Usadila jsem se na gauči a mnula si ruce. Rozhlížela jsem se nervózně kolem a pozorovala obrazy na zdech. Moji pozornost pak nejvíce zaujala velká fotografie u krbu.
Byla na ní skupinka lidí, pravděpodobně rodina. Tři ženy a tři muži. Před nimi seděl bernardýn. Na fotce jsem rozpoznala akorát naše dva nové sousedy. Tu paní co ke mě nesla prádlo a chlapce co mě právě pozval na kafe.
,,Promiň ještě jsem měl telefonát." Ozval se za mnou jeho hlas.
Postavila jsem se a otočila se celém k němu.
,,To je v pořádku." Nahodila jsem jeden ze svých lepších úsměvů.
,,Rozpustný?" Zetal se.
,,Ano prosím."
,,A k..."
,,Dvě lžičky, díky."
Usmál se a chtěl pokračovat.
,,Ano, mléko taky prosím." Uchechtla jsem se nad jeho nechapavým výrazem jak to dělám.
Podal mi kafe a na stůl položil domácí sušenky.
,,Děkuju" uculila jsem se a čekala co se bude dít dál.
,,Jinak já jsem Harwin." Natáhl ke mně ruku.
,,Angee" Prohlásila jsem a natáhla k němu taky ruku.
,,Pěkné jméno." Podotkl a pořád si ho pro sebe stále tiše opakoval.
,,Děkuju. Mám ho po babičce." Usmála jsem se a natáhla se pro sušenku.
Byli vynikající.
ČTEŠ
Zakázané ovoce chutná nejlépe
Romance,,Angee, ty jsi prostě nepoučitelná" povzdechne si a skousne si ret tak silně, že mu tam zůstane krvavý otisk po jeho zubech. Já se na něho podívám -mě nezměníš- pohledem a olíznu si dolní ret a krátce ho stisknu mezi zuby. Jeho postava se ke mě ih...
