-kapitola čtvrtá-

31 2 0
                                    

,,Mohu mít otázku Harwine?"

,,Jistě Agee" usmál se a já se musela uchechtnout nad špatnou výslovností mého jména.

,,Proč jste se stěhovali? A zrovna sem?" Ukázala jsem pomyslně rukou kolem.

Najednou mu zmizel úsměv a já si začala nadávat proč jsem se zeptala zrovna na tohle.

Zase se usmál a trochu s úsměvem jako si děláte prdel začal mluvit.

,,Nikdo mi nezůstal jen teta. Oba jsme potřebovali začít od znovu. Ani jeden z nás na to nebyl připravený. Přišli jsme o to nejdražší a potřebujeme začít znovu." Koukal do země a sem tam nakoukl nenápadně na fotku, kterou jsem si prohlížela předtím já.

,,Můžu klidně jít jestli chceš." Naklonila jsem hlavu abych mu aspoň trochu viděla do obličeje.

,,Nee! To ne. Zůstaň tady, jsem rád, že mám společnost." Vydechl a kouknul mi letmo do očí a pak zase hlavu sklonil.

,,Hele. Vím, že se neznáme, nevěříš mi a tak dále. Ale celé vánoční prázdniny budu doma. Táta jede pryč. Takže kdyby cokoliv, stačí zazvonit a můžeme si pokecat nebo tak jo? Pro jistotu ti ještě dám své číslo ukaž." Snažila jsem se ho podpořit, vzala jsem propisku ze stolu a napsala mu číslo na ruku. On mi na oplátku napsal své.

,,Dobře, děkuju." Pousmál se a věnoval mi dlouhý pohled.

Když byl jeho hrníček prázdný vzala jsem mu ho opatrně z rukou a šla najít kuchyň, což se mi hned povedlo.

Hrnky jsem položila do dřezu a vrátila se k němu.

,,Už budu muset jít. Kdyby cokoliv, víš co dělat." Usmála jsem se a jemu zajiskřili oči a úsměv mi oplatil.

Zakázané ovoce chutná nejlépeKde žijí příběhy. Začni objevovat