách objevilo tričko co, ale nebylo ani dámské ani pro nějakého dědu či někoho jako je můj taťka. Vypadalo to na tričko nějakého puberťaka. Chlapce.

Doposkládala jsem věci, kde se ještě pár takových věcí jako to tričko objevilo.

Naskládala jsem to do prádelního koše a nesla k novým sousedům.

Zazvonila jsem a nic. Zvonek jsem tedy zmáčkla podruhé. Za dveřmi se ozval rámus a tak jsem čekala přede dveřmi s připraveným proslovem a úsměvem na tváři. To se však změnilo v okamžiku kdy se dveře otevřeli a v nich stál rozespalý kluk.

Tmavé vlasy lehce rozházené, polonahý jen v bílém tričku, které rýsovalo postavu na které určitě maká a v boxerkách se znakem Game of Throns. Jeho svalnatou rukou se podrbal na týlu ve vlasech.

,,Ahoj, copak potřebuješ?" Řekl chraplavým hlasem, který naznačoval, že jsem ho právě vzbudila. A též si mě přeměřoval pohledem.

,,Ahoj, já sem od vedle a tvoje..." zasekla jsem se protože jsem nevěděla, kdo to pro něho je.

,,Teta" doplnil mě.

,,...teta si u mě nechala vyprat, že prý ještě nemáte zapojenou pračku. Tak Vám ho nesu." Pokusila jsem se o úsměv a podávala mu koš. 

,,Joo. Teta říkala, že přijdeš. Musela do města. Nechceš aspoň kafe?" Vzal si ode mě koš a ustoupil kousek ode dveří a naznačil mi ať jdu dál.

,,Nebudu rušit, děkuju." Slušně jsem odpověděla a chystala se na odchod.

,,Jen pojď. Budu rád, že tu někoho budu znát.

Zastavila jsem se tedy a vlezla dovnitř.

Všude byly krabice, ale kde už bylo vybaleno tak bylo útulno. 

,,Skočím se jen oblíct. Kdyžtak se posaď támhle." Ukázal na semišový gauč a odběhl i s košem na prádlo. 

Zakázané ovoce chutná nejlépeKde žijí příběhy. Začni objevovat